tag:blogger.com,1999:blog-33259702647709114982024-03-16T07:48:05.668+01:00Učíme informatikuOpravdová informatika ve všeobecném vzdělávání: Jak to jde dohromady? Je to vůbec možné? Je to snad k něčemu dobré? Proč? Jak?Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.comBlogger63125tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-54474362244161378312016-09-15T08:16:00.000+02:002016-09-15T08:16:03.731+02:00Na co se dívat<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Electric_steam_iron.jpg/160px-Electric_steam_iron.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Electric_steam_iron.jpg/160px-Electric_steam_iron.jpg" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Záminka ke sledování naučných pořadů,<br /><span class="plainlinks noprint" style="background-color: #f9f9f9; color: #252525; font-family: sans-serif; font-size: 13.3px; line-height: 21.28px;"></span><span style="font-size: 12.8px;">© <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Colin" target="_blank">Colin</a> / <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page" target="_blank">Wikimedia Commons</a> / <a href="http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/" target="_blank">CC BY-SA 3.0</a></span><br />
</td></tr>
</tbody></table>
Všelijaké letní prostoje jsem využil k poslechnutí několika <a href="https://www.youtube.com/watch?v=_ZBKX-6Gz6A" target="_blank">TED</a>ů (v <a href="https://www.ted.com/about/programs-initiatives/ted-talks/ways-to-get-ted-talks" target="_blank">aplikaci</a> se dají stáhnout na později). Chci se podělit zejména o ty, které mohou na začátku školního roku posloužit jako inspirace a motivace ke studiu informatiky. Záměrně tedy vybírám nikoliv materiály technické a čistě informatické, ale raději ty, kde je vidět dopad technologií na životy lidí a společnosti.<br />
<a name='more'></a><br />
První tři nahrávky víceméně sledují argumentaci z knihy <a href="http://www.melvil.cz/kniha-druhy-vek-stroju/" target="_blank">Druhý věk strojů</a> (kterou velmi doporučuji k přečtení). Je tedy na výběr: rychlý průlet formou videa, nebo četba i se všemi detaily a odkazy na zdroje.<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="https://embed-ssl.ted.com/talks/lang/en/andrew_mcafee_are_droids_taking_our_jobs.html" style="display: block; margin: 1em auto;" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe>
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="https://embed-ssl.ted.com/talks/lang/cs/andrew_mcafee_what_will_future_jobs_look_like" style="display: block; margin: 1em auto;" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe>
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="https://embed-ssl.ted.com/talks/lang/cs/erik_brynjolfsson_the_key_to_growth_race_em_with_em_the_machines.html" style="display: block; margin: 1em auto;" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe><br />
Kratší video na stejné téma rozebírá důležitý aspekt toho, v čem jsou lidé lepší než stroje (nebo spíše strojové učení). Samozřejmě nejde nutně o to, aby všichni žáci zatoužili související technologie vytvářet. Měli by si ale uvědomit, že jim (a jejich možnostem) potřebují rozumět dost podrobně, pokud chtějí zůstat užiteční pro ostatní (a nikoliv hladoví).<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="https://embed-ssl.ted.com/talks/lang/en/anthony_goldbloom_the_jobs_we_ll_lose_to_machines_and_the_ones_we_won_t.html" style="display: block; margin: 1em auto;" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe>
<br />
Další přednáška ukazuje, jak robotika ovlivňuje podobu války (v této souvislosti také: <a href="http://www.zive.cz/clanky/alpha-geneticky-naprogramovana-umela-inteligence-porazi-i-nejlepsi-piloty-stihacek/sc-3-a-183019/default.aspx" target="_blank">robotičtí piloti</a>). Opět se přitom nejedná tolik o konkrétní technická zařízení, jako spíš o dopady na lidi.<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="https://embed-ssl.ted.com/talks/lang/cs/pw_singer_on_robots_of_war.html" style="display: block; margin: 1em auto;" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe>
A ještě velmi povedený <a href="http://videacesky.cz/video/prijde-lidstvo-o-praci" target="_blank">krátký film Humans need not apply</a>, který nabídne k tématu umělé inteligence a pracovního trhu víc informací a souvislostí než formát přednášky.<br />
<br />
V poznámkovníku mi uvízly i další svědectví o tom, <a href="https://www.youtube.com/watch?v=1x54GqfL3UY" target="_blank">co všechno informatika mění</a>. <i>Automobily</i> budou <a href="http://theoatmeal.com/blog/google_self_driving_car" target="_blank">konečně skutečně <i>auto</i>nomní</a>. Navíc je bude možné <a href="https://www.ted.com/talks/travis_kalanick_uber_s_plan_to_get_more_people_into_fewer_cars" target="_blank">sdílet</a>. Počítačoví lingvisté pomohli obětem tajfunu a záchranářům <a href="http://www.lupa.cz/clanky/cesti-lingviste-vytvorili-na-pomoc-po-tajfunu-strojovy-prekladac-z-filipinstiny/" target="_blank">překladačem tagalštiny</a>, který uvedli do provozu za jeden den. Technologie <a href="http://www.bemyeyes.org/" target="_blank">pomáhá nevidomým vidět</a>. Vlastně ne přímo technologie, ona jen spojuje lidi ochotné pomoci. Že informatika pomáhá ve výzkumu asi nikoho nepřekvapí. Přesto je zajímavé sledovat <a href="https://www.ted.com/talks/russ_altman_what_really_happens_when_you_mix_medications" target="_blank">šíři možností, které jsme dříve neměli</a>.<br />
<br />
Z úplně jiného soudku je návrh ohlašovacího systému pro oběti sexuálních útoků. Přednášku sem podobně jako ostatní řadím proto, že návrh funguje díky informatice. A zároveň má zjevně potenciál zlepšit lidem životy ve zcela jiné oblasti.<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="https://embed-ssl.ted.com/talks/lang/en/jessica_ladd_the_reporting_system_that_sexual_assault_survivors_want.html" style="display: block; margin: 1em auto;" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe><br />
Na druhé straně máme stinné stránky technologií. <a href="http://www.scientificamerican.com/article/pogue-5-most-embarrassing-software-bugs-in-history/" target="_blank">Nebezpečné softwarové chyby</a> jsou už taková klasika (seznamů se na internetu najde mnohem víc). Není moc jasné, jak přesně a nakolik <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Search_engine_manipulation_effect" target="_blank">vyhledávače ovlivňují výsledky voleb</a>. Algoritmy programované bílými muži mají sklon si <a href="http://www.nytimes.com/2016/06/26/opinion/sunday/artificial-intelligences-white-guy-problem.html" target="_blank">myslet, že lidé jsou bílí muži</a>. Nejde jen o banální (míněno technicky) <a href="http://blogs.wsj.com/digits/2015/07/01/google-mistakenly-tags-black-people-as-gorillas-showing-limits-of-algorithms/" target="_blank">chyby v rozpoznávání obličejů</a>. Algoritmy mohou <a href="https://www.propublica.org/article/machine-bias-risk-assessments-in-criminal-sentencing" target="_blank">napovídat policii a soudům</a>, což už má poměrně konkrétní důsledky na konkrétni lidi.<br />
<br />
Informatika ale není jen honem za efektivitou a výsledky v podobě peněz. Může lidem dělat prostě radost (i když ano, oni za to pak zaplatí...). A neprovozují ji zpocení programátoři v temných sklepeních, kdyby si to snad ještě pořád někdo myslel.<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="https://embed-ssl.ted.com/talks/lang/cs/danielle_feinberg_the_magic_ingredient_that_brings_pixar_movies_to_life.html" style="display: block; margin: 1em auto;" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe>
<br />
Poslední dvě přednášky sice s informatikou nesouvisí, ale stojí za to (obecně, ne nutně pro žáky): <a href="https://www.ted.com/talks/toni_mac_the_laws_that_sex_workers_really_want" target="_blank">o účinnosti (a tedy i smyslu) regulace prostituce</a> a o <a href="https://www.ted.com/talks/jennifer_kahn_gene_editing_can_now_change_an_entire_species_forever" target="_blank">možnosti přepisování genetické informace celých druhů ve volné přírodě</a> (a že to sice zní šíleně, ale přesto to může být správný krok).Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-65970586917681741012016-05-05T08:24:00.000+02:002016-05-06T01:00:21.179+02:00Víme jak modelovat struktury pojmů (3)<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgB4MJRhvciCJtZYyqydQyQY-NA1FTCFuLHCwYXflC3V5lnvIBTN7ECz_jyJmETxfu4Ov2YrtZSDfi2Vy7RuVEQ4Pc7Okd6C89MCLuxS1J7M014S03pqtyq0kH1GWvsaoyYHlcHBzHHFBI/s1600/uvod_konceptualni_modelovani.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="169" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgB4MJRhvciCJtZYyqydQyQY-NA1FTCFuLHCwYXflC3V5lnvIBTN7ECz_jyJmETxfu4Ov2YrtZSDfi2Vy7RuVEQ4Pc7Okd6C89MCLuxS1J7M014S03pqtyq0kH1GWvsaoyYHlcHBzHHFBI/s200/uvod_konceptualni_modelovani.png" width="200" /></a>Poslední ze série článků (<a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2016/04/vime-jak-modelovat-struktury-pojmu-1.html" target="_blank">1</a>, <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2016/04/vime-jak-modelovat-struktury-pojmu-2.html" target="_blank">2</a>) <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/search/label/autor%3A%20Ivan%20Ryant" target="_blank">Ivana Ryanta</a> o <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/search/label/modelov%C3%A1n%C3%AD" target="_blank">konceptuálním modelování</a>.<br />
<br />
<h3>
Jak začít s výukou konceptuálního modelování?</h3>
Začít myšlenkovými mapami (nebo obecněji: sémantickými sítěmi) není vůbec špatný nápad. Na vhodných příkladech pak studenti objeví i nedostatky sémantických sítí a ocení důkladnější typy diagramů. Volba prvního příkladu je docela důležitá a musím přiznat, že jsem neměl úplně šťastnou ruku. Snažil jsem se najít text, který by studenti mohli překreslit do diagramu (rozebírat věty umějí, tak by to mělo jít snadno). Chtěl jsem, aby text popisoval systém dobře srozumitelných, obecně používaných pojmů a aby nevyžadoval předběžné znalosti oboru, který chceme modelovat. Proto jsem zvolil legendu o stvoření světa: každý ji zná, všichni na světě žijeme a jsme tedy se základními pojmy prakticky seznámeni, k pochopení legendy nejsou potřeba žádné apriorní znalosti (svět je stvořen z ničeho). V zásadě je lhostejné, jestli zvolíme Hesiodovu <i>Theogonii</i>, biblickou <i>Genesi</i> a nebo jinou legendu. Téma je pro studenty lákavé, úkol jasný a výsledky bývají hezké a nápadité – ale bohužel povrchní.
<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Z ontologického hlediska vede konceptualizace legendy o stvoření k celé řadě nejasností, které nejenže odhalují slabiny myšlenkového mapování, ale i meze použitelnosti fundamentálních ontologií. Jsou to zajímavé náměty pro bádání v oboru konceptuálního modelování, ale nejsou to příklady vhodné pro začátečníky. Zmatou je a k pochopení principů konceptuálního modelování neposlouží.<br />
<br />
Vezměme si jako příklad knihu Genesis. Je to jedna z nejstarších dochovaných legend o stvoření světa. Dochovala se nám téměř v původní podobě slovo od slova (v hebrejském originálu). V průběhu historie byla různě vykládána a také překládána do mnoha cizích jazyků. Co překlad, to jiný způsob myšlení a trochu jiná konceptualizace. Historie výkladů je obrazem celé historie evropského myšlení, přinejmenším pokud jde o ontologii. Genesi můžeme vyložit jako epos, můžeme ji mapovat na aristotelskou metafyziku, v humanistických překladech najdeme charakteristické stopy humanistického myšlení, můžeme ji interpretovat pozitivisticky nebo existencialisticky, najdeme v ní teorii velkého třesku nebo teorii množin (jako základ celé matematiky) a samozřejmě že ji můžeme vykládat i postmoderně nebo informaticky (zejména pokud jde o entropii a informaci). Můžeme sledovat, jak Bůh uspořádává svět postupně bit po bitu.
<br />
<br />
K jaké konceptualizaci asi tak mohou dospět studenti-začátečníci během pár desítek minut práce? Jejich výklad bude skoro jistě ovlivněn konvenčními předpojatostmi a určitě nebudou pátrat po významových posunech vnesených do textu překladem a nebudou pátrat ani po originálním dobovém kontextu a způsobu myšlení. Na podrobné vysvětlení není čas ani síla a pouhé upozornění na povrchnost výkladu povede jen ke zjištění, že kvalitní konceptualizace by chtěla možná měsíce nebo roky práce. To není zrovna dobrá motivace pro začátečníky. Konceptuální analýza obchodu nebo hry by vedla k přesvědčivějším výsledkům.
<br />
<br />
Napadá mě ovšem i radikální alternativa: opravdu věnovat řekněme úvodním 5–8 větám Genese několik let intenzivního studia, proniknout do souvislostí a podrobně zmapovat významové posuny v běhu dějin. Vytvoření konceptuálního modelu by pak mohlo být maturitní zkouškou.
<br />
<br />
<h3>
Meze použitelnosti fundamentálních ontologií</h3>
Při analýze textu Genese hned narazíme na otázku, jak máme rozlišit pojmy, které jsou nově zaváděny a vysvětlovány, od pojmů, které slouží k popisu a vysvětlování? Genesis vysvětluje zejména ty pojmy, které označují stvořené věci: nebe, zemi, světlo atd. Pojmy jako „stvořit“, „pustá“ nebo „propast“ nikde vyloženy nejsou – slouží k vysvětlování a k popisu, jak byl svět stvořen. Hádankou je pak zejména pojem Boha – stvořil na počátku sám sebe (třeba v rámci stvoření nebes), anebo je to jeden z pojmů, které vysvětlují stvoření, ale samy vysvětleny nejsou? Jak potom mají studenti vědět, které pojmy patří do myšlenkové mapy a které ne? Je to ještě horší: první den stvoření vysvětluje rozdíl mezi ničím a něčím, mezi nebytím a bytím. To jsou základní pojmy jakékoli ontologie. Modelovat tento rozdíl pomocí fundamentální ontologie (např. UFO) je zhruba stejná pitomost, jako když se tvůrci fundamentálních ontologií pokoušejí definovat svoje výtvory pomocí matematické logiky (příp. modální nebo časové logiky), která je sama fundamentální ontologií pro matematiku. Spáchat se to ovšem dá (viz obr. 5), diagram je poměrně názorný, nicméně čím víc se snažím zbavit pocitu jakési nepatřičnosti, tím je ten pocit zřetelnější. Asi jako kdybych tvrdil, že slepice je prostředkem, který slouží vejcím k produkování slepic.
<br />
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGKXeJuAQcVXfTpK1e4RM4RnGCloiE4U1_tOK5pElsBW5BXOYpPEYHRlKSGxlOKe3DHQV4GFS_KIVpFC690PcKla63qc10_n227Y9faruIWLt2v2hTiuEPfj038T-HLTfz6RXqxE6V26M/s1600/DayOne2.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGKXeJuAQcVXfTpK1e4RM4RnGCloiE4U1_tOK5pElsBW5BXOYpPEYHRlKSGxlOKe3DHQV4GFS_KIVpFC690PcKla63qc10_n227Y9faruIWLt2v2hTiuEPfj038T-HLTfz6RXqxE6V26M/s1600/DayOne2.png" style="width: 100%;" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obr. 5: Konceptuální model druhé věty Genese</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Na tomto místě mi prosím dovolte využít příležitosti a odbočit. Právě jsme odlišili pojmy potřebné k popisu od pojmů popisovaných. Analogický je i rozdíl mezi fundamentální a oborovou ontologií. <b>Fundamentální ontologie</b> je prostředkem, který nám umožňuje stručně, jasně a přesně vyjádřit specifikace <b>oborových ontologií</b>, problémových oblastí nebo jakýchkoli znalostních struktur.
<br />
<br />
Tím se dostáváme k dalšímu zádrhelu: popisuje kniha Genesis <i>oborovou ontologii</i>, nebo spíš <i>fundamentální ontologii</i>? Vzhledem k tomu, že využívá pojmů, které sama nevysvětluje, k vymezení pojmů nových, vypadá to spíš na ontologii oborovou. To, že můžeme stvořený svět považovat za popisovaný obor, tak to by také svědčilo pro oborovou ontologii. Ale to, že Genesis popisuje celý svět (a ne nějakou část světa) zase na oborovou ontologii nevypadá. A to, že definuje základy ontologie jako takové (rozdíl mezi nebytím a bytím), svědčí spíš pro fundamentální ontologii.
<br />
<br />
V každém případě však záhy narazíme na problém, že pojmy zaváděné v Genesi označují jednotlivé <i>konkrétní</i> věci, a ne <i>abstraktní</i> pojmy — může tedy vůbec být řeč o konceptualizaci? Snad ano: ona totiž každá ta konkrétní věc je prototypem abstraktního pojmu. Když Bůh nazve světlo „dnem“, zavede sice abstraktní pojem, ale hned také uvede jeho prototyp: „I byl večer a bylo jitro, <i>den první</i>.“ Trochu jiné to je s pojmy jako „světlo“ nebo „dobro“, protože není žádné první a druhé světlo ani první, druhé, třetí dobro, nicméně představa jakéhosi prototypování abstraktních pojmů vyhoví i v těchto případech. Proto si myslím, že knihu Genesis bych nezařadil ani mezi ontologie fundamentální, ani mezi oborové, ale raději bych zavedl nový pojem — <b>univerzální ontologie</b>. Také proto se domnívám, že Genesis není zvlášť vhodná jako úvodní příklad na konceptualizaci pro studenty gymnázia.
<br />
<br />
Rozbor knihy Genesis je ovšem nesmírně zajímavé téma k přemýšlení. Vyjdou při něm najevo i další omezení fundamentálních ontologií – v příspěvku <i><a href="http://sdiwc.net/digital-library/detecting-some-limits-of-formal-ontologies.html" target="_blank">Detecting Some Limits of Formal Ontologies</a></i> na konferenci ICIEIS jsem popsal ty meze, na které jsem narazil. Dalším neprobádaným námětem, který z rozboru vyplývá, je otázka, zda by se formální fundamentální ontologie nedaly nahradit nějakou klasickou ontologií všeobecně známou z filosofie: univerzální, intuitivní a pokud možno dialektickou, která umožňuje zachytit pravidla a meze chování bez zbytečně komplikované formalizace (např. Harelovy stavové diagramy jsou dost formální, ale intuitivně srozumitelné dokonce i generálům).
