Na co se dívat

Záminka ke sledování naučných pořadů,
© Colin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Všelijaké letní prostoje jsem využil k poslechnutí několika TEDů (v aplikaci se dají stáhnout na později). Chci se podělit zejména o ty, které mohou na začátku školního roku posloužit jako inspirace a motivace ke studiu informatiky. Záměrně tedy vybírám nikoliv materiály technické a čistě informatické, ale raději ty, kde je vidět dopad technologií na životy lidí a společnosti.

Víme jak modelovat struktury pojmů (3)

Poslední ze série článků (1, 2) Ivana Ryanta o konceptuálním modelování.

Jak začít s výukou konceptuálního modelování?

Začít myšlenkovými mapami (nebo obecněji: sémantickými sítěmi) není vůbec špatný nápad. Na vhodných příkladech pak studenti objeví i nedostatky sémantických sítí a ocení důkladnější typy diagramů. Volba prvního příkladu je docela důležitá a musím přiznat, že jsem neměl úplně šťastnou ruku. Snažil jsem se najít text, který by studenti mohli překreslit do diagramu (rozebírat věty umějí, tak by to mělo jít snadno). Chtěl jsem, aby text popisoval systém dobře srozumitelných, obecně používaných pojmů a aby nevyžadoval předběžné znalosti oboru, který chceme modelovat. Proto jsem zvolil legendu o stvoření světa: každý ji zná, všichni na světě žijeme a jsme tedy se základními pojmy prakticky seznámeni, k pochopení legendy nejsou potřeba žádné apriorní znalosti (svět je stvořen z ničeho). V zásadě je lhostejné, jestli zvolíme Hesiodovu Theogonii, biblickou Genesi a nebo jinou legendu. Téma je pro studenty lákavé, úkol jasný a výsledky bývají hezké a nápadité – ale bohužel povrchní.

Víme jak modelovat struktury pojmů (2)

Druhá část článku Ivana Ryanta o konceptuálním modelování.

Dojde-li dnes nějakým omylem na to, že se učitel pokusí graficky zachytit znalostní strukturu, snad pojmovou strukturu vykládané látky nebo dokonce celého oboru, uchýlí se pravděpodobně k myšlenkové mapě. Je to totiž asi jediný způsob grafického záznamu konceptuálního modelu, jaký se učitelé na svých almis matribus učili, a jak se zdá při pohledu do Metodického portálu RVP, tak ani učitelé učitelů stále ještě nevzali na vědomí, že už nejméně čtyřicet let se vyvíjejí metodiky, specifikační jazyky a diagramy, které umožňují zachytit konceptuální modely jako konceptuální modely a ne jen vágní nákresy toho, co se právě honí člověku hlavou. Tuším, že průkopníkem fundamentálních ontologií byl počátkem devadesátých let Nicola Guarino, nicméně nebyl jediný.

Víme jak modelovat struktury pojmů (1)

Upoutávka na poslední díl série o modelování.

Mám-li odpovědět na otázku Dana Lessnera Jak nezprasit povinnou výuku informatiky, rozhodně nesmím vynechat konceptualizaci a konceptuální modelování. Proč zrovna konceptuální modelování? V dokumentu RVP G o něm nikde není ani zmínka.

Víme jak vytěžit informaci z textu

Reaguji zde na článek Dana Lessnera Jak nezprasit povinnou výukuinformatiky. K jeho sympatickému úsilí o prosazení informatického myšlení do výuky jsem měl několik námětů k diskusi (nikoli polemos, spíš dialogos). Zatímco on usiluje o vymezení informatiky jako vzdělávacího oboru, mně jde spíš o propojení informatiky s ostatními obory — protože gymnázium má být škola všeobecně vzdělávací a protože ve všeobecném vzdělání jde o chápání světa v souvislostech. Je tedy zřejmé, že zatímco Lessnerovo pojetí informatiky se hodí pro každou střední (a možná i základní) školu, mně jde specificky o metody a formy, jak učit informatiku na gymnáziích podle RVP-G. K mému překvapení mi pan Lessner nabídl, abych svoje diskusní příspěvky přepracoval do podoby článků. Rozhodl jsem se, že články pojmenuji v návaznosti na originál „Víme jak…“

Článek na Lupě: Co se ve skutečnosti skrývá za „povinným programováním od první třídy“?

V posledním příspěvku jsem uvažoval, že asi napíšu něco delšího k připravovaným změnám ve výuce informatiky podle digitální strategie. V průběhu té malé internetové bouře jsem se spojil s jedním z jejích účastníků, Martinem Malým. Díky vstřícnosti jeho a šéfredaktora Lupy mohl ten můj (o hodně) delší text nakonec vyjít přímo na Lupě. Tak jestli vás to zajímá, běžte si ho tam přečíst. Je určený těm, kteří se o výuku informatiku aspoň dosud zajímali nanejvýš okrajově, ale třeba tam něco nového objevíte i vy.

Povinné programování od první třídy — zamkněte děti doma!

