Víme jak modelovat struktury pojmů (3)

Poslední ze série článků (1, 2) Ivana Ryanta o konceptuálním modelování.

Jak začít s výukou konceptuálního modelování?

Začít myšlenkovými mapami (nebo obecněji: sémantickými sítěmi) není vůbec špatný nápad. Na vhodných příkladech pak studenti objeví i nedostatky sémantických sítí a ocení důkladnější typy diagramů. Volba prvního příkladu je docela důležitá a musím přiznat, že jsem neměl úplně šťastnou ruku. Snažil jsem se najít text, který by studenti mohli překreslit do diagramu (rozebírat věty umějí, tak by to mělo jít snadno). Chtěl jsem, aby text popisoval systém dobře srozumitelných, obecně používaných pojmů a aby nevyžadoval předběžné znalosti oboru, který chceme modelovat. Proto jsem zvolil legendu o stvoření světa: každý ji zná, všichni na světě žijeme a jsme tedy se základními pojmy prakticky seznámeni, k pochopení legendy nejsou potřeba žádné apriorní znalosti (svět je stvořen z ničeho). V zásadě je lhostejné, jestli zvolíme Hesiodovu Theogonii, biblickou Genesi a nebo jinou legendu. Téma je pro studenty lákavé, úkol jasný a výsledky bývají hezké a nápadité – ale bohužel povrchní.

Víme jak modelovat struktury pojmů (2)

Druhá část článku Ivana Ryanta o konceptuálním modelování.

Dojde-li dnes nějakým omylem na to, že se učitel pokusí graficky zachytit znalostní strukturu, snad pojmovou strukturu vykládané látky nebo dokonce celého oboru, uchýlí se pravděpodobně k myšlenkové mapě. Je to totiž asi jediný způsob grafického záznamu konceptuálního modelu, jaký se učitelé na svých almis matribus učili, a jak se zdá při pohledu do Metodického portálu RVP, tak ani učitelé učitelů stále ještě nevzali na vědomí, že už nejméně čtyřicet let se vyvíjejí metodiky, specifikační jazyky a diagramy, které umožňují zachytit konceptuální modely jako konceptuální modely a ne jen vágní nákresy toho, co se právě honí člověku hlavou. Tuším, že průkopníkem fundamentálních ontologií byl počátkem devadesátých let Nicola Guarino, nicméně nebyl jediný.

Víme jak modelovat struktury pojmů (1)

Upoutávka na poslední díl série o modelování.

Mám-li odpovědět na otázku Dana Lessnera Jak nezprasit povinnou výuku informatiky, rozhodně nesmím vynechat konceptualizaci a konceptuální modelování. Proč zrovna konceptuální modelování? V dokumentu RVP G o něm nikde není ani zmínka.

Víme jak vytěžit informaci z textu

Reaguji zde na článek Dana Lessnera Jak nezprasit povinnou výukuinformatiky. K jeho sympatickému úsilí o prosazení informatického myšlení do výuky jsem měl několik námětů k diskusi (nikoli polemos, spíš dialogos). Zatímco on usiluje o vymezení informatiky jako vzdělávacího oboru, mně jde spíš o propojení informatiky s ostatními obory — protože gymnázium má být škola všeobecně vzdělávací a protože ve všeobecném vzdělání jde o chápání světa v souvislostech. Je tedy zřejmé, že zatímco Lessnerovo pojetí informatiky se hodí pro každou střední (a možná i základní) školu, mně jde specificky o metody a formy, jak učit informatiku na gymnáziích podle RVP-G. K mému překvapení mi pan Lessner nabídl, abych svoje diskusní příspěvky přepracoval do podoby článků. Rozhodl jsem se, že články pojmenuji v návaznosti na originál „Víme jak…“