<br />
<br />
Popis stvoření světa podle knihy Genesis by ovšem mohl dojít daleko širšího využití ve všeobecném vzdělávání. Při hledání různých výkladů se studenti postupně seznámí s historií evropského myšlení (jsou snad data bitev a jména jakýchsi panovníků důležitější?) se základy filosofie (včetně např. etiky), s vývojem literárních žánrů (epos, popis, úvaha či esej, poetický text – zejména při srovnání s myšlenkami ve světové literatuře na témata jako je smysluplnost, nicota, dobro, světlo, svobodná vůle atd.), s různými jazyky (je potřeba porovnat texty v hebrejštině, řečtině, církevní slovanštině, angličtině, němčině, češtině aj. jazycích), s teorií velkého třesku (na kterou se dá ostatně nabalit snad celá fyzika), s hlavními myšlenkami teorie množin a snad i jiných oblastí matematiky a s dalšími obory (např. se zeměpisem). Snad by se vhodným vykládáním Genese dal pokrýt celý vzdělávací plán gymnázia (a vynechat zbytečnosti)…
<br />
<br />
V některých třídách jsem se svolením studentů vyzkoušel přednášku o <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/17785/POZNAMKY-KE-KAPITOLE-O-POJMOVEM-MYSLENI.html/" target="_blank">konceptuální analýze prvních pěti vět z Genese</a> a podobnou přednášku mi uspořádala i FIT v rámci cyklu <i>Informatických večerů</i>. Zajímavé je, že přednáška zatím vždy zaujala a že studenti vydrželi se zájmem poslouchat nejméně 90 minut v kuse. Vzhledem k tomu, jak mizerně přednáším, je to od nich obdivuhodný výkon.<br />
<br />
<h3>
Literatura</h3>
[UFO] Guizzardi, Giancarlo. <i>Ontological Foundations for Structural Conceptual Models.</i> Enschede: CTIT Telematica Instituut, 2005.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-72263450006221568422016-04-29T11:08:00.000+02:002016-04-29T11:08:36.901+02:00Víme jak modelovat struktury pojmů (2)<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3sPGdReH1RPsWSJZqLjFze7-DWW9cfSehzBwnjgb9VbCWRoX8IcQ_TEgbNVEWEOWP90IH0hWb7yw7XrrXQNd5eeXariQT3qIYdI6rTCLu1gZ1CxgentXAbSR-mhezyqd7kldsXJ18C5A/s1600/uvod_konceptualni_modelovani.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="169" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3sPGdReH1RPsWSJZqLjFze7-DWW9cfSehzBwnjgb9VbCWRoX8IcQ_TEgbNVEWEOWP90IH0hWb7yw7XrrXQNd5eeXariQT3qIYdI6rTCLu1gZ1CxgentXAbSR-mhezyqd7kldsXJ18C5A/s200/uvod_konceptualni_modelovani.png" width="200" /></a>Druhá část článku <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/search/label/autor%3A%20Ivan%20Ryant" target="_blank">Ivana Ryanta</a> o <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2016/04/vime-jak-modelovat-struktury-pojmu-1.html" target="_blank">konceptuálním modelování</a>.<br />
<br />
Dojde-li dnes nějakým omylem na to, že se učitel pokusí graficky zachytit znalostní strukturu, snad pojmovou strukturu vykládané látky nebo dokonce celého oboru, uchýlí se pravděpodobně k myšlenkové mapě. Je to totiž asi jediný způsob grafického záznamu konceptuálního modelu, jaký se učitelé na svých almis matribus učili, a jak se zdá při pohledu do Metodického portálu RVP, tak ani učitelé učitelů stále ještě nevzali na vědomí, že už nejméně čtyřicet let se vyvíjejí metodiky, specifikační jazyky a diagramy, které umožňují zachytit konceptuální modely jako konceptuální modely a ne jen vágní nákresy toho, co se právě honí člověku hlavou. Tuším, že průkopníkem <i>fundamentálních ontologií</i> byl počátkem devadesátých let Nicola Guarino, nicméně nebyl jediný.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglQypXkjCXOOgUsoxcW-8Yfqhvby0vfM9iodRc-Ysy-urAyF3srWtLG6OvAs7uvKG-nz_1VKUD-tovTRNrLRlxeSc2Bx1kpl74Ld4MOUt37C5heLKpeU6y-aC4wyu585AwFklTWoaZVhE/s1600/obchodMapa.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEglQypXkjCXOOgUsoxcW-8Yfqhvby0vfM9iodRc-Ysy-urAyF3srWtLG6OvAs7uvKG-nz_1VKUD-tovTRNrLRlxeSc2Bx1kpl74Ld4MOUt37C5heLKpeU6y-aC4wyu585AwFklTWoaZVhE/s1600/obchodMapa.png" style="width: 100%;" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><div style="font-size: medium; text-align: center;">
Obr. 3: Sémantická síť skladové evidence</div>
</td></tr>
</tbody></table>
<div style="text-align: center;">
<div style="text-align: left;">
Proč nestačí myšlenkové mapy nebo obecněji sémantické sítě? Na obr. 3 jsem se pokusil ukázat, co je v sémantické síti přípustné, ale do konceptuálního modelu to nepatří. Především musíme rozlišovat mezi výskyty konkrétních objektů (např. „obchodník Štědrý“, „mléko polotučné“ aj.) a obecnými třídami objektů (tj. <b>typy</b> – např. „SkladováKarta“). Obchodník Štědrý má zřejmě malý obchod a stačí na něj sám. To samozřejmě svádí analytika k tomu, aby nerozlišil role, které obchodník Štědrý hraje v systému: prodavač, zásobovač a skladník (a navíc možná i účetní aj. – ale to už jsou role mimo naši problémovou oblast). Naproti tomu různé druhy zboží (máslo, mléko, chléb) se chovají podle stejných pravidel (příp. algoritmů) – proto můžeme všechny druhy zboží ve skladu specifikovat jedním typem „SkladováKarta“.</div>
</div>
<br />
Každý typ se dá specifikovat podle toho, <b>jak se chová navenek</b>, jaké operace musí umět. To se dá udělat i formálně matematicky jako tzv. <i>abstraktní datový typ</i> (ADT), což je <i>algebra</i> (přesněji: vícedruhová iniciální sigma-algebra). Je to solidní, poměrně pokročilá a současně i názorná matematická formalizace, kterou na příkladech snadno pochopí i sextán nebo septimán (vyzkoušeno), a přitom může posloužit při formálním dokazování správnosti programu, při automatickém generování programu nebo při různých simulacích (viz specifikační jazyky jako OBJ3 nebo systém Maude, ale stačí i obyčejný Prolog). Nevím, co mají didaktici informatiky proti ADT, že je po více než čtyřiceti letech stále ještě nevzali na vědomí? Snad se nebojí, že by pak žáci algoritmy prostě jen generovali, takže bůhvíproč preferovaná algoritmizace by se mohla ukázat zbytečnou? Asi ne – invariant rekurze nebo cyklu se automaticky nevygeneruje, ten musí někoho napadnout.
<br />
<br />
Ještě bych rád poukázal na jeden rozdíl mezi sémantickou sítí a konceptuálním modelem na obr. 2: typ „Položka“ ze sémantické sítě nikterak nevyplývá, ale při metodicky správném konceptuálním modelování si jej vytvoříme, aby se nám neopakovaly stejné vlastnosti v podtypech „SkladováKarta“ a „PoložkaObjednávky“. Tím dosáhneme robustnosti konceptuálního modelu (aby nebyl citlivý na dodatečné změny a opravy chyb) – to nám myšlenkové mapování nezajistí. Výhodou může být i charakterizace typů pomocí poznámek v «packách» – umožní nám např. odlišit pojmy, které mají ontologickou totožnost (druhy, role, fáze...) od pojmů, které ji nemají (směsi, kvality, módy, relátory...).
<br />
<br />
Za posledních více než dvacet let vznikla řada metodických postupů, jak konceptuálně modelovat, fundamentálních ontologií (tj. ontologických metamodelů) a grafických notací. Např. pro konceptuální modelování sémantických webů je oblíbená metodika a notace OWL, pro informační systémy např. GFO. Fundamentální ontologie se ovšem dají použít k modelování jakékoli znalostní struktury, neomezují se na informační systémy, sémantické weby nebo jinou aplikační oblast. V rámci předmětu objektové modelování na ČVUT FIT používáme metodiku UFO Giancarla Guizzardiho (viz [UFO]) a příslušnou grafickou notaci OntoUML, kterou v počeštěné a zjednodušené podobě používám i v tomto článku.
<br />
<br />
<h3>
Zkušenosti z výuky</h3>
Vedle pohřebních ústavů, popelářů, databází milenek a narkomafií bývají mezi studenty nejoblíbenějším tématem hry. Studenti na FIT musí modelovat pečlivě podle UFO a za každý byť i jen formální nedostatek v diagramu jim strháváme body. Nevedeme je však k pečlivé analýze chování – místo toho musí dodatečně otestovat všechny funkční i nefunkční požadavky pomocí jednotkových testů na jednoduché prototypové implementaci. Konceptuální model vytvářejí spíš intuitivně nebo na základě analýzy textu zadání. Příklad takového vysokoškolského modelu vidíte na obr. 4 – proti originálu je ovšem výrazně zjednodušen a pozměněn tak, aby ilustroval notaci OntoUML. S tímto způsobem výuky máme celkem dobré zkušenosti:<br />
<br />
<ul>
<li>Studenti se naučí odhalit a opravit takové chyby v zadání, které se projeví porušením pravidel UFO při kreslení konceptuálního modelu (např. žádný objekt nesmí mít dvojí totožnost, každá „Věc“ musí být v každém okamžiku v nějaké fázi, ale ne ve dvou fázích současně – třeba žádná „OdloženáVěc“ nesmí být současně „PoužívanáVěc“ atd.)</li>
<li>Dále se studenti naučí, že důkladný konceptuální model jim pomůže správně naprogramovat to, co bylo opravdu požadováno – aby implementovaný systém byl co možná validní.</li>
<li>Dodržování ontologických pravidel a strukturních vzorů UFO vede k <i>robustní architektuře</i> výsledného systému.</li>
</ul>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEil6mAnaQCRk2-_BYNwtVl88x9pLhikUbZnFumRtuyhKKmBfcKC3R_iycXMURWCaF2fssU-N2KO-IO-W9YrnaYtYKTDWqSv1nS1Pyd7RkM0fS1CSp6PLO7RHt0nKzkCqK9-dhQP2qxwvw0/s1600/rpg.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEil6mAnaQCRk2-_BYNwtVl88x9pLhikUbZnFumRtuyhKKmBfcKC3R_iycXMURWCaF2fssU-N2KO-IO-W9YrnaYtYKTDWqSv1nS1Pyd7RkM0fS1CSp6PLO7RHt0nKzkCqK9-dhQP2qxwvw0/s1600/rpg.png" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><div style="font-size: medium; text-align: center;">
Obr. 4: Zjednodušený konceptuální model RPG </div>
<div style="font-size: medium; text-align: center;">
(podle semestrální práce Viktora Bocana)</div>
</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Na gymnáziu se neřídíme vysloveně podle UFO. Jednak není čas to celé vysvětlit, jednak softwarové projekty studentů na gymnáziu jsou tak jednoduché, že většina zásad UFO by se stejně neuplatnila. Obvykle jsem rád, když studenti navrhnou několik málo tříd propojených asociacemi (místo jediného obrovského formuláře, ve kterém by komplikovaně obsluhovali události). Gymnazisty spíš vedu k pečlivému zadání úlohy a k <i>analýze chování</i>, ze které vyplyne konceptuální model.
<br />
<br />
Ne každý problém čeká, až pro něj vytvoříme konceptuální model příslušné problémové oblasti, ne každý obor čeká, až mu vytvoříme jeho <b>oborovou ontologii</b>. Mnoho oborů je podrobně popsaných v učebnicích, zákonech nebo normách. Např. matematika jako obor je popsaná logickými formulemi. Taková specifikace je formální a díky své formálnosti umožňuje např. formálně dokazovat matematické věty. Matematická logika je <b>fundamentální ontologií</b> pro matematiku.
<br />
<br />
Jiné oborové ontologie nejsou tak přísně formální a bývají popsány textem – např. normy. Kapitolu samu pro sebe představují zákony: jsou sice obecně srozumitelné i laikovi, ale současně jsou formulovány co nejpřesněji, mají předepsanou formu a do jisté míry se řídí pravidly tradiční aristotelské logiky. V takových případech je samozřejmě potřeba použít obecně uznávanou a mnohdy i závaznou konceptualizaci a textovou podobu konceptuálního modelu překreslit do podoby diagramu. Je to i efektivní, protože si ušetříme velmi pracnou analýzu chování. Analýza textu je způsob, jak převzít zprostředkovanou znalost. Vyjít přitom můžeme z větného rozboru, jak jsem ukázal na příkladu v článku <i><a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/12/vime-jak-vytezit-informaci-z-textu.html" target="_blank">Víme jak vytěžit informaci z textu</a></i>.
<br />
Příklad z výuky objektového modelování: automatizovaný systém pro správu daní, který používají finanční úřady, musí použít konceptualizaci uvedenou v <i>Daňovém řádu</i>. Kdo chce, ať si zkusí nakreslit konceptuální diagram podle <a href="http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=280~2F2009&part=&name=&rpp=15" target="_blank">§20–§31 Zákona 280/2009 Sb. – daňového řádu, kde jsou specifikovány <i>Osoby zúčastněné na správě daní a zastoupení</i></a>.
<br />
<br />
<h3>
Literatura</h3>
[UFO] Guizzardi, Giancarlo. <i>Ontological Foundations for Structural Conceptual Models.</i> Enschede: CTIT Telematica Instituut, 2005.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-2378174332346555692016-04-21T12:49:00.000+02:002016-04-21T12:49:57.008+02:00Víme jak modelovat struktury pojmů (1)<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4xT3yTsRS6ge7mon5-vab4aVSJO_Qx28U7JRHNqvgt671nSt6Tq54faTx2ObwvcttUrvkmgfqNcMBw9vVSxtxCt7Q3pCBrpqqVvWrDP6_cOGi9R4mNH7WYgUPOHeBghoYnEl-QAUniB0/s1600/uvod_konceptualni_modelovani.png" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="270" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4xT3yTsRS6ge7mon5-vab4aVSJO_Qx28U7JRHNqvgt671nSt6Tq54faTx2ObwvcttUrvkmgfqNcMBw9vVSxtxCt7Q3pCBrpqqVvWrDP6_cOGi9R4mNH7WYgUPOHeBghoYnEl-QAUniB0/s320/uvod_konceptualni_modelovani.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Upoutávka na poslední díl série o modelování.</td></tr>
</tbody></table>
Mám-li odpovědět na otázku Dana Lessnera <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/11/jak-nezprasit-povinnou-vyuku-informatiky.html" target="_blank"><i>Jak nezprasit povinnou výuku informatiky</i></a>,
rozhodně nesmím vynechat konceptualizaci a konceptuální modelování. Proč zrovna konceptuální modelování? V dokumentu <a href="http://www.nuv.cz/file/159" target="_blank">RVP G</a> o něm <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/06/informatika-v-rvp-g-kde-je.html" target="_blank">nikde není ani zmínka</a>.
<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Proč zrovna konceptuální modelování </h3>
U nás gymnázia tradičně rozvíjela osobnosti studentů, jejich zvídavost, všeobecný rozhled, chápání v souvislostech, schopnost samostatně poznávat, tvořit si vlastní názory a přemýšlet. Studenti na gymnáziu vyzrávali (odtud maturita). Tyto cíle všeobecného vzdělávání jsou vyjádřeny i <i>v klíčových kompetencích</i> RVP G. Když však ŠVP gymnázia nesestavuje <i>profesor</i>, nýbrž dráb, rozpracuje požadované výstupy způsobem, jako by <i>učit učivo</i> bylo veškerým cílem a smyslem studia. To je pak výchova k nevolnictví. Pak ale učitel není <i>profesorem</i>, žák není <i>studentem</i> a závěrečná zkouška není <i>maturitou</i>. <b>Nevolník neřeší problémy</b>, nýbrž jen odstraňuje překážky (podle návodu a z donucení), nevolník nemusí ničemu rozumět (protože jen poslouchá rozkazy), nepotřebuje se vyznat ve složité problémové oblasti (protože neusiluje o řešení), nehledá informace (protože se nerozhoduje), nevymezuje pojmy a nehledá souvislosti mezi nimi, jen vykonává naučené algoritmy. Taková „škola“ může klidně ignorovat umění konceptualizace.<br />
<br />
<br />
Kdo ale někdy <i>řešil problém</i> (tj. to, co <b>někomu</b> vadí), ten ví, že napřed musí popsat problémovou situaci pomocí adekvátních pojmů. Aby pojmy mohly být adekvátní, musí být adekvátně abstraktní (protože pojmy nemohou nebýt abstraktní) a přitom současně i výstižné (aby vystihly potřeby toho, komu problém vadí). A právě to je <b>konceptualizace</b>.<br />
<br />
Proč tolik záleží na <i>konceptualizaci</i>, mají-li požadované výstupy přispět ke splnění cílů RVP G?
<br />
<ul>
<li>
Pokud jde o <b>řešení problémů</b>, tak určitě nestačí ovládat aplikace a „uplatňovat jejich nástroje, metody a vazby“. K řešení problémů potřebujeme především <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/09/informaticke-mysleni-2-ruzna-vymezeni.html" target="_blank"><i>informatické myšlení</i></a> – a to začíná právě analýzou problému, tj. konceptuálním modelováním problémové oblasti.</li>
<li>Pokud jde o <b>schopnost vzdělávat se</b>, je <i>informatické myšlení</i> a <b>systémový přístup</b> daleko důležitější než využívání tzv. ICT. Nástroje zastarávají během několika let, principy platí trvale. Konceptualizace umožňuje <b>porozumět základním pojmům a metodám informatiky</b> a nejen informatiky. Konceptuální modelování je základní metoda, jak vybudovat kteroukoli <i>oborovou ontologii</i>.<i> </i></li>
<li><i>Algoritmickému řešení problému</i> musí předcházet vytvoření <b>konceptuálního modelu</b>. Jistěže některé jednoduché úlohy můžete algoritmizovat na základě konceptualizace intuitivní, naivní nebo konvenční. Učitelé matematiky si od nepaměti stěžují, že žáci nedokážou řešit slovní úlohy. Ale jak by mohli, když se učí předvařené vzorečky, operace a algoritmy, a nikdo je neučí klást jednoduché otázky (co komu vadí? proč mám úlohu řešit?) a pátrat po významných pojmech a souvislostech?</li>
<li>U složitějších úloh (jaké se řeší v praxi) s intuicí nevystačíte. <b>Složitost se musí zvládat systematicky a systémově</b>, metodami konceptuálního modelování. I v případě, že se složitost podaří zvládnout intuicí nebo naražením úlohy na konvenční kopyto, nebude výsledný konceptuální model robustní – nebude snášet změny. Jenže právě robustnost je nejdůležitějším požadavkem na konceptuální model. Utkvělá představa akademických didaktiků, že problém se řeší nalezením algoritmu (viz RVP G, MO-P, KSP, Kasiopea, FIXA), je podivuhodně naivní. Algoritmus může být i blbý – ale proč nevymyslet raději nějaký chytrý? A proč řešit úlohy zrovna algoritmicky? Nealgoritmické řešení bývá <b>jednodušší</b> – už proto, že složitost se neskrývá jako u hierarchického rozkladu, nýbrž se opravdu zmenší. Kromě toho některé úlohy <b>algoritmicky řešitelné vůbec nejsou</b>. Další podrobnosti a argumenty jsem uvedl v článku <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/3206/nahradte-algoritmizaci-systemovym-pristupem-.html/" target="_blank"><i>Nahraďte algoritmizaci systémovým přístupem!</i></a> </li>
</ul>
<br />
<ul>
</ul>
<h3>
Příklad vytvoření konceptuálního modelu </h3>
<br />
Ukažme si ve zkratce příklad, na kterém studentům vysvětluji princip, jak postupovat při konceptuálním modelování. <b>Majitel obchodu</b> <i>s potravinami je nespokojen, že mu kvůli neustálým chybám zaměstnanců utíkají tržby</i> — to je problém. Pozorováním provozu zjistíme, že <b>prodavači</b> zbytečně odbíhají do skladu pro zboží, které tam není, nebo naopak neodbíhají a nesprávně tvrdí zákazníkům, že požadované zboží nemají, přestože ve skladu je. A zboží ve skladu nebývá, protože <b>zásobovač</b> je objedná pozdě, až když ho o to někdo požádá.
<br />
Našli jsme <i>prodavače</i> a <i>zásobovače</i> — dva druhy osob, které z pohledu majitele sice chybují, ale ne úmyslně — i oni vnímají současný stav jako problém, <b>na současném stavu</b> jim <b>vadí</b> něco konkrétního a <b>umějí si představit zlepšení</b> současného stavu (kdyby si neuměli představit zlepšení, nevnímali by současný stav jako problém). <i>Prodavač</i> potřebuje mít přehled o zboží na skladě, aniž by musel odbíhat od pultu. <i>Zásobovač</i> potřebuje dostávat signály o tom, že dochází zboží — a to s takovým předstihem, aby mohl zboží včas objednat a aby dodávka zboží dorazila do skladu dřív, než zboží dojde.<br />
<br />
Může se stát, že se prodavačům a zásobovačům podaří splnit tyto požadavky nějakým jednoduchým způsobem, např. umístěním regálů se zbožím přímo do prodejny, příp. samoobslužným prodejem. Možná zjistí, že problém za řešení vůbec nestojí, možná časem pomine sám od sebe (např. dočasný nával zákazníků v době konání festivalu), možná by řešení přineslo víc škody než užitku (např. kvůli krádežím v samoobsluze), možná by bylo nejlepší obchod prostě zavřít (např. kvůli silné konkurenci v sousedství). Vždycky bychom se měli zamyslet, <b>zda není lepší problém neřešit</b> než řešit.<br />
<br />
Přesto se může stát, že se majitel obchodu rozhodne pro radikální řešení pomocí ICT. V tom případě zadavateli (tj. majiteli obchodu) nejspíš nabídneme skladovou evidenci, která by byla průběžně přístupná pomocí terminálů na pultech prodejny a která by automaticky generovala objednávky zboží, jehož zásoba ve skladu klesne pod určitou mez. Úkolem zásobovače pak bude vyhledávat nejlepší dodavatele na trhu a vygenerované objednávky jim odesílat.<br />
<br />
Nyní přeskočím formulace konkrétních požadavků na funkce systému, na různá omezení a pravidla, která systém musí dodržovat. Všimněme si jen toho, že požadovaný systém slouží různým druhům uživatelů <b>k různým účelům</b> – a ty je potřeba najít. Jde vlatně o to, že uživatelé hrají vůči systému <b>různé role</b> a naopak systém také musí hrát <b>různé role</b> vůči svým uživatelům. Při analýze požadavků je potřeba průběžně kontrolovat, <b>aby všechny požadavky sloužily k naplnění účelu</b> [až potud viz SAS, str. 86–168 a OOSE, str. 153–200].<br />
<br />
To se nejlépe ukáže při analýze chování systému. Nejprve tedy modelujeme sadu reprezentativních scénářů žádoucího i nežádoucího chování (např. typický průběh prodeje nebo chování systému v případě, že bude porušeno nějaké omezení – např. nelze prodat zboží, které není ve skladu). Kontrolujeme, aby systém nedělal nic, co není požadováno, a naopak aby dělal všechno, co požadováno je. Případný nesoulad se řeší buď opravou chybného zadání nebo úpravou / doplněním / odstraněním scénáře. Takováto analýza chování systému je zároveň příležitostí k nalezení významných pojmů, jejich vztahů a struktur. Obecně platí, že <b>analýza chování je základní empirická metoda poznávání</b> [viz OOSE, str. 215–241 a OBA].
