pátek 12. února 2016

Střípky z konference DidactIG 2016

I letos se uskutečnila nejlepší konference o didaktice informatiky u nás, DidactIG. Zapíšu si sem několik drobností, které mi utkvěly. Úplnější informace nabídnou prezentace vystupujících a časem i sborník psaných příspěvků, který bude taktéž dostupný on-line.


Terminologie didaktiky informatiky

Hned v úvodu konference zmínil Jiří Vaníček zajímavou věc. Vědní obory mají svou terminologii, svůj jazyk. Když chceme ukázat, že didaktika informatiky je taky plnohodnotným oborem, měli bychom umět říct, které termíny tedy patří do didaktiky informatiky. Aby se neukázalo, že jde vlastně o didaktiku obecnou, matematiku, pracovní výchovu... Vaníček dál mluvil o tom, že je potřeba takové termíny hledat a naznačoval, že je nemáme. To (druhé) si nemyslím. První na ráně je informatické myšlení, které se v komunitě velmi ujalo. Nebo můžeme jít k nástrojům, např. kolem dětských/výukových/... programovacích jazyků/prostředí/platforem se budují celé taxonomie. Potřebujeme rozlišit rozdíly Baltíka, Scratche a Blockly, Robotanika a Karla. A nechceme se omezovat na konkrétní produkty ("typ Baltík"), chceme mluvit o principu konstrukce programu ("ikonický jazyk"). To jsou tedy moje rychlé příspěvky. Věřím, že se termínů charakteristických či dokonce výlučných pro didaktiku informatiky najde víc. A souhlasím, že stojí za to je hledat, už jen pro ten náhled, čím se vlastně lišíme od ostatních. V téhle souvislosti by mne zajímalo, jaké termíny berou za své ostatní didaktiky.

DIY v přípravě učitelů

Mirka Černochová představila zapojení metodiky DIY (do it yourself — něco jako kutilství, v našem kontextu digitální) do přípravy učitelů v rámci mezinárodního projektu. Cílem je mj. přesunout zaměření z výstupu na proces. I proto je úkolem zapojených studentů nejen vytvořit plánovaný artefakt, ale také publikovat postup, jakým k němu došli. Důležitou součástí DIY filozofie je sdílení a remix existujících postupů. Líbí se mi to mj. proto, že vidím potenciál pro nenásilnou přípravu na algoritmizaci. Mám za to, že žáci ve školách sice často nacvičují plnění zadaných postupů, mnohem méně se ale dostanou k jejich úpravě a zformulování po svém.

Budoucí učitelé

Příjemným osvěžením bylo vystoupení Ondřeje Vraštila, studenta učitelství v Liberci, o jeho postřezích k přípravě učitelů. Otevřel několik zajímavých témat, o kterých pak živě diskutovali zástupci dalších fakult připravujících učitele i další přítomní studenti. Výrazně se např. liší pohledy na to, s kolika programovacími jazyky se má budoucí učitel ve studiu setkat: hodně, aby viděl stejné koncepty z různých úhlů pohledu a lépe pochopil jejich podstatu, nebo jeden, ale za to pořádně a do hloubky? V pozadí přitom stojí zásadní vlivy: učí předmět daný programovací jazyk, učí v něm dobře programovat, učí učit programovat s jeho pomocí? Chodí budoucí učitelé na stejné přednášky, jako budoucí informatici? To není nutně špatně, ale samozřejmě to způsobí nějaké tření, protože jejich cíle se liší a času není nazbyt. Jako další pak přišel na přetřes dvoustupňový systém studia, kvalita uchazečů i absolventů, praxe a další bolístky.

Campus Tour

Tradičním lákadlem konference DidactIG je vedlejší program. Tentokrát si organizátoři připravili cestu křivolakými chodbami libereckého kampusu a představili nám některá zajímavá pracoviště. Zajímavá byla natolik, že jsme se už od začátku zpožďovali a organizátoři co chvíli mizeli, aby informovali připravené kolegy, že k nim dorazíme později. Navštívili jsme místnost, kde zdravotníci na trenažéru cvičí resuscitaci (zachránili jsme ho). Zajímali jsme se ale pochopitelně hlavně o počítačový systém, který simulace řídí.

Na dalších zastávkách jsme viděli praktické ukázky místní technologie rozpoznávání řeči, automaticky řízené semafory (obrázek nahoře), myčky aut a pračky (tu automatiku sestavovali studenti) a nezapomenutelnou přednášku o podstatě chemie a jejích souvislostech s informatikou. Poslední část jsme strávili v budově, kde vznikají prototypy příštích patentů. Takže sem napíšu jen tolik, že jsme se poučili o možnostech a technologiích 3D tisku a viděli autonomního robota, který myje skleněná okna výškových budov. Po dni stráveném diskusemi o (ne)výuce informatiky jsme technikům, kterým pod rukama (či v pecích) vznikají hmatatelné výsledky, skoro záviděli.

Informační gramotnost

Na závěr už jen dvě zmínky: Martin Lána a Bořivoj Brdička referovali o výsledcích práce na hodnocení informační gramotnosti v rámci projektu NIQES. Doporučuju nahlédnout přinejmenším do specifikace výstupů (neboli co to IG podle NIQES vůbec je), a srovnat s cíli sepsanými v RVP. Hezky to ilustruje potřebu RVP aktualizovat (i bez ohledu na informatické myšlení).

sCOOL web

A druhá zmínka: Ondřej Neumajer představil soutěž školních webů sCOOL web 2015. Akce má vzdělávací rozměr, učí totiž školy, co by na takovém webu mělo (a nemělo) být. A setkala se s nebývale pozitivním ohlasem ze strany účastníků (když organizátorům nabídnete pomoc, třeba s hodnocením webů, budou asi rádi).


Příští rok začne střídání konferencí DidactIG (v Liberci) a Didinfo (na Slovensku). Organizátoři tedy mají dva roky na přípravu. Rádi by zkusili do programu znovu zařadit workshopy, rozlišili akademické příspěvky (za které se sbírají příslušné body) a příspěvky např. od učitelů z praxe, o které mají zájem také. A doufají, že udrží stoupající podíl učitelů mezi návštěvníky.

Žádné komentáře:

Okomentovat