Na co se dívat

Záminka ke sledování naučných pořadů,
© Colin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0

Všelijaké letní prostoje jsem využil k poslechnutí několika TEDů (v aplikaci se dají stáhnout na později). Chci se podělit zejména o ty, které mohou na začátku školního roku posloužit jako inspirace a motivace ke studiu informatiky. Záměrně tedy vybírám nikoliv materiály technické a čistě informatické, ale raději ty, kde je vidět dopad technologií na životy lidí a společnosti.

Víme jak modelovat struktury pojmů (3)

Poslední ze série článků (1, 2) Ivana Ryanta o konceptuálním modelování.

Jak začít s výukou konceptuálního modelování?

Začít myšlenkovými mapami (nebo obecněji: sémantickými sítěmi) není vůbec špatný nápad. Na vhodných příkladech pak studenti objeví i nedostatky sémantických sítí a ocení důkladnější typy diagramů. Volba prvního příkladu je docela důležitá a musím přiznat, že jsem neměl úplně šťastnou ruku. Snažil jsem se najít text, který by studenti mohli překreslit do diagramu (rozebírat věty umějí, tak by to mělo jít snadno). Chtěl jsem, aby text popisoval systém dobře srozumitelných, obecně používaných pojmů a aby nevyžadoval předběžné znalosti oboru, který chceme modelovat. Proto jsem zvolil legendu o stvoření světa: každý ji zná, všichni na světě žijeme a jsme tedy se základními pojmy prakticky seznámeni, k pochopení legendy nejsou potřeba žádné apriorní znalosti (svět je stvořen z ničeho). V zásadě je lhostejné, jestli zvolíme Hesiodovu Theogonii, biblickou Genesi a nebo jinou legendu. Téma je pro studenty lákavé, úkol jasný a výsledky bývají hezké a nápadité – ale bohužel povrchní.

Víme jak modelovat struktury pojmů (2)

Druhá část článku Ivana Ryanta o konceptuálním modelování.

Dojde-li dnes nějakým omylem na to, že se učitel pokusí graficky zachytit znalostní strukturu, snad pojmovou strukturu vykládané látky nebo dokonce celého oboru, uchýlí se pravděpodobně k myšlenkové mapě. Je to totiž asi jediný způsob grafického záznamu konceptuálního modelu, jaký se učitelé na svých almis matribus učili, a jak se zdá při pohledu do Metodického portálu RVP, tak ani učitelé učitelů stále ještě nevzali na vědomí, že už nejméně čtyřicet let se vyvíjejí metodiky, specifikační jazyky a diagramy, které umožňují zachytit konceptuální modely jako konceptuální modely a ne jen vágní nákresy toho, co se právě honí člověku hlavou. Tuším, že průkopníkem fundamentálních ontologií byl počátkem devadesátých let Nicola Guarino, nicméně nebyl jediný.

Víme jak modelovat struktury pojmů (1)

Upoutávka na poslední díl série o modelování.

Mám-li odpovědět na otázku Dana Lessnera Jak nezprasit povinnou výuku informatiky, rozhodně nesmím vynechat konceptualizaci a konceptuální modelování. Proč zrovna konceptuální modelování? V dokumentu RVP G o něm nikde není ani zmínka.

Ze života programátora

Drobná aktualita z poslední doby. 8. dubna 2016 na Zemi přistála raketa Falcon. Přistála. Raketa. A vlastně přistála na vodě. Když jsem chodil do školy, byly rakety na jedno použití, přistávat uměly raketoplány. Ale proč o tom píšu na blog o výuce informatiky?

Víme jak se naučit používat tabulkový kalkulátor

Ernst Kretschmer

Tentokrát bych se rád podělil o svoje zkušenosti s projektem, který propojuje informatické myšlení, ICT a pár dalších oborů. Vzhledem k tomu, že projekt byl vydatný a přitom studenty zaujal, doufám, že je vhodným příspěvkem k tématu Jak nezprasit povinnou výuku informatiky.

Algoritmy ve výuce českého jazyka

Ilustrační obrázek: dva pohledy na větné členy a jejich vztahy.
Zdroj: Tjo3ya, CC-BY-SA

V letošním prvním čísle časopisu Český jazyk a literatura vyšel článek Zuzany Šalamounové Když se algoritmy stanou pojistným mechanismem. Časopis ČJL běžně nečtu, o to víc mě potěšilo zjištění, že někdo, kdo výuce češtiny (na rozdíl od informatikářů) rozumí, se jí zabývá i z tohoto úhlu pohledu. Článek navíc vyšel nedlouho po tematicky souvisejícím příspěvku Ivana Ryanta o získávání informace z textu.