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBNDadCKTRoKRGEZXYeXmxbymmnj-c8EmHeJ7eDExjSMpAK183IKWddKyLCQTtY8qo3n_FVS4smth1Xp_6oIBBRRIRbDNmdvA6coXQRbarpROhJe3yebbhyAW2hI3uAbgfeaajN57fHkM/s1600/obchodSeq.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBNDadCKTRoKRGEZXYeXmxbymmnj-c8EmHeJ7eDExjSMpAK183IKWddKyLCQTtY8qo3n_FVS4smth1Xp_6oIBBRRIRbDNmdvA6coXQRbarpROhJe3yebbhyAW2hI3uAbgfeaajN57fHkM/s640/obchodSeq.png" style="width: 100%;" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obr. 1: Scénář typického chování</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Na obr. 1 je zaznamenán jeden scénář typického chování systému při prodeji mléka. Kdyby nás zajímala jen pouhá specifikace <b>chování systému navenek</b>, stačilo by zachytit interakci prodavače s informačním systémem. V uvedeném diagramu je však scénář rozkreslen podrobně, takže v něm vidíme i interakce mezi prvky systému. Vnitřní členění systému není dáno jednoznačně, je úkolem analytika, aby navrhl <b>robustní vnitřní strukturu systému</b>. Vzpomeňme si na film Matrix: realita vzniká až v mysli člověka (nebo jiné bytosti). Skutečnost se nám jen jeví a fakticita jevů je pochybná (jev může být i klam). Členění světa na věci je úkolem poznávající živé bytosti. Jiný konceptuální model téhož světa si vytvoří krtek, jiný pes a jiný člověk (se svými omezenými čichovými vjemy).<br />
<br />
Ve scénáři vidíme aktivitu jednotlivých objektů a také zprávy, které si objekty mezi sebou posílají. Analýzou reprezentativní sady scénářů se snažíme dospět ke konceptuálnímu modelu, ve kterém už nebudou nakresleny jednotlivé objekty, nýbrž <i>obecné typy</i> objektů, <i>vlastnosti</i> charakterizující typy, <i>předpisy chování</i> (metody) typů a <i>struktura asociací</i> mezi typy (asociace je typ komunikačního kanálu, zatímco konkrétní objekty jsou pak spojeny konkrétním komunikačním kanálem).
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5Wk8Y962BTXShv-ovUqDh7COPQ4pkD8vrOBCR8XmPV3SwCQK75lnMvGo1oVqlYDQf4K7otjnLmp_cOYgCnTj337Db3TZEK40aIJq3pAFvv9Zcy2xeqTbY7We1kFeW5OPwgFLmVAqOYh8/s1600/obchodKoncept.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi5Wk8Y962BTXShv-ovUqDh7COPQ4pkD8vrOBCR8XmPV3SwCQK75lnMvGo1oVqlYDQf4K7otjnLmp_cOYgCnTj337Db3TZEK40aIJq3pAFvv9Zcy2xeqTbY7We1kFeW5OPwgFLmVAqOYh8/s1600/obchodKoncept.png" style="width: 100%;" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obr. 2: Zjednodušený konceptuální model skladové evidence
</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Na obr. 2 je znázorněn konceptuální model skladové evidence, který by po dopracování mohl posloužit při vývoji informačního systému. Až bude rozhodnuto o způsobu implementace (např. konzolová aplikace / databázová aplikace s GUI / kombinace sdílené relační databáze s objektovými klienty / čistě objektová implementace apod.) a až budou navrženy méně podstatné podrobnosti (např. návrh uživatelského rozhraní), bude možné přistoupit k algoritmizaci metod jednotlivých objektů.<br />
<br />
<h3>
Literatura </h3>
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
<div lang="cs-CZ" style="font-style: normal;">
[SAS]<span lang="en-US">
</span><span style="font-variant: small-caps;">Habr,</span> Jaroslav;
<span style="font-variant: small-caps;">Vepřek,</span> Jaromír.
<i>Systémová analýza a syntéza.</i> Praha: SNTL, 1986.</div>
<div lang="cs-CZ" style="font-style: normal;">
<span lang="en-US">[OOSE]
</span><span style="font-variant: small-caps;">Jacobson</span>, Ivar;
<span style="font-variant: small-caps;">Christerson</span>, Magnus;
<span style="font-variant: small-caps;">Jonsson</span>, Patrik;
<span style="font-variant: small-caps;">Övergaard</span>, Gunnar.
<strong><i><span style="font-weight: normal;">Object-Oriented Software
Engineering: A Use Case Driven Approach.</span></i></strong><strong><span style="font-weight: normal;">
Reading, Mass., USA: Addison-Wesley, 1992. ISBN 0201403471.</span></strong></div>
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
<br />
<div lang="cs-CZ" style="font-style: normal;">
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
</div>
<div lang="cs-CZ" style="font-style: normal;">
<strong><span lang="en-US"><span style="font-weight: normal;">[OBA]
</span></span></strong><strong><span style="font-variant: small-caps;"><span style="font-weight: normal;">Rubin</span></span></strong><strong><span style="font-weight: normal;">,
Kenneth S.; </span></strong><strong><span style="font-variant: small-caps;"><span style="font-weight: normal;">Goldberg</span></span></strong><strong><span style="font-weight: normal;">,
Adele. </span></strong><strong><i><span style="font-weight: normal;">Object
Behavior Analysis.</span></i></strong><strong><span style="font-weight: normal;">
In CACM vol. 35, nr. 9 (September 1992).</span></strong></div>
<br />
<hr />
<br />
Příspěvek je prvním dílem série o konceptuálním modelování od <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/search/label/autor%3A%20Ivan%20Ryant" target="_blank">Ivana Ryanta</a>.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-43538245084328580492016-04-13T10:01:00.000+02:002016-04-13T10:01:46.584+02:00Ze života programátora<br />
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJRYlyEmPevRjegZdtarN0zt-dl1nFH-v202mKPEpo9P8Fy7JMJ5dIuvpItO-lCF5xbWTOh_5stKLxvJEghVvuIATMy74DUuA5Q8zTJPfFxLDLLBKG-99OeTLPfRiv0UVUpzTEttI2uDM/s1600/Falcon_9_first_stage_attempts_landing_on_ASDS_after_CRS-6_%252817170624412%2529.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJRYlyEmPevRjegZdtarN0zt-dl1nFH-v202mKPEpo9P8Fy7JMJ5dIuvpItO-lCF5xbWTOh_5stKLxvJEghVvuIATMy74DUuA5Q8zTJPfFxLDLLBKG-99OeTLPfRiv0UVUpzTEttI2uDM/s200/Falcon_9_first_stage_attempts_landing_on_ASDS_after_CRS-6_%252817170624412%2529.jpg" width="200" /></a>Drobná aktualita z poslední doby. <a href="http://technet.idnes.cz/uspesne-pristani-spacex-falcon-rakety-na-plosine-fbx-/tec_vesmir.aspx?c=A160409_013943_tec_vesmir_pka" target="_blank">8. dubna 2016 na Zemi přistála raketa Falcon.</a> Přistála. Raketa. A vlastně přistála na vodě. Když jsem chodil do školy, byly rakety na jedno použití, přistávat uměly raketoplány. Ale proč o tom píšu na blog o výuce informatiky?
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Jednak se podívejte na záznam, jak tryska raketu průběžně vyrovnává.<br />
<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/sYmQQn_ZSys" width="560"></iframe>
<br />
<br />
Nebo radši na tenhle, aby bylo zřejmější, že to není taková legrace.<br />
<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/4cvGGxTsQx0" width="560"></iframe>
<br />
<br />
Že se u řízení takové (čtyřicetimetrové, dvacetitunové) rakety významně uplatní počítač, je asi zřejmé. Máme tedy zajímavou aplikaci pro žáky, a to hodně daleko od světa uživatelského software, se kterým běžně pracují. Ta loď, na kterou rakety přistávají, je také řízena automaticky.<br />
<br />
Pro doplnění kontextu: dlouhodobým cílem celé aktivity je kolonizovat Mars jako formu záložního plánu pro lidstvo. Jednou z překážek na cestě k tomuto cíli jsou peníze. Rakety schopné přistání a pak opětovného startu jsou způsob, jak náklady ušetřit. A navíc si přivydělat dodávkami pro ISS, vynášením satelitů atp. Přistání na pevninu se <a href="http://technet.idnes.cz/spacex-raketa-falcon-navrat-na-zemi-dum-/tec_vesmir.aspx?c=A151222_061413_tec_vesmir_aha" target="_blank">povedlo už v prosinci</a>.<br />
<br />
Elon Musk má všeobecně sklon plnit ambiciózní plány. Je to ten stejný člověk, který vyrábí <a href="http://www.teslamotors.com/" target="_blank">elektromobily Tesla</a>. V češtině o něm a jeho aktivitách vyšla <a href="http://www.melvil.cz/kniha-elon-musk/" target="_blank">biografie</a> (<a href="http://finmag.penize.cz/recenze/306918-musk-prinasi-budoucnost-a-minulost-zaroven" target="_blank">recenze</a> Michala Kašpárka), v angličtině <a href="http://waitbutwhy.com/2015/05/elon-musk-the-worlds-raddest-man.html" target="_blank">série článků</a> dlouhých, ale kratších než kniha (a možná zábavnějších).<br />
<br />
<br />
A proč to píšu? (Tedy kromě toho, že význam Muskových aktivit je řadí do všeobecného rozhledu a kdo o nich dosud nevěděl, právě kliká na odkazy a doplňuje si vzdělání, pak se sem vraťte, děkuju.) Protože pro utváření představ žáků o nejrůznějších oborech a povoláních jsou důležité vzory. Elon Musk se v dětství naučil programovat tak, že ve dvanácti prodal svou první <a href="http://blastar-1984.appspot.com/" target="_blank">počítačovou hru</a>. Programováním se neživí, ale asi by souhlasil, že mu tahle zkušenost pomáhá např. posuzovat obtížnost problémů.<br />
<br />
<div style="padding-left: 30pt;">
<br /></div>
O SpaceX jsem navíc chtěl napsat už před tímhle úspěchem rakety Falcon. Tedy přesněji o <a href="http://video.aktualne.cz/dvtv/na-vesmirnou-raketu-si-u-nas-muzete-sahnout-chceme-se-dostat/r~9a351ba4bec011e5a0ca0025900fea04/" target="_blank">rozhovoru DVTV s Davidem Pavlíkem</a>, který <a href="https://www.linkedin.com/in/davidpav" target="_blank">pracuje jako programátor</a> právě pro SpaceX. Předtím pracoval mj. pro Microsoft, Amazon a Netflix. Rozhovor je příležitostí nahlédnout, jak to v takové práci chodí, jakou žák ani učitel obvykle nemají.<br />
<br />
<br />
Z rozhovoru vypíchnu několik zajímavých momentů.<br />
<br />
<b>
<a href="http://video.aktualne.cz/dvtv/na-vesmirnou-raketu-si-u-nas-muzete-sahnout-chceme-se-dostat/r~9a351ba4bec011e5a0ca0025900fea04/?t=2m00" target="_blank">2:00</a></b>: Co vlastně David Pavlík dělá? To, o čem říkáme, že se hodí a bude hodit takřka kdekoliv a každý by o tom měl mít představu (aspoň na té úrovni, aby poznal, že to potřebuje): automatizaci zpracování dat, aby to nebylo potřeba dělat ručně, tedy pracně a pomalu, ale naopak snadno a rychle. Hmatatelným výsledkem je možnost častějšího startu raket. A poslechněte si jak moc častějšího.
<br />
<br />
<b>
<a href="http://video.aktualne.cz/dvtv/na-vesmirnou-raketu-si-u-nas-muzete-sahnout-chceme-se-dostat/r~9a351ba4bec011e5a0ca0025900fea04/?t=4m35" target="_blank">4:35</a></b>: Pro občankáře: Jak dostal David Pavlík práci ve SpaceX? Na inzerát v novinách reagoval zasláním strukturovaného životopisu, jak jinak.
<br />
<br />
<b><a href="http://video.aktualne.cz/dvtv/na-vesmirnou-raketu-si-u-nas-muzete-sahnout-chceme-se-dostat/r~9a351ba4bec011e5a0ca0025900fea04/?t=6m20" target="_blank">6:20</a></b>: Pro Bořivoje Brdičku a ostatní, kteří vidí, jak se mění vzdělávání: v oboru Davida Pavlíka je normální učit se z blogů kolegů. Nic jiného prostě není. Stesky o tom, jak dnes každý s dírou pod zády může publikovat na těch internetech a kam ten svět spěje, jsou v tohle kontextu hořce úsměvné.
<br />
<br />
<br />
<br />
Na závěr, aby si každý mohl obtížnost takového přistání zkusit, odkážu na <a href="https://scratch.mit.edu/projects/76866912/" target="_blank">simulaci ve Scratchi</a>:<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://scratch.mit.edu/projects/76866912/" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhn7uwR_7xfGONOjUbd0VbA2j2mE_Ar1HzRwyH82aHn8Og4806E0OtroA7xWrlfqCzua_Z6WHX4Xb40Go3rWwnnu1OjnnumKuyBwy-ZQvrmLGzM4H4aHeskraLncT_F5zYx-3mjErOlMlA/s1600/landing_scratch.png" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pro ty, kdo <a href="http://scratch.mit.edu/" target="_blank">Scratch</a> tolik neznají,připomínám, že se můžou volně podívat<br /> na zdrojový kód a případně projekt zkopírovat a podle svého upravit.</td></tr>
</tbody></table>
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-60048628676049037342016-03-08T09:11:00.000+01:002016-03-08T09:11:16.450+01:00Víme jak se naučit používat tabulkový kalkulátor<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ernst_Kretschmer.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;" target="_blank"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9vEAlbMt1nqvpn8aHTSzUnZdUAyoXQ3GriiaWjYg3P5-2hoSP01D02UArvWVfzYNQQBEgZhsPWCiK2aBICCZab40WDQ-AbdzlE0djyBR5r2Jwye6dJsi-iGDZczAWOeAmaaTsxBGSbLA/s200/Ernst_Kretschmer.jpg" width="177" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Kretschmer" target="_blank">Ernst Kretschmer</a></td></tr>
</tbody></table>
Tentokrát bych se rád podělil o svoje zkušenosti s projektem, který propojuje informatické myšlení, ICT a pár dalších oborů. Vzhledem k tomu, že projekt byl vydatný a přitom studenty zaujal, doufám, že je vhodným příspěvkem k tématu <a class="http" href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/11/jak-nezprasit-povinnou-vyuku-informatiky.html" target="_blank" title="Jak nezprasit povinnou výuku informatiky">Jak nezprasit povinnou výuku informatiky</a>. <br />
<a name='more'></a><br />
Téma je trochu pavědecké, asi jako pověstná Lombrosova kniha <i>O typech zločinných</i>, kterou proslavil Hašek ve Švejkovi. Konkrétně se jedná o Kretschmerovu typologii – <a class="https" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_Kretschmer" target="_blank" title="Ernst Kretschmer">Ernst Kretschmer</a> se domníval, že podle postavy dokáže rozlišit sklon člověka k některým duševním poruchám. Podobně se v psychologii považují různé druhy <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Temperament" target="_blank">temperamentu</a> za dispozici k určitým poruchám (např. melancholická osobnost má sklon k depresi).<br />
Kretschmerova hypotéza o souvislosti tělesného typu s temperamentem je všeobecně považována za nevědeckou. To ale nemění nic na tom, že lidé běžně odhadují temperament neznámého člověka na první pohled. Přitom ovšem působí nejen tvar postavy, ale daleko víc třeba řeč těla, mimika nebo intonace hlasu. Kromě toho víme, že první dojem mnohdy klame, a jsme ochotni jej dodatečně korigovat. Přesto snad v každém, kdo se o Kretschmerově typologii dozví, hlodá pochybnost: Kretschmerova hypotéza může být třeba jen nespolehlivá… Co když na ní přece něco je?<br />
<br />
Právě takhle působí Kretschmerova hypotéza i na studenty gymnázia. A to je příležitost, abychom se chopili Kretschmerovy hypotézy jako problému a ukázali si, jak se dá ověřit relevance informace (viz <a class="http" href="http://www.nuv.cz/file/159" target="_blank" title="RVP G">RVP G</a> – Informatika a ICT) pomocí statistických metod (matematika). K efektivnímu řešení problému ovšem využijeme prostředků ICT, zejména tabulkového kalkulátoru a grafického editoru (tady zase navazujeme na výtvarnou výchovu). Potud se jedná o vzornou ukázku <a class="http" href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/09/informaticke-mysleni.html" target="_blank" title="informatického myšlení">informatického myšlení</a>. Navíc je tu samozřejmě i přesah do psychologie (temperament, konstrukce a vyhodnocení testu, statistické zpracování výsledků) a do několika průřezových témat.<br />
<br />
V projektu jsme se pokusili zjistit, jak Kretschmerova typologie koreluje s <a class="https" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Temperament" target="_blank" title="klasickou typologií Hippokratovou">klasickou typologií Hippokratovou</a>, např. zda koreluje typ pyknický se sangvinickým, atletický s cholerickým, astenický s melancholickým nebo flegmatickým atd. <a class="https" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Korelace" target="_blank" title="Korelace">Korelace</a> je poměrně pokročilá statistická funkce, v tabulkovém kalkulátoru bývá k dispozici, takže je snadné ji použít, ale zdaleka ne každý chápe, co korelace znamená. Např. Helmut Swoboda (Swoboda: Moderní statistika, Praha: Svoboda, 1977) varuje, abychom zejména <a class="http" href="http://www.tylervigen.com/spurious-correlations" target="_blank" title="nezaměňovali korelaci s příčinnou souvislostí">nezaměňovali korelaci s příčinnou souvislostí</a>, což je zkrat rozšířený nejen v populární zdravovědě, ale zejména v ekonomice, žurnalistice, marketingu a propagandě. Pověstná je např. pozoruhodně významná záporná korelace mezi délkou sukní a kurzem akcií v padesátých až šedesátých letech.<br />
<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center; width: 90%;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center; width: 90%;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvor900Y8JEM3UcWHYqxCXdxVmqhQVHH_Y10qIrkoA5JC4Qw4XJze1DKHfIZruemCShTYpVGmSjb0jlfAK5LUEIN2XZgPPYEmw5KeNoqw_BEUzmx1ie9bkpDXigqfE2eAasfo_5NXXAeM/s1600/Kretschmer.jpg" imageanchor="1" target="_blank"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvor900Y8JEM3UcWHYqxCXdxVmqhQVHH_Y10qIrkoA5JC4Qw4XJze1DKHfIZruemCShTYpVGmSjb0jlfAK5LUEIN2XZgPPYEmw5KeNoqw_BEUzmx1ie9bkpDXigqfE2eAasfo_5NXXAeM/s320/Kretschmer.jpg" style="width: 90%;" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obr.: Určení Kretschmerova typu pomocí tabulkového kalkulátoru </td></tr>
</tbody></table>
<br />
<br />
Jak jsme postupovali? Začali jsme zprofanovanou Kretschmerovou typologií. Napřed jsme se fotili, pak si každý upravil svoji fotografii na pouhou siluetu své postavy. Podle siluety odhadem určil Kretschmerův typ (pyknik / atletik / astenik) jako trojúhelník do tříosého diagramu. Tento způsob zobrazování výsledků je v psychologii oblíbený – tvar obrazce je charakteristický a zkušený psycholog na první pohled vidí výsledek testu.<br />
<br />
Pak jsme se pustili do dotazníků, pomocí kterých jsme určili typ temperamentu podle Hippokrata. Rozdělil jsem studenty na čtyři skupiny, každá skupina zformulovala několik otázek na zjištění jednoho ze čtyř typů. Ptali jsme se na charakteristiky uvedené ve Wikipedii, otázky byly jednoduché a přímočaré, kladné i záporné. Z otázek jsme sestavili dotazník a každý student si jej vyplnil.<br />
<br />
Následovala trocha matematiky, abychom při vyhodnocování měřili všechny čtyři typy srovnatelným metrem. A pak už zase diagram, tentokrát čtyřosý – výsledkem byl čtyřúhelník. Čtvercový tvar nasvědčuje na nevyhraněný, vyrovnaný temperament. Naopak člověku, který osciluje mezi manickou činorodostí a útlumem provázeným pesimistickou zádumčivostí, vyjde něco jako štíhlá střelka kompasu. A třeba výraznému flegmatikovi bude ze čtverce vyčnívat jeden vrchol.<br />
<br />
Samozřejmě, že každý zná svůj temperament lépe, než se dá zjistit dotazníkem. A co víc, po pár letech soužití ve třídě studenti znají svoje temperamenty navzájem velmi dobře a díky tomu, že společně probírají povahy spolužáků, tak i dost objektivně. Ve skutečnosti jsme tedy nezjišťovali ani tak temperament jednotlivých studentů, jako spíš validovali dotazník. To je důležité zdůraznit, aby studenti nevyvozovali z výsledků testu dalekosáhlé závěry – divné výsledky jsou způsobeny pravděpodobně chybou testu, nikoli abnormalitou studenta. Dlužno ovšem říct, že tvar čtyřúhelníka obvykle seděl jako ulitý.<br />
<br />
Pak jsme spojili výsledky všech testů Kretschmerovy typologie a zvlášť všech testů Hippokratovy typologie a propočítali tabulku korelací (3 krát 4 typy = 12 korelací). Dlužno dodat, že významnou korelaci jsme nikdy nedostali. Kromě toho, ať už byl výsledek jakýkoli, patnáct studentů ve skupině tvoří příliš malý vzorek, než aby se výsledek projektu dal brát vážně. Kretschmerovu hypotézu jsme tedy nevyvrátili, protože jsem ji vlastně vyvrátit ani nemohli.<br />
<br />
Ovšemže je tento projekt ve škole sotva přípustný, protože v něm zpracováváme citlivé osobní údaje. Když se studenti i učitel mezi sebou dobře znají a důvěřují si, respektují soukromí jeden druhého, o projektu se zbytečně nešíří před vedením školy ani na veřejnosti a dokážou se k sobě navzájem chovat taktně, je projekt proveditelný. Může třídu stmelit a jako každá zkouška ohněm prověří charaktery jednotlivců. Učitel ovšem musí být schopen předem odhadnout, se kterou třídou si dovolí riskovat průšvih.<br />
<br />
Projekt není teoreticky nijak zvlášť náročný. Trocha potřebné psychologie celkem nepřesahuje to, co jsme probírali v bakalářském studiu učitelství, trocha středoškolských počtů (spíš než matematiky) a trocha základních dovedností z ICT – to by měl zvládnout každý učitel i každý student gymnázia.<br />
<br />
<br />
<br />
<hr />
Autorem příspěvku je Ivan Ryant, učitel informatiky a programování na gymnáziu Ústavní v Praze a na
ČVUT FIT, před tím softwarový inženýr, žurnalista ve svobodném
povolání, podnikatel a programátor. V současnosti nejvíc publikuje na
<a href="http://rvp.cz/" target="_blank">portálu RVP</a> a poněkud zanedbává <a href="http://ryant.sweb.cz/personal/" target="_blank">svoje webové stránky</a>. Na našem blogu už psal o <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/12/vime-jak-vytezit-informaci-z-textu.html" target="_blank">interpreteaci textu</a>.