Nápověda redakcím: dětské programování vypadá
třeba právě takhle, nikoliv takhle. CC-SA, Infofiltrag

Tento týden se urodilo (asi že je Code Week). Kromě přehledu EUN o programování v evropských školách vyšel v Hospodářkách článek Děti se budou učit programovat. Novinka ve výuce má být povinná už od první třídy a na Lupě pak senzorická reakce M. Malého Nechte povinné programování být. Článků na tohle téma možná (snad!) bude přibývat. Asi k tomu napíšu víc, teď jen v rychlosti to nejdůležitější, abych měl kam posílat lidi, co kladou ty nejjednodušší (a pochopitelné) otázky.

Pozvánka: Pásmo webinářů První hodina programování

V pondělí 12. 10. v podvečer proběhne série webinářů určená kolegům, kteří by možná rádi výuku programování zkusili, ale potřebují předtím vědět víc. Cílem webinářů je vybavit účastníky tak, aby už jim k první hodině nic nechybělo.

Odkazy z vystoupení na Počítači ve škole

Svým vystoupením na konferenci Počítač ve škole jsem nevyvolal moc otázek, tak jsem využil čas pro nějaké ukázky. Příslušné weby ale mají dlouhé adresy, a možná by zajímaly i někoho dalšího, tak je uveřejňuji i tady.

Informatické myšlení (3): příklady ze skutečnosti

Lizina lednička, jedna z mnoha

Dnešním příspěvkem se vracím k sérii o informatickém myšlení. Konečně se dostáváme od neurčitého povídání k nějakým příkladům. Nejasnosti tím nekončí, ale diskutovat se dá konkrétněji: Je ten který příklad opravdu ukázkou informatického myšlení? Proč ano, proč ne?
Skočíme do toho rovnýma nohama: informatické myšlení nikoliv ve výuce, ale v opravdovém životě (ve škole je přece život jenom jako).

Informatické myšlení (2): různá vymezení

Tímto příspěvkem navazuji na předchozí stručné seznámení s pojmem informatické myšlení (IM). Nadále vycházím z uveřejněného článku. IM je pojem v mnohém podobný pojmům jako klíčové kompetence nebo matematická gramotnost: existuje několik více či méně se překrývajících a více či méně konkrétních vymezení. Z toho se mnohým informatikářům jako poměrně technicky založeným lidem dělají pupínky. Různá vymezení ale aspoň umožňují udělat si o IM plastičtější obrázek, takže se na ně v dnešním příspěvku podíváme. Ještě lepší obrázek o IM a jeho různých pojetích pak získáme z příkladů, což nás čeká příště.

Informatické myšlení

V rámci diskuse ke strategii digitálního vzdělávání přišlo na přetřes (nejvíc tady a tady, ale nejenom) i informatické myšlení (IM, z anglického Computational Thinking).

Co je IM zač? Zachrání výuku informatiky? Nemáme to už obsažené třeba v klíčových kompetencích? Není to jen buzzword? Google zná o CT skoro devět milionů dokumentů (a jen necelé tři tisíce o IM).

Diskuse ke strategii digitálního vzdělávání

Většina čtenářů tohoto blogu nejspíš ví, že na portálu RVP.cz v těchto dnech probíhá diskuse ke strategii digitálního vzdělávání. To je dokument, od kterého se mají odvíjet aktivity státu v příštích letech. Název se odkazuje k technologiím, takže dokument asi nepatří mezi primární oblasti našeho zájmu. Ale to jen na první pohled. Autoři totiž do dokumentu zapracovali záměr rozvíjet informatické myšlení.

Do nového roku s novou učebnicí

O prázdninách jsem si dal od blogování volno, a čas využil k práci na učebnici informatiky pro gymnázia. Už je toho dost na to, aby to bylo pro někoho zajímavé, nebo aby to šlo dokonce použít ve výuce, proto dávám k dispozici odkaz:

http://ksvi.mff.cuni.cz/ucebnice/

Informatika v RVP G. Kde je?

zdroj: Ralf Roletschek / roletschek.de

V jednom z předchozích příspěvků jsem poukázal na neukotvenost pojmu informatika. A to jsem to ještě ani nezamlžil otázkou, co je informatika ve vzdělávání. O tu nám přitom na tomhle blogu jde především. Než se tedy pustíme do dalšího, zasmějeme se ještě hořce nad pojetím informatiky v našich rámcových vzdělávacích programech (RVP). Omezím se na program pro gymnázia (RVP G). Znám ho nejlépe, a v programu pro základky se beztak informatika dost těžko hledá. A to mi směšné nepřipadá, takže se to do dnešního příspěvku nehodí.

Definice informatiky: Konečně!

Co je to informatika? To je poněkud těžko říct. Záleží, kdo se koho ptá, a kde a proč. Titulek příspěvku je tedy jen primitivní lákadlo k přečtení úvodu volné série. Místo abychom autoritativně předložili definici, v ní představíme různé pohledy na věc.