Strategie digitálního vzdělávání aneb neztratit stopu

Letošní rok (2016) je/bude ve znamení inkluzivního vzdělávání. Jistě je důležité věnovat pozornost vzdělávání dětí s handicapem. Ovšem z hlediska naší ekonomiky a možná i celé společnosti je podle mne zásadnější digitální (ne)gramotnost českých žáků, učitelů, ale i zaměstnanců a úředníků. Dopady neschopnosti produktivně využívat IT a zejména neschopnosti umět vyhledat a kriticky posoudit relevantní informace na celou společnost jsou nenápadné, ale velmi závažné.

Vláda ČR v roce 2014 schválila dokument STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020. Jeho obsah je podle mne skvělý, kdyby byl naplněn, znamenalo by to posun (k lepšímu) ve využívání IT ve vzdělávání. Začal jsem se proto o tuto strategii digitálního vzdělávání (dále SDV) zajímat více.

Víme jak využít počítačové hry (2)

Ilustrační obrázek

Dokončení minulého článku Ivana Ryanta, v němž popsal svou cestu k počítačovým hrám jako nástroji pro výuku informatiky. Zde nabízí několik konkrétních příkladů a shrnuje nasbírané zkušenosti.

Víme jak využít počítačové hry (1)

Ilustrační obrázek

Nejperspektivnější, nejefektivnější a vůbec nejlepší způsob, Jak nezprasit povinnou výuku informatiky (viz článek Dana Lessnera), nabízejí podle mého názoru didaktické hry. Nemusí to být nutně hry počítačové, nicméně počítač nabízí dříve netušené možnosti, a nemusí to být zrovna výuka informatiky – didaktické hry se hodí snad ve všech předmětech. Zde se však omezím na hry počítačové při výuce informatiky.

Střípky z konference DidactIG 2016

I letos se uskutečnila nejlepší konference o didaktice informatiky u nás, DidactIG. Zapíšu si sem několik drobností, které mi utkvěly. Úplnější informace nabídnou prezentace vystupujících a časem i sborník psaných příspěvků, který bude taktéž dostupný on-line.

Desmos podruhé: Aktivity

Z aktivity Central Park, Desmos

Před časem jsem tu představil Desmos, hodně (!) vytuněnou grafickou kalkulačku k výuce matematiky. Měl jsem v plánu další díly a plán vyšel skvěle: napsala je Jitka Rambousková, posílám díky. Můžu tedy rovnou popsat, co se mi na aktivitách v Desmosu líbí a přidat pár drobností.

Víme jak vytěžit informaci z textu

Reaguji zde na článek Dana Lessnera Jak nezprasit povinnou výukuinformatiky. K jeho sympatickému úsilí o prosazení informatického myšlení do výuky jsem měl několik námětů k diskusi (nikoli polemos, spíš dialogos). Zatímco on usiluje o vymezení informatiky jako vzdělávacího oboru, mně jde spíš o propojení informatiky s ostatními obory — protože gymnázium má být škola všeobecně vzdělávací a protože ve všeobecném vzdělání jde o chápání světa v souvislostech. Je tedy zřejmé, že zatímco Lessnerovo pojetí informatiky se hodí pro každou střední (a možná i základní) školu, mně jde specificky o metody a formy, jak učit informatiku na gymnáziích podle RVP-G. K mému překvapení mi pan Lessner nabídl, abych svoje diskusní příspěvky přepracoval do podoby článků. Rozhodl jsem se, že články pojmenuji v návaznosti na originál „Víme jak…“

Střípky z konference WiPSCE 2015: Geolokační data a otázky soukromí

Kliknutím zobrazíte plnou velikost fotky posteru.
Nadpis je citace zúčastněné studentky: „Tohle je příliš důležité! Neučte to v informatice,“ protože informatiku v německých školách nemají všichni.
Autorem práce i posteru a je Carsten Schulte s kolegy (mail: schulte na inf.fu-berlin.de).

Jeden z posterů na WiPSCE prezentoval parádní projekt — kdyby se takovým způsobem vyučovalo ICT, tak bych si z něj snad přestal utahovat. Začalo se celkem nevinným zjišťováním, jak vlastně funguje síť GSM.

Hodina kódu 2015

Připomínám, že i letos se můžete zapojit do Hodiny kódu, tentokrát v týdnu od 7. prosince. Je to bezpracná šance vystavit žáky 45 minutám základů programování. Potřeba je prohlížeč pro každou dvojici žáků. Řešením posloupnosti úloh se žáci seznámí třeba s rozhodováním a cykly. Učitel nemusí vědět celkem nic, takže se nebojte Hodinu kódu doporučit i dosud nezkušeným kolegům. Hodina kódu jim má práci usnadnit, není to „himbajs už zase nějaká akce, a kdy máme jako učit?!“