<br />
<br />Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com4tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-28454526387532620422016-03-01T10:14:00.000+01:002016-04-19T16:58:19.462+02:00Algoritmy ve výuce českého jazyka<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sentence-diagram3.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="91" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9iIi-3jgDLt8wTIvGOPixtVbM779kz-LXVQOEXfWupl9uj4ykTOe-PmsfXmDnJPRzf7Kid2Uz1dxd_vwatRvtZMaldypPV6__SD1V2C1BeVWAy1JIOwiEBCfUSl7snMeCLsc765LsEpw/s400/Sentence-diagram3.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ilustrační obrázek: dva pohledy na větné členy a jejich vztahy.<br />
Zdroj: <a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sentence-diagram3.jpg" target="_blank">Tjo3ya</a>, <a href="https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.en" target="_blank">CC-BY-SA</a></td></tr>
</tbody></table>
<br />
V letošním <a class="http" href="http://www.spn.cz/casopiscjl/obsah-a-aktuality.php" target="_blank" title="prvním čísle">prvním čísle</a> časopisu <a class="http" href="http://www.spn.cz/casopiscjl/" target="_blank" title="Český jazyk a literatura">Český jazyk a literatura</a> vyšel článek <a class="https" href="https://is.muni.cz/osoba/109084#publikace" target="_blank" title="Zuzany Šalamounové">Zuzany Šalamounové</a> <a href="http://www.ascestinaru.cz/wp-content/uploads/2015/09/Kdy%C5%BE-se-algoritmy-stanou-pojistn%C3%BDm-mechanismem.odt" target="_blank"><i>Když se algoritmy stanou pojistným mechanismem</i></a>. Časopis ČJL běžně nečtu, o to víc mě potěšilo zjištění, že někdo, kdo výuce češtiny (na rozdíl od informatikářů) rozumí, se jí zabývá i z tohoto úhlu pohledu. Článek navíc vyšel nedlouho po tematicky souvisejícím příspěvku Ivana Ryanta <a class="http" href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/12/vime-jak-vytezit-informaci-z-textu.html" target="_blank" title="o získávání informace z textu">o získávání informace z textu</a>.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Když s někým mluvím o relevanci informatiky pro ostatní předměty, celkem běžně se mi dostane tázavého pohledu: <i>Jak jako, že se v ostatních předmětech pracuje s </i><a class="http" href="http://popelka.ms.mff.cuni.cz/~lessner/mw/index.php/U%C4%8Debnice/Algoritmus/Co_je_to_algoritmus" target="_blank" title="algoritmy">algoritmy</a><i>? Nene, informatika je přece oblast sama pro sebe... dobře, ve výuce se dají použít nějaké ty technologie, ale k tomu přece člověk ještě nemusí rozumět informatice.</i>
Teď už místo vysvětlování asi raději odkážu na <a class="http" href="http://www.ascestinaru.cz/wp-content/uploads/2015/09/Kdy%C5%BE-se-algoritmy-stanou-pojistn%C3%BDm-mechanismem.odt" target="_blank" title="článek">článek</a>, kde se například dočteme:<br />
<br />
<ul>
<li>„Práce s učivem českého jazyka zpravidla probíhá podle tzv. algoritmů...“ (myšleno patrně „mluvnice“, nikoliv „literatury“ či „slohu“)</li>
<li>„Prostřednictvím algoritmů se žáci učí pod abstraktní pojem (např. věta jednočlenná) zařadit jeho konkrétní doklady (např. Prší)...“ </li>
</ul>
To je hodně zásadní role algoritmu. Napovídá, že definice pojmů pro mnohé žáky prakticky splynou s postupem určování, co definici splňuje a co nikoliv. Vytratí se přitom povědomí o samotném předmětu definice — co vůbec „znamená“, co je jeho „podstatou“, příp. k čemu je ten pojem dobrý. Aha, o kousek dál na to autorka upozorňuje a značnou část článku právě tomuto nebezpečí věnuje.<br />
<br />
<a class="http" href="http://www.ascestinaru.cz/wp-content/uploads/2015/09/Kdy%C5%BE-se-algoritmy-stanou-pojistn%C3%BDm-mechanismem.odt" target="_blank" title="Článek">Článek</a> jednoznačně doporučuji k přečtení. Je zajímavé sledovat, jak vystupují na povrch jevy, které učíme právě v informatice. Např. při určování poměrů vět v souvětích autorka rozlišuje algoritmický a intuitivní přístup. Algoritmický pracuje se seznamy spojek pro každý poměr a ve výuce je prezentován ve jako jistý, neselhávající — jako „pojistka“. Intuitivní přístup naproti tomu pracuje s významy jednotlivých vět. Tedy s tím, v čem větné poměry spočívají. To se samozřejmě algoritmicky popíše mnohem hůř. Při práci se seznamem spojek stačí mnohem méně přemýšlení a související námahy. Bezprostřední výhody algoritmického přístupu jsou nasnadě a je tak zřejmé, proč ve výuce převažuje. Otázkou je, nakolik jsou si vyučující vědomi, o co tímto rozhodnutím přichází.<br />
<br />
Na chybějící ohled na význam autorka upozorňuje i z druhé strany, ve cvičeních, kde mají žáci věty tvořit: podle algoritmu snadno vytvoří větu, která splňuje všechna požadovaná pravidla (a splňuje tak zadání). Ze zřetele tím ale mizí celý smysl použití (a výuky) jazyka, totiž vzájemná komunikace, protože ty gramaticky správné věty prostě nic hodnotného neříkají. Příklad citovat nebudu, přečtěte si <a class="http" href="http://www.ascestinaru.cz/wp-content/uploads/2015/09/Kdy%C5%BE-se-algoritmy-stanou-pojistn%C3%BDm-mechanismem.odt" target="_blank" title="článek">článek</a>.
<br />
<br />
V úvodu příspěvku jsem parafrázoval obvyklou reakci na téma „algoritmy ve škole“. Druhý častý postoj je v jistém smyslu opačný: <i>algoritmy přece nejsou důvod pro zavádění informatiky, vždyť je učíme ve spoustě existujících předmětů (počínaje matematikou, ale zdaleka ne konče)</i>. S druhou částí souhlasím, a odkazovaný článek tohle dokládá pro češtinu. Taky ale ukazuje, s čím mám problém, resp. co chybí: Pracuje se s konkrétními hotovými algoritmy. Jsou nástrojem, nikoliv předmětem studia. Žáci (a učitelé) se jen velmi zřídka ptají, co algoritmy dovedou, jak je lze vylepšit, který je k čemu vhodnější (a který úplně k ničemu), kdy naopak nepomůžou. Informatika přitom právě pro řešení takových otázek nabízí nástroje.
<br />
<br />
Jako učitel informatiky bych si proto na závěr rád přihřál polívčičku a doplnil:
<br />
Poučené rozhodování (žáků i učitelů) o tom, kdy a proč je vhodné zvolit algoritmický přístup, usnadní (samozřejmě kromě znalosti češtiny) základní obecné povědomí o algoritmech. Takové povědomí umožní zamýšlet se i o úroveň výš: <i>Které jazykové jevy jsou tedy jednoduše algoritmické? Kde jsou ty algoritmy těžší? Kde si myslíme, že algoritmicky postupovat vůbec nelze, proč? Jaké to má důsledk? K čemu jsou v komunikaci a jazyce dobré ty jednoduché jevy, k čemu ty složité? Jaká je situace v jiných jazycích? Jak se liší jazyky formální a přirozené? Co lze obecněji říci o vztahu gramatiky a významu?</i> Tohle samozřejmě nemá být těžištěm školní jazykové výuky, myslím si ale, že čas od času poodstoupit a podívat se na jazyk a jeho strukturu v širších souvislostech žákům prospěje.<br />
<br />
Kdyby snad ještě někomu nebylo jasné, kam tím mířím: Základní povědomí o algoritmech se získává právě v hodinách informatiky. Pokud ovšem probíhají.
<br />
<br />
Víte-li o podobných článcích na rozhraní jazyka, informatiky a jejich výuky, budu rád za odkazy v komentářích.
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-66033691354810958112016-02-24T10:19:00.002+01:002016-04-13T10:03:14.777+02:00Strategie digitálního vzdělávání aneb neztratit stopu<style type="text/css">
div.roubal { margin-bottom: 1em; margin-left: 4em; margin-right: 4em; margin-top: 1em; text-align: left; color: #1f4e79; font-style:italic }
</style>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYehHtt5YHS4RkxDrvFJJlwOd42exVN7659hdYkADhXghvvJz8G34rcuTknradiHWtX7HnQBAV0XOiFhLZfHM_MKZYl6CCulhuI_ja5r5qo3WbLsc3vXYByaPcqdUDntX2xhVnRIkZSXE/s1600/contrail.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYehHtt5YHS4RkxDrvFJJlwOd42exVN7659hdYkADhXghvvJz8G34rcuTknradiHWtX7HnQBAV0XOiFhLZfHM_MKZYl6CCulhuI_ja5r5qo3WbLsc3vXYByaPcqdUDntX2xhVnRIkZSXE/s200/contrail.jpg" width="200" /></a>Letošní rok (2016) je/bude ve znamení inkluzivního vzdělávání. Jistě je důležité věnovat pozornost vzdělávání dětí s handicapem. Ovšem z hlediska naší ekonomiky a možná i celé společnosti je podle mne zásadnější digitální (ne)gramotnost českých žáků, učitelů, ale i zaměstnanců a úředníků. Dopady neschopnosti produktivně využívat IT a zejména neschopnosti umět vyhledat a kriticky posoudit relevantní informace na celou společnost jsou nenápadné, ale velmi závažné.<br />
<br />
Vláda ČR v roce 2014 schválila dokument <a href="http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-digitalniho-vzdelavani-do-roku-2020" target="_blank">STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020</a>. Jeho obsah je podle mne skvělý, kdyby byl naplněn, znamenalo by to posun (k lepšímu) ve využívání IT ve vzdělávání. Začal jsem se proto o tuto strategii digitálního vzdělávání (dále SDV) zajímat více.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
My máme strategii, co jiné státy?</h3>
Jiné státy (Anglie, Německo, Finsko) nepřipravují strategii SDV. <b>Tyto státy ji vytvořily před několika lety a nyní již mají za sebou přechod k digitálnímu vzdělávání, které je součástí jejich osnov, na které mají vyučovací hodiny a na které věnovaly finanční prostředky pro zajištění učitelů i výukových materiálů. </b><br />
<br />
<b>My uvažujeme, že bychom SDV zavedli.</b> Pokud vím, na MŠMT tuto oblast stále nemá nikdo na starosti, neexistují konkrétní kroky ani jejich plány a nikde jsem nenalezl/neslyšel ani zmínku o miliardách, které jsou na tuto oblast vyhrazeny. MŠMT si nejspíše představuje, že tato zásadní změna výuky v českém školství bude financována z evropských fondů a realizována nadšením učitelů.
<br />
<div class="roubal">
Oblast, která nejspíše rozhodne o konkurenceschopnosti ČR v dalších letech, nemá na MŠMT svého náměstka, svůj odbor, vlastně nikoho. To si tam nevšimli, že většina lidí sedí v zaměstnání většinu doby u počítače a neumí s ním produktivně pracovat? A dále, že (téměř) všichni lidé dnes využívají IT jako zdroj (dez)infomací, jako určující činitel svých hodnot a životních postojů? A že současná inkluze bez využití IT nemůže dopadnout dobře?
</div>
<h3>
Konkrétní zkušenost z Německa</h3>
Využil jsem projekty Výzvy 56 v roce 2014 na shadowing, užil jsem si pobyt na bilingvilním víceletém gymnáziu v německém městě Bocholt (Severní Porýní-Vestfálsko). Nebudu čtenáře rozčilovat výší platu německých učitelů, zázemím a postavením (a z něho plynoucím vztahům ve škole se žáky) učitele. Soustředím se pouze na stav realizace změny vzdělávání, která v této spolkové zemi již proběhla. Měl jsem možnost navštívit hodiny IVT, fyziky, výtvarné výchovy, dějepisu a angličtiny. A diskutovat dlouhé hodiny s učiteli i s vedením školy. Takže jsem zjistil toto:
<br />
<ul>
<li><b>Proběhla změna osnov a náplně výuky. Faktografie byla zásadně omezena.</b> Opravdu zásadně, dějepis nebyl o datech a o panovnících, ale o pochopení důvodů, průběhu a důsledků událostí. Fyzika nebyla postavena na vzorcích, ale na zapojování obvodů a chápání jejich funkce, na vysvětlení jevů s pouze malým matematickým doplněním, ne zejména o počítání příkladů.
</li>
<li><b>Informatika byla postavena na úroveň zásadních předmětů.</b> V ročnících odpovídajících základní škole se probíraly základy fungování IT a využívání kancelářských a grafických programů, dále hledání a posuzování informací a velký důraz byl kladen na bezpečnost, autorská práva a ochranu soukromí uživatelů. Již na ZŠ se začíná s výukou programování, základní struktury a principy jsou vykládány a ukazování v prostředí MIT Scratch, posléze MIT App Inventor (založeno na Google API).
</li>
<li><b>Na střední škole je výuka výrazně zaměřena na algoritmizaci, obecná témata IT vědy a zejména na programování</b> (v jazyku JAVA podle jednotné zemské učebnice, prostředí GreenFoot). Střih videa a práce s grafikou byly součástí hodiny výtvarné výchovy. Učebna VV měla odpovídající technické vybavení (malé studio) a učitel bych na tuto oblast kvalifikovaný odborník.
</li>
<li><b>Vše v pohodě a klidným tempem</b>, důraz byl kladen na samostatnou práci žáků.<b> Na druhém stupni ZŠ mají 2 hodiny IT v každém ročníku, na SŠ 3 hodiny IT v každém ročníku (jedna dvouhodinovka a jedna hodina).</b> (U nás: 1 hodina za celou dobu druhého stupně ZŠ a 2 hodiny ve dvou ročnících SŠ.)
</li>
<li><b>Výuka IT byla podpořena kvalitními učebnicemi a webovými materiály</b> (<a href="http://www.inf-schule.de/">www.inf-schule.de</a>).
</li>
</ul>
<div class="roubal">
Stručně: Pamatuji se na hesla z dob socialismu typu „dohonit a předhonit“ vyspělé státy. Realisté věděli, že to znamená spíše: „neztratit stopu“. My nyní uvažujeme o tom, že bychom (třeba možná) mohli naplánovat to, co už ostatní státy zavedly do praxe a nechceme tomu věnovat čas (hodiny), úsilí (kvalifikované učitele) a zejména peníze. Jak toto dopadne?</div>
<h3>
Strategie digitálního vzdělávání naplněna nebude</h3>
Stejně jako před cca 10 lety realizovaný projekt „Indoš“, mezi učiteli IT přezdívaný „Zlodějoš“. Tehdy GD (generální dodavatel, mezi učiteli VT přezdívaný „generální dojitel“), dodal polovině škol „supervýhodně“ jeden zcela úžasný, zázračný a dokonale zabezpečený počítač (nešlo na něm instalovat žádné jím neschválené programy ani stahovat obrázky či zvuky z Internetu). Takovému zázraku a úžasným službám odpovídala i supervýhodná cena, cca 170 000 Kč za kus. (Za obyčejný kancelářský komp s cenou do 20 000 Kč.)
<br />
<br />
Přínosy pro žáky limitující k nule. Nepočítáme-li tisíce nových „grafiků“ matlající své úžasné výtvory v programu Malování či vytvářející „nepřehlédnutelné“ texty s využitím WordArtu a podobných hrůz. V lepším případě trocha procvičené látky díky programům Terasoftu. Za tuším cca 5 miliard opravdu „skvělé“.
<br />
<div class="roubal">
Proč? Pokud nejsou k dispozici kvalifikovaní učitelé se zázemím (technickým a organizačním), čas (hodiny pro výuku), osnovy a kvalitní systematické výukové materiály, tak se žádná skutečná výuka realizovat nedá. Na učitele IVT a správce VT se projekt „vykašlal“ a stejný stav je i nyní. Kvalifikovaní učitelé VT nejsou k dispozici a správce VT ve škole (se stovkami počítačů a dalších IT zařízení) prostě pro MŠMT stále neexistuje, tato pozice nikdy nebyla zřízena.
</div>
<b>Podobně to proto dopadne i nyní.</b> Nic z výše uvedeného (viz Německo) není k dispozici. Takže v roce 2020 bude SDV jistě úspěšně papírově vyhodnocena, budou zpracovány zprávy k čerpání miliard z evropských fondů na podporu SDV. Odhaduji, že budou pořízeny například: interaktivní tabule (takové malé nízko pověšené plátno), tablet pro každé dítě (a pro každého učitele náramek sledující jeho aktivitu), dále úžasné nově vytvořené s ničím nekompatibilní výukové materiály a samozřejmě školení pro učitele realizovaná různými ziskovými či neziskovými organizacemi, která (zázračně) nahradila léta vzdělávání a praxe v oboru IT.
<br />
<br />
<h3>
Evropské fondy budou (skoro) k ničemu</h3>
<b>Proč? Protože ve školách vyučují (zatím) hlavně lidé, učitelé.</b> Samotná technika, která nejspíše bude díky fondům nakoupena, bude pro špatně motivované a vlastně nevyučované dětí hlavně na hraní. A investice do lidí (odborníků v oblasti IT) MŠMT očividně vůbec nechystá. Protože pokud by o nich uvažovalo, tak by vědělo, že kvalifikovaný učitel (IVT) se nejdříve vzdělává 5 let ve škole a dalších 5 let svého profesního rozvoje se postupně stává ve své oblasti odborníkem. A tedy by zacílilo prostředky a metodiku na tyto lidi už před min. 5 lety, protože reálně prováděná SDV (opět viz Německo) si vyžádá tisíce kvalifikovaných učitelů IVT. (Ne těch, kteří umí stavět ze stavebnice Merkur, ale těch, kteří do hloubky rozumí IT, zpracování informací, kritickému myšlení a programování.)
<br />
<br />
<h3>
Co by bylo zapotřebí skutečně udělat?</h3>
Abych jen nepsal, co je špatně, zkusím nastínit, co by mělo MŠMT (začít, hned) dělat. <b>Je to jednoduché: plnit (svoji vlastní) strategii.</b> Tj. přečíst si ji, kvalifikovaně odhadnout náklady a začít ji realizovat třeba tím, že pro ni zřídí samostatný odbor či náměstka nebo alespoň někoho, kdo nebude ostatním úředníkům pro legraci, když přijde s požadavkem na pár miliard z rozpočtu (českého, ne cizího).
<br />
<br />
<b>Vždyť SDV předpokládá:</b>
<br />
<ul>
<li><b>Zásadní změnu obsahu výuky (RVP) většiny předmětů</b>, možná největší za posledních snad 80 let. Viz Německo výše: je zapotřebí snížit faktografický obsah mnoha předmětů a posílit obsah předmětu Informatika tak, aby žáci byly schopni sami vyhledávat (a kriticky posuzovat) relevantní informace. (Ukázat jim pokročilé vyhledávání přes Google toto opravdu NENÍ.)
