úterý 10. června 2014

Ještě jednou sám na národní přehlídce Science on Stage

Zdroj: http://www.science-on-stage.eu/
Science on Stage je mezinárodní projekt na podporu výuky přírodních věd. Začal před lety jako přehlídka osvědčených aktivit učitelů, otevřená i veřejnosti. Dnes se snaží jít o něco dál a kontakty, které učitelé navážou na samotné akci, dál rozvíjet. Podporuje např. vývoj materiálů pro výuku a organizaci společných školení a workshopů. Také už neklade důraz jen na fyziku, nýbrž na přírodní vědy obecně.
Takže jsem se přihlásil taky.

 


Účast na podobné akci je pro informatikáře docela výzva. Na jedné straně nám informatika jako věda umožňuje lépe pochopit svět kolem nás, sám ji rád přirovnávám k fyzice. Jenže... jak je to vidět?! Ve výuce ostatních přírodních věd je experiment běžnou součástí výuky. Jak vypadá experiment v informatice? Jak potom může vypadat stánek s informatikou, mezi stánky, kde praskají balónky, valí se tekutý dusík, blikají diody? Vlastně se nedivím, že jsem mezi účastníky nenašel druhého informatikáře. Tímhle příspěvkem to zkusím změnit.


Proč by se měl informatikář zúčastnit Science on Stage?

Předně, je to neskutečná zábava. Přehlídka se koná v nově otevřeném science centru iQLANDIA, které stojí za návštěvu samo o sobě. Navíc kdo nesedí v kabinetu třeba s fyzikářem, dosyta si užije všechny ukázky ostatních. A o to silnější je pak zážitek z mezinárodního festivalu. Zatímco pro spoustu účastníků jsou mnohé nápady „klasikou“, my si můžeme s dětskou radostí vychutnat téměř všechny.

Kromě vlastní zábavy je také užitečné vidět, jakým způsobem se vyvíjí didaktika ostatních, zdánlivě již usazených věd. Dívat se kolem sebe nám dává možnost vynechat slepé cesty, které si ostatní museli vyšlapat. Diskuse s učiteli dalších přírodních věd umožní informatikáři zamýšlet se nad tím, nakolik by bylo zařazení informatiky mezi přírodní vědy správné, čím se lišíme a v čem se naopak shodujeme. Kde můžeme spolupracovat, a kde musíme jít svou cestou.


Na druhé straně pak také účast informatikáře vzbuzuje zájem ostatních. O informatice mají mnohdy zkreslené představy. Diskuse nad konkrétním tématem může ukázat, že informatika má mnohem zajímavější potenciál, než si mnozí myslí. Je to koneckonců vidět i na tom, jaké předměty organizátoři očekávají. V přihlášce zaškrtávám matematiku a do volného místa připisuji informatiku, která v seznamu chybí.


Co si připravit?

Dostanete stůl, na ten dáte co si přivezete, a zbytek je na vás. Návštěvníky všech věkových kategorií více či méně zaujme, co si přečtou na cedulce s názvem projektu a co uvidí na stole. Ti zaujatí vám pak věnují několik minut, během kterým máte šanci dosáhnout svého: překvapit je, pobavit, nadchnout pro svůj předmět. Nebo dokonce něco naučit. Nebo dokonce naučit něco, co budou moci využít ve svém životě.


Takže se otvírá otázka: co z informatiky je významné, zajímavé, a zároveň použitelné pro takovou stolní prezentaci? Navíc v situaci, kdy u vedlejšího stolku tají plasty, a na druhé straně střílí model středověkého obléhacího stroje? Při rozhodování o tématu jsem si navíc několik kritérií přidal.


Nechtěl jsem na svém stole digitální techniku. Ukazovat na počítači animace a prográmky, ukazovat robotky, nebo dokonce létající drony určitě lze (a někdo by to měl zkusit!), ale mně připadalo zajímavější něco jiného. Zajímalo mě, jak moc se lze přiblížit tradičnějším přírodovědcům. Chtěl jsem, aby u stolku bylo něco hmatatelného. Což není zdaleka tak přímočaré, jako ve fyzice či chemii. Jak zhmotníte algoritmus nebo dvojkovou soustavu?