</li>
<li><b>Změnit hodinovou dotaci (mnoha) předmětů</b> a posílit výuku využívání IT, informatiky (informatického/kritického myšlení) a programování. (V jedné hodině za druhý stupeň a ve 4 hodinách na SŠ výše uvedený bod prostě není možné realizovat.) Rozvoj kritického myšlení a schopnosti pracovat informatickým (algoritmickým) způsobem je běh na dlouhou trať, na mnoho let systematické výuky.
</li>
<li><b>Je zapotřebí aktualizovat maturitní katalog předmětu Informatika</b> a udělat z něho (zatím volitelný) předmět ke státní maturitě. Díky tomu bude alespoň jasný cílový stav, který by SŠ měly dosáhnout. U ZŠ podobnou roli hrají nedávno vytvořené standardy znalostí.
</li>
<li><b>Výuka by měla být podpořena profesionálně zpracovanými výukovými zdroji</b> a učebnicemi (viz uvedený příklad <a href="http://www.inf-schule.de/">www.inf-schule.de</a>). U nás takové materiály také mohou vzniknout a třeba i lepší: například cyklus (NEZ)KRESLENÁ VĚDA, podívejte se třeba na díl o <a href="https://www.youtube.com/watch?v=v2UEReHF7YY">fungování počítače</a>. (Zde je podle mne velký prostor na využití dotací z EU.)
</li>
<li><b>Systémové zařazení a odpovídají ohodnocení IT správců ve školách.</b> Středně velká škola má/bude mít minimálně stovku IT zařízení, časem několik stovek. Na takový počet má každá normální firma kvalifikovaného správce na plný úvazek. Ve školství tato funkce oficiálně NEEXISTUJE. ICT koordinátor má koordinovat využívání ICT ve výuce (které bude nejspíše časem běžné v každé vyučovací hodině) a ne řešit nefungující hardware a správu školní sítě.
</li>
<li><b>Změna hodinové dotace si vyžádá tisíce kvalifikovaných učitelů IVT</b>, kteří ve školách nejsou, na trhu práce nejsou, na pedagogických vysokých školách nestudují a pokud někde jsou, do školství za 22 000 Kč hrubého prostě nepůjdou. Říci, že nároky na učitele IT jsou vysoké a na trhu práce je jich nedostatek, a proto je zapotřebí je (mimořádně) finančně ohodnotit, zvládli tuším v Hongkongu, u nás je to utopie. České řešení nejspíše bude takové, že učitelé, kterým se ev. sníží úvazek, budou učit jako „bokovku“ informatiku.
</li>
</ul>
<div class="roubal">
Výše uvedený bod je bohužel ze všech nejdůležitější. Desetiletí opomíjení vzdělávání pedagogů vyučujících IT způsobí neúspěch jakékoliv koncepce digitálního vzdělávání v českém školství. Toto se prostě do roku 2020 podle mne vyřešit nedá.
</div>
<h3>
Proč vznikl tento text?</h3>
Nejenom jako reakce na můj pobyt v Německu a na zklamání z 25 let v českém školství. (Ne z dětí a z učitelů, ale z postoje státu a MŠMT ke školství.) To by mi za hodiny času nestálo.
<br />
<div class="roubal">
Je to nepatrný pokus, upozornit na něco důležitého – digitální vzdělávání, které je nyní kvůli inkluzi a uprchlíkům zcela na okraji zájmu a které proto na 95 % špatně dopadne (dávám 5 % na alespoň malý pokrok – stále jsem optimista). ČR spadne to digitální propasti, naše děti budou věřit každému nesmyslu, který najdou „na Internetu“ (rozlišit web a Internet samozřejmě neumí) a naši pracovníci budou posunovat nadpisy na střed mezerníkem…<br />
<br /></div>
<hr />
<a href="https://www.linkedin.com/in/pavel-roubal-b449148" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEtDqH310J9zoz0jCkYflW33fcbCACOz2Go2ZSvfeIWmmEn88epLH5yHELCqMAfnmScGr3AAadiYa32kWZbgQQMSYcb9w4cpoWAei-u1-jEqcP9gw8ReGyVVDWz0kRm83RrrY07e3rhYU/s400/pavel_roubal.jpg" /></a>Autorem článku je <a href="https://www.linkedin.com/in/pavel-roubal-b449148" target="_blank">Ing. Pavel Roubal</a>, dlouholetý učitel a správce sítě na <a class="text" href="http://www.gpacov.cz/" target="_blank">Gymnáziu Pacov</a>, autor <a href="http://www.computerpress.cz/vysledek-hledani/?tx_indexedsearch[_sections]=0&tx_indexedsearch[pointer]=0&tx_indexedsearch[type]=1&tx_indexedsearch[ext]=0&tx_indexedsearch[sword]=pavel+roubal&tx_indexedsearch[submit_button].x=0&tx_indexedsearch[submit_button].y=0" target="_blank">učebnic, knih i manuálů z oblasti výpočetní techniky</a>, člen <a href="http://www.jsi.cz/" target="_blank">Jednoty školských informatiků</a>. Od roku 2008 působí jako člen ICT panelu NUV (dříve VUP) pro aktualizaci
rámcových vzdělávacích programů pro základní školy a gymnázia. Spolupracoval také s CERMAT na tvorbě maturitních
katalogů a jako autor a revizor testových úloh ke státní maturitě z Informatiky. Absolvent fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze a distančního
pedagogického studia, začínal jako správce techniky a programátor.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com7tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-27879728390619331452016-02-19T13:46:00.001+01:002016-04-19T16:54:57.330+02:00Víme jak využít počítačové hry (2)<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgA9jIPhvXgjfLR3TrnwzM0Bq2e6NyveBbbdPnCzvdNq_m3zQq1S5zKbMvVRF9EKJeGEAismhpV964pJ75AZYlZWLXa6i4B4bXuzR6jixPDIIIJ0fLH7dUMeuq9gXY8s1SHtwUhRxsBzyo/s1600/Pong.png" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgA9jIPhvXgjfLR3TrnwzM0Bq2e6NyveBbbdPnCzvdNq_m3zQq1S5zKbMvVRF9EKJeGEAismhpV964pJ75AZYlZWLXa6i4B4bXuzR6jixPDIIIJ0fLH7dUMeuq9gXY8s1SHtwUhRxsBzyo/s200/Pong.png" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ilustrační obrázek</td></tr>
</tbody></table>
Dokončení <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2016/02/vime-jak-vyuzit-pocitacove-hry-1.html" target="_blank">minulého článku</a> Ivana Ryanta, v němž popsal svou cestu k počítačovým hrám jako nástroji pro výuku informatiky. Zde nabízí několik konkrétních příkladů a shrnuje nasbírané zkušenosti.
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<h3>
Pokusy o programování didaktických her na FIT ČVUT</h3>
Pak se ale
naskytla příležitost, když jsem měl zadávat týmové softwarové
projekty nebo bakalářské práce na FIT ČVUT. Postupně jsem zadal
několik témat na didaktické hry a simulátory podle <a href="http://www.nuv.cz/file/159" target="_blank">RVP G</a>.
<br />
<br />
<br />
Zkušenosti
s těmito projekty jsou různorodé a dost poučné. Jen některé z
těchto projektů se dají prakticky použít ve výuce – ale i tak
se potvrdilo, jak úžasně hry účinkují: studenti se nechají
vtáhnout do hry, hrají zcela soustředěně. Zatímco princip hry
pochopí během pár minut úplně sami nebo společně se sousedem v
lavici, výklad téhož učiva by mi zabral dvacet-třicet minut –
tak dlouho se málokdo dokáže soustředit (sám jsem to nikdy
nedokázal). Při vlastním hraní si pak studenti ověří metodou
pokusu a omylu, zda učivo správně pochopili, opraví omyly a
nacvičí si potřebné dovednosti, aby byli ve hře úspěšní. K
tomu stačí třeba jen 10-15 minut u jednodušších her, u her
složitějších (jako byla třeba <i>Algoritmizace
hrou</i>)
to může zabrat třeba 2-3 vyučovací hodiny (ale ne plánovaný
měsíc podle tematického plánu). A učitel si ještě může
zobrazit výsledky, kterých se studentům podařilo dosáhnout.<br />
<br />
Na
odborné škole jako je FIT ČVUT je ovšem nepříjemné, že si
studenti zásadně volí za téma simulátory síťových protokolů
nebo nanejvýš simulátor operačního systému, ale témata jako je
<i>interpretace
dat</i>
vysloveně odmítají nebo zpizdí do podoby nic neříkajícího
<i>dungeonu,</i>
který s interpretací dat nakonec nemá nic společného.<br />
<br />
Další
příčinou neúspěchu je omezená doba na vývoj týmových
projektů a bakalářských prací: skončí semestr, studenti
odevzdají v termínu, co stihli udělat, a tím práce na projektu
definitivně a neodvolatelně končí. Všechny nedodělky zůstanou
nedodělané; chyby, které se nepodařilo odhalit a opravit v
termínu, zůstanou navždy neopravené; jakékoli dodatečné
požadavky, které se objeví až v běžném provozu, jsou
bezpředmětné. Vývojový tým se s koncem semestru rozpadne a už
nikdy se nesejde. Ani žádnou podporu uživatelům už pak nikdo
neposkytne.
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg64DIMuD_INH4ytbgowVkNPemfjGfdInxng3QOPQmHpQOr7HuIzpg3yuAQ3QosJFU3fDBasYBbXTTj5umPprVdSF9niHuKJplcEw3IIZNxYZvv4fF-wWLKeRZb5xdu00ZcyTCxSKWH5DU/s1600/AlzaOut.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg64DIMuD_INH4ytbgowVkNPemfjGfdInxng3QOPQmHpQOr7HuIzpg3yuAQ3QosJFU3fDBasYBbXTTj5umPprVdSF9niHuKJplcEw3IIZNxYZvv4fF-wWLKeRZb5xdu00ZcyTCxSKWH5DU/s400/AlzaOut.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { color: rgb(0, 0, 255); }</style>
<br />
Obr.:
Róberta Plačintárová, scéna ze hry DigiGame (zveřejněno se
svolením autorky)
</td></tr>
</tbody></table>
<div align="left" lang="cs-CZ" style="font-style: normal;">
Příkladem
tohoto neúspěchu může být hra na sestavování počítače z
dílů (tj. téma <i>„digitální technologie“</i> podle <a href="http://www.nuv.cz/file/159">RVP
G</a>)
– ve hře se odehrává příběh programátora, který se opije,
zmrzne v ledničce a probere se po dvaceti letech v naší
současnosti. Jeho první starost je, aby si sestavil počítač a
začal programovat, jenže za dobu jeho hibernace se ledacos změnilo…
Hra bohužel zůstala nedokončená: část textů je v češtině a
část ve slovenštině; někde se objevuje jméno jedné skutečné
firmy, jinde už je změněné na firmu fiktivní; v zobrazovaných
textech se občas objevují poznámky ze zdrojového programu, které
měly být nahrazeny příslušnými příkazy atd. Přitom tým se
hodně naučil, např. se odmítl vzdát databáze a místo
databázového serveru úspěšně použil knihovnu SQLite. Je taky
zajímavé, že na FIT se najdou nejen nadaní a nadšení vývojáři
softwaru, ale také hudebníci a výtvarníci (v tomto případě
výtvarnice).<br />
<br />
Ještě
jsem se setkal s jednou překážkou, která zabránila úspěšnému
použití hry ve výuce – a to byly nároky na provozování
databázového serveru, resp. na instalaci serverové části hry na
školní server. Sám jsem server provozovat nechtěl (musel bych ho
nainstalovat a starat se o něj, zřejmě bych k tomu ani neměl
potřebná práva) a ani školního ajťáka jsem ke spolupráci
nepřemluvil. Nemluvě o tom, že taky klientská část by se musela
zkonfigurovat tak, aby se správně připojila k serveru. Vzal jsem
si ponaučení, že didaktická hra by měl být jednoduchý
spustitelný program, který se nemusí instalovat, jen se prostě
spustí.<br />
<br />
Mnohem
použitelněji vypadají poslední dvě hry, které jsme dělali na
FIT: <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/20581/DIDAKTICKA-HRA---UDRZBA-A-OCHRANA-DAT.html/" target="_blank">hra DataGamena téma „údržba a ochrana dat“</a>
a <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/20541/simulace-principu-operacniho-systemu-simos-hra-.html/" target="_blank">hra SimOSna téma simulace operačního systému</a> – obě témata jsem zadal podle <a href="http://www.nuv.cz/file/159" target="_blank">RVP G</a>.
Obě hry jsem úspěšně vyzkoušel na gymnáziu na studentech. Více o didaktických
hrách uvádím ve svém <a href="http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=6191" target="_blank">digifoliu</a> na <a href="http://rvp.cz/" target="_blank">Portálu RVP</a>.<br />
<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu_q4s3rua-qXUYeKn_AfnyKvYB-Bf2nYqNq-ZEqEhcRK4YFWC-FP7BdU1hr1aolv9WqCR2zFIfj-P4-4Haj_iYY11Wyj7x-w296JJ1L7ZJk3hKXxjM1vqKHrDQX86TdDSwVJ3bIyiVtE/s1600/DataGame.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu_q4s3rua-qXUYeKn_AfnyKvYB-Bf2nYqNq-ZEqEhcRK4YFWC-FP7BdU1hr1aolv9WqCR2zFIfj-P4-4Haj_iYY11Wyj7x-w296JJ1L7ZJk3hKXxjM1vqKHrDQX86TdDSwVJ3bIyiVtE/s640/DataGame.jpg" style="width: 100%;" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { color: rgb(0, 0, 255); }</style>
<br />
Obr.:
Ukázka ze hry <i>DataGame</i>
autorů Kryštofa Slavíka, Michala Kavky, Marka Alexy a Michala
Režnického (zveřejněno se svolením autorů)
</td></tr>
</tbody></table>
<br />
<h3>
</h3>
<h3>
Horákova textovka Prahy</h3>
Hry
nemusí být jen obrázkové, barevné, animované a zvukové. Podle
<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Milan_Hor%C3%A1k" target="_blank">Milana Horáka</a>
je pro mládež mnohem vhodnější hra textová, protože hráči se
při ní naučí rozumět textu a vyjadřovat se psaným slovem. A
opravdu pozoruji, že toto umění mnoho studentů gymnázia ani
vysoké školy neovládá, přestože písmenka znají všechna.<br />
<br />
Milan
Horák vytvořil a provozoval textovku <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Prahy" target="_blank"><i>Prahy</i></a>.
Jedná se o <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/MUD" target="_blank">MUD</a>
s herním strojem převzatým snad z nějaké německé university.
Hraje se hezky česky, herní stroj rozumí českému slovosledu i
ohýbání slov, nemluvě o české komunikaci mezi spoluhráčí /
protihráči. K zapojení hráče do hry stačí telnetový klient –
to je opravdu minimalistický požadavek.<br />
<br />
Pan
Horák využil hru ve výuce tématu <i>„počítačové
sítě“</i>
podle <a href="http://www.nuv.cz/file/159" target="_blank">RVP G</a>
na Waldorfském lyceu v Praze (viz <a href="http://www.wlyceum.cz/web/waldorfska-pedagogika/metodicke-materialy/" target="_blank">metodický komentář k výuceinformatiky</a>).
Kromě toho vytvořil kurs <i><a href="https://cs.wikiversity.org/wiki/Programov%C3%A1n%C3%AD_pro_hra%C4%8Di%C4%8Dky" target="_blank">Programovánípro hračičky</a>,</i>
založený na téže hře.<br />
<br />
<h3>
Poučení</h3>
Metodou
počítačové didaktické hry lze vyučovat snad úplně každé
téma z <a href="http://www.nuv.cz/file/159" target="_blank">RVP G</a>
– a to nejen z oboru informatiky a ICT. Ať už zvolíme adventuru,
strategickou nebo akční hru, máme velkou šanci, že se nám
podaří
<br />
<ul>
<li>
probudit
zájem studentů
</li>
<li>
dosáhnout
správného porozumění principům
</li>
<li>
upevnit
znalosti a dovednosti
</li>
<li>
zkrátit
dobu potřebnou k výuce
</li>
<li>
výuku i
hodnocení automatizovat a tím usnadnit práci učiteli, jehož
úkolem je radit, pomáhat a interpretovat hodnocení hry
</li>
</ul>
Zajímavý
je rozdíl v oblibě her podle pohlaví studentů. Vývojová
psychologie nás učí, že rozdíl mezi mužskou a ženskou rolí
člověka se projevuje už v raném věku – viz např. [Vágnerová].
Všichni lidé jsou rádi, když mohou vymýšlet a budovat užitečné
systémy (zahrádky, stavby, stroje, spolky, vědy, školy atd.) –
to baví i děti. Dívky ovšem preferují spíš budování
mezilidských vztahů a péči o druhé, dívčí hry bývají
kooperativní, kdežto chlapci jsou větší inidividualisté a
jejich hry bývají více agresivní. To se projevuje i v
počítačových hrách – viz např. [Feng, Zorrilla, Phan]. Vůbec
nevadí, když je hra akční – je tím přitažlivější pro
chlapce i pro dívky. S agresivitou však opatrně, protože bude
odrazovat dívky.<br />
<br />
Agresivita je
přirozený způsob lidského chování a člověk má být v
některých situacích agresivní (např. zmlátit klackem psa, který
napadá dítě). A dobrá hra může sloužit právě ke kultivaci
přirozené agresivity. Nejsem si však jist, že by to měla být
hra počítačová (při které hráč sedí a nemá šanci se vybít
fyzicky) – vhodnější by bylo např. vydrhnout podlahu rejžákem,
rozštípat pár pařezů sekerou nebo aspoň vyběhnout schody.<br />
<br />
Způsoby je
třeba volit (praví kámasutra) a počítačová hra není jedinou
formou výuky. Neustálé hraní her by asi studenty brzy přestalo
bavit. Napjatě poslouchat zaujaté vyprávění příběhů,
vlastnoručně uhníst hrnek z keramické hlíny, zpívat ve sboru,
řešit skutečné problémy, diskutovat s učitelem a se spolužáky,
chodit na výlety, psát eseje, články a blogy – to všechno by
měli studenti zažít a užít si. I frontální výklad je skvělá
forma výuky, pokud je téma dostatečně šílené (např. entropie
ve fyzice) a studenti dostatečně nadšení.
<br />
<br />
<h3>
Literatura </h3>
<span style="font-size: x-small;">(i z <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2016/02/vime-jak-vyuzit-pocitacove-hry-1.html" target="_blank">předchozího dílu</a>)</span><br />
<br />
BRDIČKA,
Bořivoj. <i>Počítačové
hry ve škole.</i>
In Metodický portál RVP. Praha: Národní ústav pro vzdělávání,
2005. Dostupné z
<a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/12197/POCITACOVE-HRY-VE-SKOLE.html/">http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/12197/POCITACOVE-HRY-VE-SKOLE.html/</a><br />
<br />
FENG,
Jing; SPENCE,
Ian; PRATT,
Jay. <i>Playing
an Action Video Game Reduces Gender Differences in Spatial Cognition.</i>
Association for Psychological Science, Volume 18, Number 10, p.
850-855. 2007. Dostupné z
<a href="http://ixdcth.se.hemsida.eu/courses/2012/ciu185/sites/default/files/files/2007_GenderDifferenceSpatialAbility.pdf">http://ixdcth.se.hemsida.eu/courses/2012/ciu185/sites/default/files/files/2007_GenderDifferenceSpatialAbility.pdf</a>
<i> </i><br />
<br />
<i>Hra.</i>
In Pedagogický lexikon, Metodický portál RVP. Praha: Národní
ústav pro vzdělávání, 2011. Dostupné z
<a href="http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/H/Hra">http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/H/Hra</a><br />
<br />
MALYKHINA,
Elena. Fact or Fiction: Video Games Are the Future of Education.
S.L.: Scientific American, 2014. Dostupné z
<a href="http://www.scientificamerican.com/article/fact-or-fiction-video-games-are-the-future-of-education/">http://www.scientificamerican.com/article/fact-or-fiction-video-games-are-the-future-of-education/</a><br />
<br />
PHAN,
M. H.; JARDINA,
J. R.; HOYLE,
W. S. <i>Video
Games: Males Prefer Violence while Females Prefer Social.</i>
Dostupné z
<a href="http://usabilitynews.org/video-games-males-prefer-violence-while-females-prefer-social/">http://usabilitynews.org/video-games-males-prefer-violence-while-females-prefer-social/</a><br />
<br />
PRŮCHA,
Jan; WALTEROVÁ, Eliška; MAREŠ, Jiří. <i>Didaktická
hra.</i>
In Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2003. 322 s. ISBN
80-7178-772-8 (citováno podle
<a href="http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/H/Hra">http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/H/Hra</a>).<br />
<br />
SOCHOROVÁ,
Libuše. <i>Didaktická
hra a její význam ve vyučování.</i>
In Metodický portál RVP. Praha: Národní ústav pro vzdělávání,
2011. Dostupné z
<a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/13271/DIDAKTICKA-HRA-A-JEJ.../">http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/13271/DIDAKTICKA-HRA-A-JEJ.../</a><br />
<br />
UHLÍŘOVÁ,
Jana. <i>Je
Komenského škola hrou mýtem?</i>
Olomouc: Gymnasion, o.p.s., 2010. Dostupné z
<a href="http://www.gymnasion.org/archive/article/je-komenskeho-skola-hrou-mytem">http://www.gymnasion.org/archive/article/je-komenskeho-skola-hrou-mytem</a><br />
<br />
VÁGNEROVÁ,
Marie. <i>Vývojová
psychologie.</i>
Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0 (citováno podle
<a href="https://is.muni.cz/th/145788/ff_b/Studie_hry_deti_od_tri_do_sesti_let.txt">https://is.muni.cz/th/145788/ff_b/Studie_hry_deti_od_tri_do_sesti_let.txt</a>).<br />
<br />
ZAPLETAL,
Miloš. <i>Hry
v klubovně: velká encyklopedie her;</i>
2. sv. Praha : Olympia, 1986 (citováno podle
<a href="http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/H/Hra">http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/H/Hra</a>).<br />
<br />
ZORRILLA,
Michele. <i>Video
Games and Gender.</i>
Dostupné z
<a href="http://radford.edu/~mzorrilla2/thesis/differencesinplay.html">http://radford.edu/~mzorrilla2/thesis/differencesinplay.html</a><br />
<br />
<br />
<hr />
Autorem příspěvku je Ivan Ryant, učitel informatiky a programování na gymnáziu Ústavní v Praze a na
ČVUT FIT, před tím softwarový inženýr, žurnalista ve svobodném
povolání, podnikatel a programátor. V současnosti nejvíc publikuje na
<a href="http://rvp.cz/" target="_blank">portálu RVP</a> a poněkud zanedbává <a href="http://ryant.sweb.cz/personal/" target="_blank">svoje webové stránky</a>. Na našem blogu už psal o <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/12/vime-jak-vytezit-informaci-z-textu.html" target="_blank">interpreteaci textu</a>.
</div>
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-66043840250123082282016-02-16T15:33:00.000+01:002016-04-19T16:54:57.337+02:00Víme jak využít počítačové hry (1)<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitVM2WJRX2xjoyFY3_sktBeDOeouA-rz9vkyVPPRT0WXZmj996Bj3zTK59FdavdfydIf5BNUuSeWATWKpHoppM9bdz7nBeTlgVv3Chgio3-m4JQYSC3Xv3hyphenhyphenAtlrt4XfKOXohAgpEDHTc/s1600/Pong.png" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitVM2WJRX2xjoyFY3_sktBeDOeouA-rz9vkyVPPRT0WXZmj996Bj3zTK59FdavdfydIf5BNUuSeWATWKpHoppM9bdz7nBeTlgVv3Chgio3-m4JQYSC3Xv3hyphenhyphenAtlrt4XfKOXohAgpEDHTc/s200/Pong.png" width="200" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ilustrační obrázek</td></tr>
</tbody></table>
<br />
Nejperspektivnější,
nejefektivnější a vůbec nejlepší způsob, <i>Jak
nezprasit povinnou výuku informatiky</i>
(viz <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/11/jak-nezprasit-povinnou-vyuku-informatiky.html" target="_blank">článek Dana Lessnera</a>),
nabízejí podle mého názoru didaktické hry. Nemusí to být nutně
hry počítačové, nicméně počítač nabízí dříve netušené
možnosti, a nemusí to být zrovna výuka informatiky – didaktické
hry se hodí snad ve všech předmětech. Zde se však omezím na hry
počítačové při výuce informatiky.<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Motivuje hra žáky? A baví?</h3>
Nedávno jsem se musel zamyslet, jestli hry opravdu motivují a současně baví
žáky. Dočteme se to v pedagogické literatuře,
viz např. <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/13271/DIDAKTICKA-HRA-A-JEJ.../" target="_blank">článek Libuše Sochorové o didaktické hře</a>
nebo <a href="http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/H/Hra" target="_blank">heslo „Hra“ v Pedagogickém lexikonu</a>
a tam dále odkaz na [Průchu]
a [Zapletala]. Ale co když to není
pravda? (v pedagogické literatuře se
dočteme ledacos…) Je to
názor, který se všeobecně považuje za správný, ale co když je
to jen jeden z všeobecně rozšířených omylů?<br />
<br />
Z pochybností mě vyvedlo pozorování, jak si hrají štěňata a koťata, jak
zdánlivě bezúčelně poskakují kůzlata, jak se na hřbitově
mezi hroby prohánějí veverčata a jak malí králíčkové na
trávníku u hypermarketu přeskakují jeden druhého. Proč to
dělají? – inu učí se. Ani lidé se neučí jinak. Celá škola
je vlastně hra – počítáme s tím, že žáci dělají chyby,
chyba ve škole není rozsudkem smrti, ale naopak má být
příležitostí ke zdokonalení znalostí a dovedností a (ovšemže
i) k pěstování postojů.<br />
<br />
<b>Nejsem si jistý, jestli je to zrovna hra, co žáky motivuje</b> – snad je
to přirozené puzení, jak píše Aristotelés na začátku
<i>Metafyziky:</i> „Všichni lidé od přirozenosti touží po
vědění“. Jde jen o to, aby jim tuto touhu neznechutila zrovna
škola.<br />
<br />
O Komenského zásadě <i>škola hrou</i> <a href="http://www.gymnasion.org/archive/article/je-komenskeho-skola-hrou-mytem" target="_blank">píše zajímavě např. Jana Uhlířová</a>
– a nejde jen o žákovská dramata (jakkoli u rozhlasové
inscenace <i>Diogena znovu živého</i>
jsem se skvěle bavil). Na hrách bývá založeno výchovné (a
vůbec vzdělávací) působení dětských zájmových organizací –
sám jsem vyrostl v turistickém oddílu napřed skautském a pak
pionýrském, ten jsem pak jako vedoucí dovedl k totálnímu
rozvratu, načež jsem se stáhl do ilegality – jako ilegální
člen dívčího oddílu své sestry, kde jsem nejen přečkal zbytek
totality, ale za současného stavu svobody hodlám v těžce nabyté
ilegalitě pokud možno setrvat.<br />
<br />
Poznal
jsem, že vhodnou hrou se dá překonat přirozený odpor k rannímu
vstávání a k obligátní rozcvičce, v kontextu hry se dá
natrénovat morseovka i jiné <i>informační technologie,</i>
které jsou samy o sobě dokonale nezáživné, při hře můžete
pozorovat i opravdové zázraky, když třeba chlapec, jehož IQ
kvalifikovaně odhadnete někde v intervalu mezi psem a šimpanzem,
dostane geniální nápad, jak vyluštit obtížnou šifru, a pomůže
tak své družině k úspěchu ve hře – sám by se o vyluštění
šifry ani nepokusil a i kdyby nápad dostal, nedokázal by jej bez
pomoci kamarádů dotáhnout do konce – ale pro kamarády co by
člověk neudělal…<br />
<br />
Závěr
mého bádání v odborné literatuře je překvapivě prostý: <b>kdyby
hra hráče nebavila, nebyla by to žádná hra.</b><br />
<b> </b>
<br />
<h3>
Didaktické hry – počítačové nebo bez počítačů?</h3>
O hrách <i>počítačových</i>
a o jejich využití ve školním vzdělávání <a href="http://www.scientificamerican.com/article/fact-or-fiction-video-games-are-the-future-of-education/" target="_blank">píše např. Elena
Malykhina v časopise </a><a href="http://www.scientificamerican.com/article/fact-or-fiction-video-games-are-the-future-of-education/" target="_blank"><i>Scientific American</i></a>
nebo Bořivoj Brdička v článku <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/s/Z/12197/POCITACOVE-HRY-VE-SKOLE.html/" target="_blank"><i>Počítačové hry veškole</i></a>. Jako programátorovi by mi sice měly být bližší počítačové
hry než hry bez počítačů, a přece jsem dával zpočátku
přednost hrám bez počítačů, při kterých se hráči pohybují,
schovávají se nebo něco hledají.<br />
<br />
Asi před deseti lety měla mezi studenty úspěch hra na paketovou síť:
rozstříhal jsem zprávu na lístečky-pakety a hráče jsem
rozdělil na signály a chyby. Signálové přenášeli pakety a
chyby se je snažily chytat a lístečky jim brát. Nasimulovali jsme
i vysílač, přijímač a dva routery. Hru jsme hráli na chodbách
ve škole, studenti dupali, studentky ječely (když na ně vybafla
zpoza rohu chyba) a učitelé vybíhali ze tříd a nadávali nám.<br />
<br />
Pro velký úspěch jsem hru opakoval za rok a pak ještě za dva roky,
ale to už studenti po chodbách neběhali, signálové fixlovali
(nosili všechny pakety najednou místo po jednom) a slečny se
zašívaly na záchodě, protože tam jsem za nimi nemohl. Studenti
byli otrávení, že nemohou sedět v učebně u počítačů.
Podobně neslavně dopadla i hra, při které měli studenti v okolí
školy hledat útržky „ze zápisníku uhynulého přírodovědce“
(mělo následovat zpracování nalezených dat v databázi a luštění
substituční šifry frekvenční analýzou).<br />
<br />
Když k tomu přidám, že po chodbách se běhat nesmí (jedna studentka
uklouzla a upadla – naštěstí se pak zase zvedla a běžela dál)
a že máme zakázáno chodit při vyučování ven (co kdyby někdo
trpěl alergií na pyl?) – ukázalo se, že veškerý pohyb
studentů je třeba simulovat a hry tedy přenést do počítače.<br />
<br />
<br />
<h3>
Tajemství slibového pahorku</h3>
Když pak došlo v tematickém plánu na algoritmizaci, rozpomněl jsem se na starého dobrého <i>robota Karla</i>, kterého jsem kdysi implementoval pod různými operačními systémy a pak jsem ho využil i k diplomové práci z didaktiky – byl to kurs algoritmizace v podobě <a href="http://ryant.sweb.cz/personal/okarlovi.htm" target="_blank">počítačové hry <i>Zachraňte Karla</i></a>. Rozhodl jsem se hru zjednodušit a přenést do blízkosti naší školy, na tajemné hradiště <i>Zámky</i> s dynamitovou továrnou Alfreda Nobela a se slibovým pahorkem dejvických skautů. Hru jsem nazval <i>Tajemství slibového pahorku</i>.<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgS_RZGX3zqx3NsTBflPLRP57jPAIUHJPTCRGGii9LiRxXk3okTEU36mC88hS9hPq-Se6GzuGCYqPmcvbVt8sojBRInpoIcvv5KqRZJRs3Byd-XnGBdwm-JWJIV4e34I_kawMLxxqyadp0/s1600/pahorek.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgS_RZGX3zqx3NsTBflPLRP57jPAIUHJPTCRGGii9LiRxXk3okTEU36mC88hS9hPq-Se6GzuGCYqPmcvbVt8sojBRInpoIcvv5KqRZJRs3Byd-XnGBdwm-JWJIV4e34I_kawMLxxqyadp0/s400/pahorek.jpg" width="400" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><div lang="cs-CZ">
<span style="background: transparent;">Obr.: Titulní
obrázek ze hry <i>Tajemství slibového pahorku</i></span></div>
</td></tr>
</tbody></table>
Nadělal jsem na Zámcích hromadu fotek a videoklipů a inspirován Tarkovského <i>Stalkerem</i> jsem seskládal jakýs-takýs příběh, jehož hrdiny se mají stát moji studenti s pomocí avatara Karla. Od plnohodnotného Karla se hra lišila jednak pevně danou posloupností úloh (levelů), jednak tím, že dvoreček nebylo možné měnit – posloužil jako mapa podzemních chodeb pod slibovým pahorkem. Tato mapa byla pevně daná. Okno hry jsem rozdělil na tři části: na mapu chodeb (tj. Karlův dvoreček), na vývojové prostředí k psaní a ladění programů a na „pohled kamery“ (klipy nebo animované obrázky). Hra tedy hodně zjednodušeně napodobovala <i>dungeon</i> – všechny levely se odehrávaly ve stejné mapě, animace byly primitivní a místo působivé grafiky jsem použil buď poměrně nesourodé klipy z internetu, nepříliš zdařilé vlastní fotky, nebo vlastnoruční obrázky (na nichž bylo znát, že z kreslení jsem míval i čtyřku). Největší slabinou však byly rozsáhlé texty úkolů a podrobné návody k nim – komu by se to chtělo číst?<br />
<br />
A přece výsledek příjemně překvapil studenty i mne (viz článek <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/17401/ALGORITMIZACE-HROU.html/" target="_blank"><i>Algoritmizace hrou</i></a>) – dokonce i Petr Č. přestal na dvě hodiny zlobit a soustředěně programoval! Při hraní se ukázalo, že úlohy se dají ošidit a že kdo naprogramuje Karla pevným počtem kroků a obraty na pevně daných místech, ten uspěje stejně dobře jako ten, kdo naprogramuje obecně použitelný algoritmus s rozhodováním a rekurzí (podle návodu). Nedostatky bych býval samozřejmě mohl odstranit a hru bych býval mohl zdokonalit, ale od toho mě odradila nepřiměřená pracnost (programováním první verze jsem strávil většinu víkendů plus jarní a velikonoční prázdniny a rozhodně jsem neměl v úmyslu obětovat ještě i prázdniny letní).<br />
<br />
<i>Pokračování příště.</i> <br />
<br />
<div lang="cs-CZ">
</div>
<hr />
Autorem příspěvku je Ivan Ryant, učitel informatiky a programování na gymnáziu Ústavní v Praze a na
ČVUT FIT, před tím softwarový inženýr, žurnalista ve svobodném
povolání, podnikatel a programátor. V současnosti nejvíc publikuje na
<a href="http://rvp.cz/" target="_blank">portálu RVP</a> a poněkud zanedbává <a href="http://ryant.sweb.cz/personal/" target="_blank">svoje webové stránky</a>. Na našem blogu už psal o <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/12/vime-jak-vytezit-informaci-z-textu.html" target="_blank">interpreteaci textu</a>.
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-56412095614227979302016-02-12T11:20:00.001+01:002016-02-12T11:20:34.625+01:00Střípky z konference DidactIG 2016<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgR3HlZGXthfF025KQJ2Zf6knnDFLvMgD63ucTfBskmJ8n5BIuGfl0v_a78-lhG-o7gRXnMviEAO985Z8czc3nR5PqNlVV4w0jm-Xj5JidkiMrtavzA5w2H5F-SbnFIfhiHHVRwOMe_C-E/s1600/liberec_model.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="263" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgR3HlZGXthfF025KQJ2Zf6knnDFLvMgD63ucTfBskmJ8n5BIuGfl0v_a78-lhG-o7gRXnMviEAO985Z8czc3nR5PqNlVV4w0jm-Xj5JidkiMrtavzA5w2H5F-SbnFIfhiHHVRwOMe_C-E/s320/liberec_model.jpg" width="320" /></a>I letos se uskutečnila <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/search/label/DidactIG" target="_blank">nejlepší konference o didaktice informatiky u nás</a>, <a href="http://didactig.fp.tul.cz/" target="_blank">DidactIG</a>. Zapíšu si sem několik drobností, které mi utkvěly. Úplnější informace nabídnou <a href="http://didactig.fp.tul.cz/vystupy/16-4-rocnik-2016" target="_blank">prezentace vystupujících</a> a časem i sborník psaných příspěvků, který bude taktéž dostupný on-line.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Terminologie didaktiky informatiky</h3>
Hned v úvodu konference zmínil Jiří Vaníček zajímavou věc. Vědní obory mají svou terminologii, svůj jazyk. Když chceme ukázat, že didaktika informatiky je taky plnohodnotným oborem, měli bychom umět říct, které termíny tedy patří do didaktiky informatiky. Aby se neukázalo, že jde vlastně o didaktiku obecnou, matematiku, pracovní výchovu... Vaníček dál mluvil o tom, že je potřeba takové termíny hledat a naznačoval, že je nemáme. To (druhé) si nemyslím. První na ráně je <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/09/informaticke-mysleni-2-ruzna-vymezeni.html" http="" target="_blank class=" title="informatické myšlení">informatické myšlení</a>, které se v komunitě <a href="https://scholar.google.cz/scholar?q=" https="" target="_blank class=" title="velmi ujalo">velmi ujalo</a>. Nebo můžeme jít k nástrojům, např. kolem dětských/výukových/... programovacích jazyků/prostředí/platforem se budují celé taxonomie. Potřebujeme rozlišit rozdíly Baltíka, Scratche a Blockly, Robotanika a Karla. A nechceme se omezovat na konkrétní produkty ("typ Baltík"), chceme mluvit o principu konstrukce programu ("ikonický jazyk"). To jsou tedy moje rychlé příspěvky. Věřím, že se termínů charakteristických či dokonce výlučných pro didaktiku informatiky najde víc. A souhlasím, že stojí za to je hledat, už jen pro ten náhled, čím se vlastně lišíme od ostatních. V téhle souvislosti by mne zajímalo, jaké termíny berou za své ostatní didaktiky.<br />
<br />
<h3>
DIY v přípravě učitelů </h3>
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0IHNZr6PPbhe4JbX64g-diWKwQc5fT08DO_BwHvhWj1A-X2lxXzd9QKE7Ky_n3LdifE52fXz0hS4GOanv-Mi0ytz1xCknE6Krs_tP7jaLUwToerhnxRF3QlJ3Y_5KDpxMk76h49XpER0/s1600/diylab.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="101" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0IHNZr6PPbhe4JbX64g-diWKwQc5fT08DO_BwHvhWj1A-X2lxXzd9QKE7Ky_n3LdifE52fXz0hS4GOanv-Mi0ytz1xCknE6Krs_tP7jaLUwToerhnxRF3QlJ3Y_5KDpxMk76h49XpER0/s320/diylab.png" width="320" /></a>Mirka Černochová představila <a href="http://didactig.fp.tul.cz/images/vystupy/2016/cernochova_didactig16.pptx" http="" target="_blank class=" title="zapojení metodiky DIY">zapojení metodiky DIY</a> (do it yourself — něco jako kutilství, v našem kontextu digitální) do přípravy učitelů v rámci <a href="http://diylab.eu/" http="" target="_blank class=" title="mezinárodního projektu">mezinárodního projektu</a>. Cílem je mj. přesunout zaměření z výstupu na proces. I proto je úkolem zapojených studentů nejen vytvořit plánovaný artefakt, ale také <a class="http" href="https://www.blogger.com/null" http:="" hub.diylab.eu="" target="_blank href=" title="publikovat postup, jakým k němu došli">publikovat postup, jakým k němu došli</a>. Důležitou součástí DIY filozofie je sdílení a remix existujících postupů. Líbí se mi to mj. proto, že vidím potenciál pro nenásilnou přípravu na algoritmizaci. Mám za to, že žáci ve školách sice často nacvičují plnění zadaných postupů, mnohem méně se ale dostanou k jejich úpravě a zformulování po svém.
<br />
<br />
<h3>
Budoucí učitelé </h3>
Příjemným osvěžením bylo vystoupení Ondřeje Vraštila, studenta učitelství v Liberci, o jeho postřezích k přípravě učitelů. Otevřel několik zajímavých témat, o kterých pak živě diskutovali zástupci dalších fakult připravujících učitele i další přítomní studenti. Výrazně se např. liší pohledy na to, s kolika programovacími jazyky se má budoucí učitel ve studiu setkat: hodně, aby viděl stejné koncepty z různých úhlů pohledu a lépe pochopil jejich podstatu, nebo jeden, ale za to pořádně a do hloubky? V pozadí přitom stojí zásadní vlivy: učí předmět daný programovací jazyk, učí v něm dobře programovat, učí učit programovat s jeho pomocí? Chodí budoucí učitelé na stejné přednášky, jako budoucí informatici? To není nutně špatně, ale samozřejmě to způsobí nějaké tření, protože jejich cíle se liší a času není nazbyt. Jako další pak přišel na přetřes dvoustupňový systém studia, kvalita uchazečů i absolventů, praxe a další bolístky.<br />
<br />
<h3>
Campus Tour</h3>
Tradičním lákadlem konference DidactIG je vedlejší program. Tentokrát si organizátoři připravili cestu křivolakými chodbami libereckého kampusu a představili nám některá zajímavá pracoviště. Zajímavá byla natolik, že jsme se už od začátku zpožďovali a organizátoři co chvíli mizeli, aby informovali připravené kolegy, že k nim dorazíme později. Navštívili jsme místnost, kde zdravotníci na trenažéru cvičí resuscitaci (zachránili jsme ho). Zajímali jsme se ale pochopitelně hlavně o počítačový systém, který simulace řídí.<br />
<br />
Na dalších zastávkách jsme viděli praktické ukázky místní technologie rozpoznávání řeči, automaticky řízené semafory (obrázek nahoře), myčky aut a pračky (tu automatiku sestavovali studenti) a nezapomenutelnou přednášku o podstatě chemie a jejích souvislostech s informatikou. Poslední část jsme strávili v budově, kde vznikají prototypy příštích patentů. Takže sem napíšu jen tolik, že jsme se poučili o možnostech a technologiích 3D tisku a viděli autonomního robota, který myje skleněná okna výškových budov. Po dni stráveném diskusemi o (ne)výuce informatiky jsme technikům, kterým pod rukama (či v pecích) vznikají hmatatelné výsledky, skoro záviděli.<br />
<br />
<h3>
Informační gramotnost</h3>
Na závěr už jen dvě zmínky: Martin Lána a <a href="http://spomocnik.rvp.cz/clanek/19361/SPECIFIKACE-INFORMACNI-GRAMOTNOSTI-NIQES.html" http="" target="_blank class=" title="Bořivoj Brdička">Bořivoj Brdička</a> referovali o výsledcích práce na hodnocení <a href="http://www.niqes.cz/Metodiky/Metodika-pro-hodnoceni-rozvoje-informacni-gramotno" http="" target="_blank" title="informační gramotnosti v rámci projektu NIQES">informační gramotnosti v rámci projektu NIQES</a>. Doporučuju nahlédnout přinejmenším do <a href="http://www.niqes.cz/Niqes/media/Testovani/KE%20STA%c5%bdEN%c3%8d/V%c3%bdstupy%20KA1/IG/Priloha-c-5.xls" http="" target="_blank class=" title="specifikace výstupů">specifikace výstupů</a> (neboli co to IG podle NIQES vůbec je), a srovnat s cíli sepsanými v RVP. Hezky to ilustruje potřebu RVP aktualizovat (i bez ohledu na informatické myšlení).<br />
<br />
<h3>
sCOOL web</h3>
A druhá zmínka: <a href="http://didactig.fp.tul.cz/images/vystupy/2016/neumajer_didactig16.pdf" http="" target="_blank class=" title="Ondřej Neumajer představil">Ondřej Neumajer představil</a> soutěž školních webů <a href="http://www.scoolweb.cz/" http="" target="_blank class=" title="sCOOL web 2015">sCOOL web 2015</a>. Akce má vzdělávací rozměr, učí totiž školy, co by na takovém webu mělo (a nemělo) být. A setkala se s nebývale pozitivním ohlasem ze strany účastníků (když organizátorům nabídnete pomoc, třeba s hodnocením webů, budou asi rádi).