Zdroj: http://www.science-on-stage.eu/
Přitom jsem chtěl, aby ukázka nebyla zajímavá jen vizuálně, ale i svým obsahem. Aby šlo o zajímavé podání pro návštěvníka, ale také o zajímavou a důležitou látku z hlediska samotné informatiky. Samozřejmě je potřeba být připraven odpovědět na otázku „A k čemu je to dobré?“ Přitom „K ničemu, ale je to pěkné!“ není nutně špatná odpověď, jen prostě třeba ji mít připravenu. Navíc jsem se snažil vymyslet vše aspoň trochu interaktivní. Aby si mohli něco sami vyzkoušet a zapřemýšlet si o tom.


Nakonec ale výběr tématu není tak náročný. Má totiž vycházet z vlastní výuky. Učit se přece také snažíme zajímavě, názorně, s vlastní aktivitou žáků, a něco důležitého.


Třeba mě postupem času dožene nedostatek témat a napíšu sem i o tom, co jsem prezentoval já.


Jak se zapojit?

Přehlídky běží ve dvouletých cyklech. Na konci května proběhla národní přehlídka, kde byli vybráni reprezentanti pro přehlídku mezinárodní. Ta se uskuteční příští červen v Londýně. Příští národní kolo tedy můžeme očekávat v květnu 2016. Doporučuju nastavit si budíček třeba na listopad 2015 a zkontrolovat české stránky, jestli už je možno posílat přihlášky. Druhou možností je ozvat se organizátorům. Tipuju, že budou ochotni dát vědět v okamžiku, kdy se vše znovu rozjede. Do té doby je spousta času nabrat inspiraci, dostat nápad a otestovat ho ve vlastní výuce.


Doufám, že jestli budu mít možnost zúčastnit se národní přehlídky i příště, nějakého kolegu tam potkám. Případné související dotazy tady rád zodpovím.

2 komentáře:

  1. Opravdu zajímavý projekt, který mi (možná díky účasti iQLANDIA) trochu připomněl hnutí Maker Faire - http://spomocnik.rvp.cz/clanek/18087/. Koukám, že MFF je partnerem. Proto ta účast s informatikou. Musím říci, že by mě docela zajímalo, jak bych měl "projít bludištěm a zachránit kozu". Budíček si určitě nastavte!

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za příspěvek a za odkaz!
    MFF je dost veliká na to, o sobě jednotlivé projekty nevěděly (zrovna v tomhle mají nejvíc prstů didaktici fyziky). Myslím, že o tomhle jsem se dozvěděl přes gymnázium, kde jsem zrovna učil.
    Účast s informatickým námětem je poněkud mimo škatulky, ale není nikde vyloučena, tak jsem to zkusil. Záložní plán byl v případě potíží předstírat matematiku. Ale žádné potíže vůbec nebyly, naopak bych si troufl říct, že měla informatika celkem úspěch.
    Na mezinárodní přehlídce to mimochodem bylo podobně, neboli s informatikou jsem byl sám. Je to patrně patrně cílením projektu, ale asi zároveň i sebepojetím informatikářů ve všech zúčastněných státech: informatika se prostě mezi tradiční přírodovědné předměty nepočítá.
    Několik projektů ale kombinovalo vědu s využitím ICT. Nejvíc mě v tomto směru nadchl tenhle: http://www.hobos.de/de/lehrer-schueler-eltern.html
    Univerzita zkoumá včely a má úl osazený hromadou čidel. Naměřená data ale jednak zveřejňuje online, a jednak k nim vyrábí pracovní plány pro různé předměty a různý věk žáků. Ti se tak naučí o včelách, fyzice, nebo o SQL. V pokročilejších variantách se to blíží data-miningu, ve smyslu "tady jsou data, je v nich něco zajímavého?" A ono jo. Věděli jste, že v zimě se včelstvo jednou za čas probudí, začne usilovně mávat křídly, úl si vytopí zpět na snesitelnou teplotu pak zase usne? To se dá z těch dat vyčíst (a jinak by to šlo zjistit dost těžko, "laborku" na včelí přezimování asi biologář neudělá).

    OdpovědětVymazat