<br />
<br />
<br />
Příští rok začne střídání konferencí DidactIG (v Liberci) a <a href="http://didinfo.umb.sk/" target="_blank">Didinfo</a> (na Slovensku). Organizátoři tedy mají dva roky na přípravu. Rádi by zkusili do programu znovu zařadit workshopy, rozlišili akademické příspěvky (za které se sbírají příslušné body) a příspěvky např. od učitelů z praxe, o které mají zájem také. A doufají, že udrží stoupající podíl učitelů mezi návštěvníky.
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com0budova G, 460 01 Liberec, Czech Republic50.7733865 15.07634529999995750.7721315 15.073823799999957 50.7746415 15.078866799999957tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-14724967215979948412016-01-20T15:15:00.000+01:002016-01-20T15:15:05.740+01:00Desmos podruhé: Aktivity<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQIfaWmvQ0yzGBU1WHhHvVKL38Rs7fdhjX3vu6a0YKRK5x9XxHamgKL8G4VN5mX8J0TRTxfUbZCHJ0XwgCSyEW_JEUNxN2bTsgsZF-SreIa4LRbf5DU8YtPUgKfMJqsqK4Jjk79PqPFcA/s1600/centralpark.png" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="174" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQIfaWmvQ0yzGBU1WHhHvVKL38Rs7fdhjX3vu6a0YKRK5x9XxHamgKL8G4VN5mX8J0TRTxfUbZCHJ0XwgCSyEW_JEUNxN2bTsgsZF-SreIa4LRbf5DU8YtPUgKfMJqsqK4Jjk79PqPFcA/s320/centralpark.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Z aktivity <a href="https://teacher.desmos.com/centralpark" target="_blank">Central Park</a>, <a href="https://teacher.desmos.com/centralpark" target="_blank">Desmos</a></td></tr>
</tbody></table>
Před časem jsem tu <a class="http" href="http://ucime-informatiku.blogspot.com/2015/10/kdybych-byl-matikarem-pouzival-bych.html" title="představil Desmos">představil Desmos</a>, hodně (!) vytuněnou grafickou kalkulačku k výuce matematiky. Měl jsem v plánu další díly a plán vyšel skvěle: <a class="http" href="http://www.cojsemvyzkousela.cz/?s=desmos" title="napsala je Jitka Rambousková">napsala je Jitka Rambousková</a>, posílám díky. Můžu tedy rovnou popsat, co se mi na aktivitách v Desmosu líbí a přidat pár drobností.<br />
<a name='more'></a><span style="font-size: x-small;"></span><br />
<span style="font-size: x-small;">
Opakování: <a class="http" href="http://desmos.com/" title="Desmos">Desmos</a> je parádní aplikace na kreslení (a animování) grafů funkcí (a hromady dalšího). Odkazů na ukázky je plný <a class="http" href="http://ucime-informatiku.blogspot.com/2015/10/kdybych-byl-matikarem-pouzival-bych.html" title="minulý článek">minulý článek</a>. Celé to běží v prohlížeči a <a class="http" href="http://reasonandwonder.com/learn-desmos/" title="používá se to velmi přímočaře">používá se to velmi přímočaře</a>.
</span><br />
<br />
Tvůrci kalkulačky cílí od začátku na výuku matematiky a <a class="https" href="https://teacher.desmos.com/" title="svou prací chtějí podpořit učitele">svou prací chtějí podpořit učitele</a>. Spojili se proto mj. s <a class="http" href="http://blog.mrmeyer.com/" title="Danem Meyerem">Danem Meyerem</a>. To je americká matematikářská celebrita, do širšího povědomí se dostal mj. <a class="http" href="http://www.ted.com/talks/dan_meyer_math_curriculum_makeover?language=cs" title="přednáškou na TEDu">přednáškou na TEDu</a>. Na svém blogu uveřejňuje různé více či méně provokativní úvahy, třeba analýzu (čti kritiku) <a class="http" href="http://blog.mrmeyer.com/2014/what-students-do-and-dont-do-in-khan-academy/" title="Khan Academy">Khan Academy</a>. Což je prima, protože to není mnohem obvyklejší kritika z pozic "za nás to nebylo". Jeden z opakujících se motivů jeho úvah je motivace studentů, resp. problematika toho, jak můžou předkládanou matematiku využít. A občas dojde k docela konkrétním výsledkům, použitelným ve výuce (pusťte si to video).<br />
<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" mozallowfullscreen="" scrolling="no" src="https://embed-ssl.ted.com/talks/lang/cs/dan_meyer_math_curriculum_makeover.html" webkitallowfullscreen="" width="560"></iframe>
<br />
<h3>
</h3>
<h3>
Polygraf</h3>
Jedno z takových témat je matematická terminologie. Proč by žáci měli řešit a přesně komunikovat, že je něco rostoucí, souměrné, vypouklé? Přece si vzájemně dobře rozumí i tak... nebo ne? Aby si to zkusili, vznikla kolekce aktivit <a class="https" href="https://teacher.desmos.com/search?q=polygraph" title="Polygraf">Polygraf</a> (čili detektor lži a k tomu hodně grafů). A díky Jitce Rambouskové <a class="http" href="http://www.cojsemvyzkousela.cz/?p=1719" title="nemusím psát, jak ji použít">nemusím psát, jak ji použít</a>. Žák mají za cíl najít v nabídce graf, na který myslí druhý žák z dvojice. Za tím účelem pokládá otázky s odpovědí ano nebo ne. Brzo se ukáže, že pro komunikaci o matematických objektech je prostě ten nepraktický matematický jazyk vlastně praktický. Hra tady přirozeně motivuje osvojení jinak spíš otravné záležitosti. Aktivita nabízí víc, ale tohle, jak jsem pochopil, stálo u jejího zrodu.<br />
<br />
A proč ji rozebírám na blogu o výuce informatiky? Protože zkušenost z téhle hry pak můžeme zkoumat z hlediska informatiky: Které otázky fungovaly lépe, a které hůře? Co mají společného, čím se vyznačují? Jak tedy přijít s dobrou otázkou? Co vůbec znamená "dobrá otázka"? Lze to nějak posoudit, i když ještě neznáme odpověď? Kolik otázek je potřeba k dokončení hry v nejlepším, nejhorším, průměrném případě? Jak to můžeme ovlivnit? <a class="http" href="http://popelka.ms.mff.cuni.cz/~lessner/mw/index.php/U%C4%8Debnice/Informace/Co_jsem_za_zv%C3%AD%C5%99e%3F" title="Přemýšlením o takových otázkách si žáci budují pojem informace">Přemýšlením o takových otázkách si žáci budují pojem informace</a>. A jako informatikář budu samozřejmě rád, když se budu moci opřít o zkušenosti žáků z jiných předmětů.<br />
<br />
<h3>
Central Park</h3>
<a class="https" href="https://teacher.desmos.com/centralpark" title="Další aktivita">Další aktivita</a> řeší podobný problém, jen jiné téma: <a class="http" href="http://blog.mrmeyer.com/2014/makeover-these-tragic-write-an-expression-problems/" title="žákům dělá problém ocenit výrazy s proměnnými">žákům dělá problém ocenit výrazy s proměnnými</a>. Jak ukázat přínos skrytý v "obecném řešení" úlohy? Malovali jste někdy <a class="https" href="https://teacher.desmos.com/centralpark" title="čáry na parkovišti">čáry na parkovišti</a>? Pro rychlý obrázek o aktivitě si zkuste <a class="https" href="https://teacher.desmos.com/centralpark/walkthrough" title="demo">demo</a>.<br />
<br />
V informatice, myslím, problém s "otravností" proměnných hrozí méně. Efektivita je koneckonců natolik klíčový koncept, že je pro nás docela přirozené představovat proměnné (a všechno ostatní) jako nástroj, který pomůže vyřešit nějaký problém či usnadní nějakou práci. Přesto stojí za to nahlédnout ke kolegům a pak se díky tomu zamyslet, jestli přeci jenom něco neprobírám protože "to tam patří" a "tak se to dělá vždycky", místo abych se zamyslel, jestli by to nešlo lépe.<br />
<br />
<h3>
Drobnosti<br />
</h3>
<ul>
<li><a class="https" href="https://teacher.desmos.com/" title="Dostupných aktivit">Dostupných aktivit</a> je mnohem víc. Je to mj. důsledkem možnosti <b>vytvářet aktivity vlastní </b>(byť odvozené od hotových, nebo dost jednoduché). Jitka Rambousková <a class="http" href="http://www.cojsemvyzkousela.cz/?p=1795" title="krátce popsala jak na to">krátce popsala jak na to</a>.</li>
<li>Z grafů lze <a class="http" href="http://www.gifsmos.com/" title="vyrábět animované gify">vyrábět animované gify</a>.</li>
<li>Z těch se dají vyrobit i <a class="https" href="https://twitter.com/search?q=%23PurpleDotChat" title="všelijaké náměty k přemýšlení">všelijaké náměty k přemýšlení</a>.</li>
<li>Zaujala mne tahle <a class="https" href="https://www.desmos.com/calculator/eivxakplcd" title="sestava o souvislosti průměru a nejmenších čtvercích">sestava o souvislosti průměru a nejmenších čtvercích</a>.</li>
<li>A samozřejmě mě zaujal <a class="https" href="https://www.desmos.com/calculator/0hr23ng2kr" title="PONG">PONG</a>. Nefunguje to tedy jako hra (Desmos neumí potřebnou interakci, rozhodování...), ale stojí za to se podívat, jak jednoduchoučce je rozhýbaný míček.</li>
</ul>
To je pro dnešek vše. A protože jsem tady trochu vykročil z informatikářského písečku, připomenu: jestli máte kolegy, kteří tenhle článek ocení, dejte jim o něm prosím vědět.
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-23444359958206019062015-12-14T08:00:00.000+01:002016-04-29T12:52:44.635+02:00Víme jak vytěžit informaci z textu<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjI4VHkJqYs7VBr_BcWVtXIbqp6LDh92c5H6iU1N72r04kRzF6LLcPgE8Udm8wbD4NVZhodkfdPB0Ih6yP4J3rAvyYQFhvVU8ycAYaY-vLAW0h2Lmxak4u1O0iXWbxLiyDllBLnwxuSkeM/s1600/Proces1.png" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="141" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjI4VHkJqYs7VBr_BcWVtXIbqp6LDh92c5H6iU1N72r04kRzF6LLcPgE8Udm8wbD4NVZhodkfdPB0Ih6yP4J3rAvyYQFhvVU8ycAYaY-vLAW0h2Lmxak4u1O0iXWbxLiyDllBLnwxuSkeM/s200/Proces1.png" width="200" /></a></div>
Reaguji zde na článek Dana Lessnera <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/11/jak-nezprasit-povinnou-vyuku-informatiky.html" target="_blank"><span lang="cs-CZ"><i>Jak nezprasit povinnou výukuinformatiky</i></span></a><span lang="cs-CZ">.
K jeho sympatickému úsilí o prosazení </span><span lang="cs-CZ"><b>informatického
myšlení</b></span><span lang="cs-CZ"> do výuky jsem měl několik
námětů k diskusi (nikoli </span><span lang="cs-CZ"><i>polemos,</i></span><span lang="cs-CZ">
spíš </span><span lang="cs-CZ"><i>dialogos</i></span><span lang="cs-CZ">).
Zatímco on usiluje o vymezení informatiky jako vzdělávacího
oboru, mně jde spíš o propojení informatiky s ostatními obory </span>— <span lang="cs-CZ">protože gymnázium má být škola všeobecně vzdělávací a
protože ve všeobecném vzdělání jde o chápání světa v
souvislostech. Je tedy zřejmé, že zatímco Lessnerovo pojetí
informatiky se hodí pro každou střední (a možná i základní)
školu, mně jde specificky o metody a formy, jak učit informatiku
na gymnáziích podle <a href="http://www.nuv.cz/file/159" target="_blank">RVP-G</a></span><span lang="cs-CZ">.
K mému překvapení mi pan Lessner nabídl, abych svoje diskusní
příspěvky přepracoval do podoby článků. Rozhodl jsem se, že
články pojmenuji v návaznosti na originál „Víme jak…“</span><br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
<div lang="zxx">
<span lang="cs-CZ"><i>Ein Ding erfüllt das Gemüt mit
immer schrecklicher Bewunderung</i></span><span lang="cs-CZ"> </span>— <span lang="cs-CZ">a
to je hrdost, s jakou lidé (včetně učitelů informatiky)
předvádějí, že naprosto nechápou, </span><span lang="cs-CZ"><b>co
je</b></span><span lang="cs-CZ"> to </span><span lang="cs-CZ"><i>informace,</i></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">
a že jim to vůbec </span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">— ale vůbec </span></span>—<span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;"> nevadí. Na zkraje uvedeném
příkladu je však okamžitě zřejmé, že kdo neumí německy,
nezíská z německého textu </span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;"><b>žádnou</b></span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">
informaci </span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">— tj. </span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;"><b>pro
něj</b></span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">
to není žádná informace. A ani ten, kdo sice rozumí německy,
ale nezná klasický výrok „Zwei Dinge erfüllen das Gemüt…“
a neumí se o něj opřít jako o pověstné kantovské apriori, tak
ani ten si neužije pestrého informačního ohňostroje šlehajícího
z vtipné aluze a zasahujícího tak bohatý kontext, jak dovolí
duševní obzor čtenářův. Neználek zůstane uvězněn ve své
neznalosti a aniž by chápal co se děje, bude tak nanejvýš
znechuceně louskat moji kostrbatou němčinu bez naděje byť i jen
na pouhý zákmit poznání vyššího (tj. na uvolnění laviny
navazující informace). Neznalost je nadějnou formou blaženosti,
neboť v sobě skrývá poznání </span></span><span lang="cs-CZ"><i>in
potentiam,</i></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">
ale je strašné muset snášet ignoranta, a ještě strašnější
je sám se ignorantem stát </span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">— jak ostatně uvidíme v závěru
tohoto článku </span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">— jakkoli se ignorance může zdát být zvláštní,
zvrhlou a definitivně beznadějnou podobou svatosti. Co s tím?
Zanechme mudrování snad ještě smutnějšího než </span></span><span lang="cs-CZ"><i>omne
animal</i></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">
(ovšemže s výjimkou kohouta a ženy) a raději si položme
praktickou otázku: </span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;"><b>jak
z německého textu vytěžíme informaci?</b></span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;"> </span></span><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">— to je totiž námět na pěkné gymnaziální cvičení.</span></span></div>
<br />
Když jsem dostal za úkol suplovat němčinu, vzal
jsem buď některou z povedených básniček Christiana Morgensterna,
anebo cca poslední stránku z Kafkova <i>Procesu</i> <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> ani jedno
není snadná četba. A společně se studenty jsme rozebírali
významovou strukturu těch několika veršíků nebo vět. Přitom
jsme viděli rozdíl mezi způsobem, jak uvažujeme v češtině, a
odlišným způsobem, jak uvažujeme v němčině.
<br />
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<div lang="cs-CZ">
Hezkým příkladem z Procesu je např. tento citát:</div>
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<div lang="cs-CZ">
</div>
<div lang="cs-CZ" style="background: #cccccc;">
„K. wußte jetzt genau,
daß es seine Pflicht gewesen wäre, das Messer, als es von Hand zu
Hand über ihm schwebte, selbst zu fassen und sich einzubohren. Aber
er tat es nicht, sondern drehte den noch freien Hals und sah umher.
Vollständig konnte er sich nicht bewähren, alle Arbeit den Behörden
nicht abnehmen, die Verantwortung für diesen letzten Fehler trug
der, der ihm den Rest der dazu nötigen Kraft versagt hatte.“</div>
<br />
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
<br />
<div lang="cs-CZ">
Významu se můžeme snadno dopátrat např.
obyčejným větným rozborem (viz obr. 1). Není to tak naivní
metoda, jak by se mohlo zdát na první pohled. Vždyť i
Aristotelova <i>metafyzika</i> mapuje svoje <i>kategorie</i> na
slovní druhy nebo na větné členy. A také <b>překladače
programovacích jazyků</b> využívají synatktické analýzy všude,
kde to jen jde, aby správně přetlumočily program z řeči
programátora do řeči stroje <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> to je příklad z všední
informatické praxe.</div>
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJRveeWSoS5MabLyLSo9pYZbaVeaymnwBaJNZp3oI0b1NW599r9fxV0D0fXZuHzUQXPnqqHn_XsVftIsJwIKLu9YthvBazx4mWoVYUTV4OttnU0bSE_haMWBF5Wjij8CxNWVr_bLLScVo/s1600/Proces1.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJRveeWSoS5MabLyLSo9pYZbaVeaymnwBaJNZp3oI0b1NW599r9fxV0D0fXZuHzUQXPnqqHn_XsVftIsJwIKLu9YthvBazx4mWoVYUTV4OttnU0bSE_haMWBF5Wjij8CxNWVr_bLLScVo/s1600/Proces1.png" style="width: 100%;" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
<br />
<div lang="cs-CZ">
Obr. 1: Větný rozbor německého citátu (<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJRveeWSoS5MabLyLSo9pYZbaVeaymnwBaJNZp3oI0b1NW599r9fxV0D0fXZuHzUQXPnqqHn_XsVftIsJwIKLu9YthvBazx4mWoVYUTV4OttnU0bSE_haMWBF5Wjij8CxNWVr_bLLScVo/s1600/Proces1.png">kliknutím zobrazte plnou velikost</a>)</div>
</td></tr>
</tbody></table>
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<div lang="cs-CZ">
</div>
<div lang="cs-CZ">
Ve větném rozboru jsem barevně zvýraznil slova,
která podle mého názoru charakterizují Kafkův typický způsob
myšlení. Je to myšlení, které nám na první pohled připadne
podivné, ale přitom vlastně výborně vystihuje úvahy o vině (a
následném trestu): <i>povinnost, zodpovědnost, osvědčit se,
chyba, selhat.</i> Je to jedna z cest k porozumění.</div>
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<div lang="cs-CZ">
Kdo chce pokračovat, může roztřídit pojmy na
věci, jejich vlastnosti, chování, vztahy atd. Výsledkem pak bude
<i>konceptuální model,</i> např. v podobě diagramu na obr. 2.
Dlužno připomenout, že <i>konceptuální model</i> je jen pojmovým
rámcem konkrétní výpovědi, kterou jsme analyzovali. Nicméně
při tvorbě <b>informačních systémů</b> je klíčové právě
vypreparování konceptuálního modelu z požadavků na chování
systému <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> to je opět konkrétní případ z informatické praxe.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu3sr6P65hhN9XY6KI3ouoaOfdpmc1vswXTz8A_lJUGwy8mltsHzCdWf1n_5f2gTu3nVUnGUB8sWdjBcrpy7qBg_UDhcIDRnoEAXNOvuLMXJfMfcdEKtAElG3yQ-IuJTYLdahT-6WgtVA/s1600/Proces2.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu3sr6P65hhN9XY6KI3ouoaOfdpmc1vswXTz8A_lJUGwy8mltsHzCdWf1n_5f2gTu3nVUnGUB8sWdjBcrpy7qBg_UDhcIDRnoEAXNOvuLMXJfMfcdEKtAElG3yQ-IuJTYLdahT-6WgtVA/s1600/Proces2.png" style="width: 100%;" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obr. 2:
Příklad jednoduchého konceptuálního modelu
(podle první věty z citátu;
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu3sr6P65hhN9XY6KI3ouoaOfdpmc1vswXTz8A_lJUGwy8mltsHzCdWf1n_5f2gTu3nVUnGUB8sWdjBcrpy7qBg_UDhcIDRnoEAXNOvuLMXJfMfcdEKtAElG3yQ-IuJTYLdahT-6WgtVA/s1600/Proces2.png">kliknutím zobrazte plnou velikost</a>)</td></tr>
</tbody></table>
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
<br />
<div lang="cs-CZ">
Studenti si obvykle volí jednodušší způsoby
práce s textem <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> někdo např. nakreslí myšlenkovou mapu, jiný
vypíše seznam významných pojmů (jako při brainstormingu) apod.
Ideální je, když studenti pracují několika různými metodami,
výsledky se na závěr porovnají a syntetizují, až nakonec
dospějeme třeba k překladu uvedeného citátu do češtiny.<br />
<br />
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
<br />
<div lang="cs-CZ">
Dopátrali jsme se několika alternativních výkladů <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> významů téhož textu, informace ukryté ve zprávě. Např.
věta </div>
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
<br />
<div lang="cs-CZ" style="background: #cccccc;">
„Die Logik ist zwar
unerschütterlich, aber einem Menschen, der leben will, widersteht
sie nicht.“</div>
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
<br />
<div lang="cs-CZ">
se dá přeložit a vyložit různě. Otázka je, co
má Kafka na mysli, když mluví o „logice“ <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> může jít např.
o logiku zákonů, podle kterých byl K. souzen, nebo o stereotypní
způsob myšlení, obvyklý v určité společnosti, v určité době,
za určitých okolností, k určitému účelu apod. Může jít
právě tak o maloměšťácké předsudky, jako o „vědecké“
myšlení, které se omezuje na určitý obor. Otázka je, jestli
tato „logika“ <i>člověku, který chce žít,</i> „neodolá“
(to je obvyklý překlad) nebo třeba „neklade odpor“ <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> tak je
to doslova a znamená to něco jiného, nicméně i to dává dobrý
smysl. K. se totiž nikdy nepokusil o autentickou lidskou existenci,
pohodlně fungoval jako <i>eine kleine Schraube in der Weltmaschine</i>
(K. Kryl: Číslo na zápěstí), byl zaměnitelným šedým
úředníkem <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> kancelářskou krysou, nepokusil se prolomit krunýř
životního stereotypu, lidsky důstojnou existenci vyměnil za život
psa a jako pes také dopadl: <i>„Wie ein Hund,“ sagte er </i><i><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> es
war als sollte die Scham ihn überleben</i> <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> poslední věta
<i>Procesu</i> zní jako zlověstná předtucha onoho <i>psovi psí
smrt.</i> V tom ostatně K. nápadně připomíná jinou klasickou
literární postavu stejné doby, která se z obchodníka se psy
stává odlidštěnou <i>cynickou</i> obludou („kynikos“ = jako
pes), psovsky poslušnou, hotovou však svého pána kdykoli zadávit,
prožívající život spíše psí než lidský, jak ji popisuje
Holt Meyer v úvaze <a href="http://www.ucl.cas.cz/edicee/data/sborniky/kongres/%C4%8Cesk%C3%A1%20literatura%20-%20rozhran%C3%AD%20a%20okraje/032_holt_meyer.pdf" target="_blank"><i>Čtení Haška s Deleuzem</i></a>.
Jakkoli se může zdát lákavé šťourat se v tomto výkladu <i>ad
libitum,</i> nijak to nevylučuje další možné výklady: Proces
jako komentář k Dopisu otci nebo nevyléčitelná nemoc jako proces
končící popravou <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> bez rozsudku, bez soudce, bez obvinění.
Atd. <span style="font-size: x-small;">atd.</span> <span style="font-size: x-small;">atd…</span>
Literární dílo je v tomto případě <b>sémantickou hádankou</b><span style="font-weight: normal;">
(hlavolamem, rébusem, hříčkou, stavebnicí pro malé inženýry,
logickou či jazykovou hrou slavného syna </span><i><span style="font-weight: normal;">Krásné
Poldi</span></i><span style="font-weight: normal;"> nebo snad hračkou
pro hračičky),</span> polotovarem (ostatně nedokončeným, podobně
jako Haškův <i>Švejk,</i> nedokončené kapitoly jsou puzzlem s
poztrácenými dílky, mozaikou, skládankou <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> podobně jako
Pavićův <i>Chazarský slovník</i>), je to výzva pro čtenáře,
aby zkoušel různé výklady (jako <i>Jméno růže</i><span style="font-style: normal;">
od Umberta Eca</span>).</div>
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<div lang="cs-CZ">
<style type="text/css">p { margin-bottom: 0.21cm; }a:link { }</style>
</div>
<div lang="cs-CZ">
V případě <i>Procesu</i> jsme rozebírali klíčovou
pasáž, která je podstatná pro pochopení celého díla. V případě
básniček to byla reprezentativní ukázka (např. Der Werwolf nebo
Der Lattenzaun). Propojili jsme <i>informatické myšlení</i> s
porozuměním textu v cizím jazyce a s důležitým tématem ze
světové literatury, která je spíš postmoderní (než moderní) a
tím pádem má zase co dělat <i>s informatickým myšlením</i>
(které je charakteristické spíš pro éru informační nežli
moderní-industriální). Ano: postmoderna vyžaduje <b>informatické
myšlení.</b></div>
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<div lang="cs-CZ">
Studentům se hodina celkem líbila <span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> hlavně se mi
podařilo nahlodat jejich nechuť k všeobecně neoblíbenému
jazyku. Zjistili, že němčina nabízí zajímavé a krásné
vyjadřovací schopnosti, které čeština nemá (opačný vztah
samozřejmě nebylo třeba dokazovat). Informatika znovu potvrdila
notoricky známou zkušenost, že je třeba číst originál, že
překlad bývá jen něco jako legendární <i>sedmkrát spařený
čaj pro křesťanské psy</i><span style="font-style: normal;"> (už
zase pes!) a že kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. A
člověk </span><span style="font-style: normal;"><span lang="cs-CZ"><span style="font-style: normal;">—</span></span> to zní hrdě (tvrdí Gorkij v dramatu </span><i>Na dně</i><span style="font-style: normal;">
;-)</span></div>
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<div lang="cs-CZ">
<i>Děkuji svému vzdálenému prastrýci Franzi
Kafkovi za jeho literární dílo, paní profesorce Ilse Maršálkové,
že mě dvanáct let zadarmo a z čisté lásky učila německy,
vedení našeho nejmenovaného gymnázia za neaprobované (a tedy
neplacené) zástupy v hodinách německého jazyka, paní kolegyni
Dáše Pavlové, že mi přeložila některá obtížná místa v
Kafkově Procesu, a (last but not least) svému studentovi panu
Michalu Liskovi za jeho studii o Kafkově Procesu, kterou jsem mu dal
za úkol vypracovat a zde jsem ji s díky vykradl.</i></div>
<div lang="cs-CZ">
<br /></div>
<hr />
Autorem příspěvku je Ivan Ryant, učitel informatiky a programování na gymnáziu Ústavní v Praze a na
ČVUT FIT, před tím softwarový inženýr, žurnalista ve svobodném
povolání, podnikatel a programátor. V současnosti nejvíc publikuje na
<a href="http://rvp.cz/" target="_blank">portálu RVP</a> a poněkud zanedbává <a href="http://ryant.sweb.cz/personal/" target="_blank">svoje webové stránky</a>.<br />
<div lang="cs-CZ">
<br />
Více o informaci (a mnohém dalším) v tomto stylu se dočtete v <a href="http://digifolio.rvp.cz/view/view.php?id=4555" target="_blank">Ryantově učebnici informatiky</a>. Pokud se obáváte rychlé ztráty půdy pod nohama, začněte přízemnějším a chudším, ale také jednodušším <a href="http://popelka.ms.mff.cuni.cz/~lessner/mw/index.php/U%C4%8Debnice/Informace" target="_blank">úvodem v učebnici Lessnerově</a>, zejm. částmi <a href="http://popelka.ms.mff.cuni.cz/~lessner/mw/index.php/U%C4%8Debnice/Informace/%C3%9Avod_a_komunikace" target="_blank">1</a> a <a href="http://popelka.ms.mff.cuni.cz/~lessner/mw/index.php/U%C4%8Debnice/Informace/Data_a_v%C3%BDznam" target="_blank">5</a>. A potom směle zpátky k četbě Ryanta, stojí za to.<i> </i></div>
</div>
</div>
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-53112658563152708302015-12-08T08:36:00.000+01:002015-12-08T08:36:00.579+01:00Střípky z konference WiPSCE 2015: Geolokační data a otázky soukromí<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMT1iHb1WlXSQRYfg_SRUUzfMzfltiP2Ws40w3QkRf0TZ_83Yn8ckwOoEhD0LSw4IHewvxA5i5OPjAFludyHRQ5wykAwFmEsXY8FpWqbUbQgH8x1nfYWR1cl5LHqi5dBPxdNp9I37Oxos/s1600/wipsce_2015_geodata_schulte.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMT1iHb1WlXSQRYfg_SRUUzfMzfltiP2Ws40w3QkRf0TZ_83Yn8ckwOoEhD0LSw4IHewvxA5i5OPjAFludyHRQ5wykAwFmEsXY8FpWqbUbQgH8x1nfYWR1cl5LHqi5dBPxdNp9I37Oxos/s320/wipsce_2015_geodata_schulte.jpg" width="245" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center; width: 245px;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMT1iHb1WlXSQRYfg_SRUUzfMzfltiP2Ws40w3QkRf0TZ_83Yn8ckwOoEhD0LSw4IHewvxA5i5OPjAFludyHRQ5wykAwFmEsXY8FpWqbUbQgH8x1nfYWR1cl5LHqi5dBPxdNp9I37Oxos/s1600/wipsce_2015_geodata_schulte.jpg" target="_blank">Kliknutím zobrazíte plnou velikost fotky posteru.</a><br />
Nadpis je citace zúčastněné studentky: <i>„Tohle je příliš důležité! Neučte to v informatice,“</i> protože informatiku v německých školách nemají všichni.
<br />
Autorem práce i posteru a je Carsten Schulte s kolegy (mail: schulte na inf.fu-berlin.de).
</td></tr>
</tbody></table>
Jeden z posterů na <a class="http" href="http://wipsce.org/" title="WiPSCE">WiPSCE</a> prezentoval parádní projekt — kdyby se takovým způsobem vyučovalo ICT, tak bych si z něj snad přestal utahovat. Začalo se celkem nevinným zjišťováním, jak vlastně funguje síť GSM.
<br />
<a name='more'></a><br />
Studenti to odvozovali sami, z toho, co věděli: existují nějaké vysílače, ty mají asi omezený dosah... postupně došli k tomu, že síť musí na jednom místě ukládat informaci o tom, v jaké buňce (u kterého vysílače) zrovna kdo je. Od toho je krůček k sesbírání takových dat za delší časový úsek. Co taková data o člověku prozradí?<br />
<br />
To si studenti mohou zkusit. <a href="http://malte-spitz.de/meine-daten/" target="_blank">Malte Spitz</a> před časem zveřejnil data, které o něm několik měsíců sbíral mobilní operátor (vizualizace <a href="http://www.zeit.de/datenschutz/malte-spitz-vorratsdaten" target="_blank">tady</a> a <a href="https://publicrevizit.tableausoftware.com/profile/datalicious.pty.ltd#!/vizhome/MalteSpitzCallData/MalteSpitzcalldatadashboard" target="_blank">tady</a>). Váže se k tomu poměrně <a href="https://www.ted.com/talks/malte_spitz_your_phone_company_is_watching" target="_blank">poučný příběh</a>. Získat vlastní osobní data, která operátor nasbíral, totiž nebylo vůbec snadné. <br />
<br />
Už jednoduchým filtrováním studenti zjistí základní věci, třeba kde člověk obvykle přespává. Autoři projektu zároveň připravili nástroj, který geolokační data promítne na mapu. Tím se další „vyšetřování“ dost usnadní: Aha, cestou z práce se neznámý člověk pravidelně stavuje v prostoru jedné buňky, kde je také školka. Cestuje po celém Německu, ale skoro nikdy za hranice. A cestuje vlakem, což je poněkud atypické a může to lecos prozradit (zejm. těm, kdo vědí, že prý v Německy jezdí politici zadarmo). Studenti tak přichází s nápady a rovnou je zkouší ověřovat, ať už v datech, nebo hledáním na internetu (odehrávalo se na daném místě v daném čase něco politického?).
<br />
<br />
Ukazuje se, že geolokační data o člověku vytvoří velmi plastický obraz. Obědvá pravidelně ve fast-foodu? Co nám to řekne o jeho zdraví?). Studenti zjišťují, že metadata zdelaka nejsou „pouhá“ metadata. Za zmínku v téhle souvislosti stojí citát bývalého ředitele NSA Michael Haydena z jiného příspěvku na WiPSCE: <i>„<a href="https://www.youtube.com/watch?v=UdQiz0Vavmc" target="_blank">We kill based on metadata.</a>“</i><br />
<br />
Poslední část projektu patří rozmýšlení etických implikací. S takto živou zkušeností studenti zaujmou mnohem poučenější stanovisko jak k nastavení vlastního telefonu, tak třeba i k zákonům o data retention.
<br />
<br />
Tenhle projekt ukazuje nejen, že informatika přesahuje do ostatních předmětů. Myslím, že se shodneme, že takový projekt do výuky patří. Dost kolegů, <i>zejména těch, co informatiku neučí,</i> uvidí hlavní význam ve zjištěních v závěru (např. jaké důsledky může mít sbírání metadat). Naopak fungování sítě GSM a technikality jsou zde prostředkem (jakkoliv nutným), jak se k potřebným výsledkům dobrat.
<br />
<br />
Zbývá otázka. Který učitel je nejkvalifikovanější ke kvalitnímu vedení takového projektu? Kdo nejlépe podpoří odvozování závěrů o lidech z informací o jejich pohybu? Kdo nejlépe povede diskusi o etice, soukromí, bezpečnosti a souvisejících společenských a politických otázkách? Podle mého soudu to není informatikář.
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-40447355665490670502015-11-30T15:27:00.000+01:002015-12-11T09:32:00.395+01:00Hodina kódu 2015<a href="https://hourofcode.com/cz" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="279" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtaSA7LV2hj5ZBz-GbiDjgZQdGFN4Se9337k6Qh9VgoZqU69B1gyH5N2d2Gulx0uS_uPoZYfKxMXR4SsY-iQEFm7Rj-UitodsI_u836yItGso9i-JecB5bSGPBy5oOH54NqNKbBbJ-pvo/s320/HoC_mapka.png" width="320" /></a>
Připomínám, že i letos se můžete zapojit do <a class="https" href="https://hourofcode.com/cz" title="Hodiny kódu">Hodiny kódu</a>, tentokrát v týdnu od 7. prosince. Je to bezpracná šance vystavit žáky 45 minutám základů programování. Potřeba je prohlížeč pro každou dvojici žáků. Řešením <a class="https" href="https://code.org/learn" title="posloupnosti úloh">posloupnosti úloh</a> se žáci seznámí třeba s rozhodováním a cykly. Učitel nemusí vědět celkem nic, takže se nebojte Hodinu kódu doporučit i dosud nezkušeným kolegům. Hodina kódu jim má práci usnadnit, není to „himbajs už zase nějaká akce, a kdy máme jako učit?!“<br />
<a name='more'></a><br />
Zapojit se můžete zcela nezávazně (není třeba žádné přihlašování, učitele ani žáků). Pokud ale vaši hodinu kódu <a class="https" href="https://hourofcode.com/cz/#join" title="zaregistrujete">zaregistrujete</a>, na mapičce se objeví špendlík s vaší akcí a následně dostanete dárkový kupón (Amazon, iTunes či Windows Store) jako poděkování. Kdo vyřeší úlohy, může si vytisknout certifikát (pro učitele je k dispozici tahleta <a class="https" href="https://code.org/certificates" title="tajná stránka">tajná stránka</a>). K propagaci lze využít <a class="https" href="https://hourofcode.com/cz/promotehttps://hourofcode.com/cz/promote" title="barevné letáky a videa">barevné letáky a videa</a>, k organizaci <a class="https" href="https://hourofcode.com/cz/how-to" title="pár užitečných tipů">pár užitečných tipů</a>.
Termín 7.—13. prosince berte spíš orientačně. V minulých letech kolegové
občas zažívali různé výpadky kvůli přetížení. Klidně se zapojte až v
následujících týdnech.<br />
<br />
Opakovaně se ukazuje, že je prospěšné, když na úlohách pracují dvojice žáků. Pominu zřejmé přínosy pro schopnost spolupracovat atd., a upozorním na přínos pro informatiku samotnou: aby žáci vůbec mohli spolupracovat, musí nahlas mluvit o tom, co je třeba udělat, jaký mají nápad, proč by měl fungovat, co je na jejich programu asi špatně a jak to opravit. Potřeba vyjádřit se srozumitelně nutí vše mnohem lépe promyslet,a tím i pochopit. K formulování myšlenek přitom žáky nenutí učitel, ale snaha pokročit k dalšímu úkolu.
<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://studio.code.org/s/starwarsblocks/stage/1/puzzle/1" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="221" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj15dZecysWSVMh_AieNiWWT2EcPUM9DowPFdAVr6pRLNIbMPJ6nsQ-uAHNHsZ8HA6se0xMBj5JIJCITe76xDrJ05vffgveuxzvYYNFcGw5_DIFItShF8ypVJknpcdFXHnyvLydtfM3Sd8/s400/HoC_SW.png" width="400" /></a></div>
<br />
A ano, drtivou většinu žáků úkoly zaujmou. Kampani Hour of Code se dostává poněkud jiné úrovně podpory než je obecně zvykem. Výsledkem není jen možnost použít jinak licencované (ovšem pro děti dost motivující) postavičky oblíbených hitů — letos <a class="https" href="https://hourofcode.com/sw" title="Star Wars">Star Wars</a> a <a class="https" href="https://hourofcode.com/mc" title="Minecraft">Minecraft</a>, loni Anna s Elsou, předtím Angry Birds. Prostředky, které má Hour of Code k dispozici, jsou investovány např. právě do takového vyladění obtížnosti úloh, uživatelského prostředí a doprovodných videí a textů, aby informatika zuajala maximum žáků-začátečníků.
<br />
<br />
Další sady úloh nebo plány hodin připravují další organizace a projekty. Hodí se, když třeba někdo skončí brzo a chtěl by si hrát dál. Všechny splňují základní parametry, tedy přibližně vyučovací hodinu času, minimum nutné přípravy a vybavení, minimální předchozí znalosti učitele, možnost víceméně samostatného a nezávislého postupu žáků. Za všechny vyberu <a class="https" href="https://scratch.mit.edu/hoc/" title="Scratch">Scratch</a>, <a class="https" href="https://www.khanacademy.org/hourofcode" title="Khan Academy">Khan Academy</a> a <a class="http" href="http://lightbot.com/hour-of-code-2015.html" title="Light Bot">Light Bot</a>. Ten se obejde zcela bez psaného textu a zvládnou ho i šikovnější prvňáci. Je to stejný princip, který známe z <a class="http" href="http://tutor.fi.muni.cz/" title="Robotanika">Robotanika</a> (na jehož pokročilých úlohách je mj. vidět, že je to systém jednoduchý jen zdánlivě).
<br />
<br />
Na úvodní hodinu lze navázat <a class="https" href="https://code.org/learn/beyond" title="dalšími aktivitami">dalšími aktivitami</a>. Ty ale pokud vím dosud nikdo nepřeložil, takže jsou pro nás (a žáky) poněkud hůře použitelné. Další zdroje a možnosti najdete na <a class="https" href="https://code.org/educate" title="stránce pro učitele">stránce pro učitele</a>, většina je ale zaměřena na situaci v USA.<br />
<br />
Možná si všimnete nekonzistencí v překladech. Stránky totiž překládají dobrovolníci a nejvíc se samozřejmě zaměřují na samotné programovací prostředí a úlohy. Do práce se můžete zapojit taky, stačí klepnout na příslušný odkaz a něco vylepšit. Některé řetězce jsou patrně stále ve stavu zanechaném strojovým překladem. Za pomoc budou vděčné především děti, které si úlohy zkusí.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-14885236856406279652015-11-23T07:52:00.000+01:002015-11-23T07:52:00.472+01:00Střípky z konference WiPSCE 2015<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818314" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="1" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi1PwI_4H2rwL8gdUlBmX6pNxp3K44GSntvq-LZYKeuSYfCFprKc6Idb_W2rUJdRDYO0CjIiJWiCN_VkCSEXKmZoexndKHTlAO99gnMw7ZfF7mf22SAT7wY_jz-iwhvNHIrqNIP2UPW0mM/s320/wipsce_sbornik.png" width="224" /></a></div>
Nedávno jsem se vrátil z konference <a class="http" href="http://www.wipsce.org/2015/index.php" title="WiPSCE">WiPSCE</a> (Workshop in Primary and Secondary Computing Education) v Londýně. <a class="http" href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/11/didaktika-informatiky-neuzitecni.html" title="Didaktici">Didaktici</a> z různých koutů světa (i když nejvíc z Evropy) tam představují svoje výsledky a pomáhají tomu, aby se učitelé v hodinách mohli rozhodovat poučeně, a nikoliv odhadovat od boku. Takže jsem si přivezl spoustu námětů a zajímavostí a o některé se podělím.<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Podrobnosti o příspěvcích najdete ve <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818314" title="sborníku">sborníku</a>. Pokud se nedaří proklikat na plné texty, zkuste Google (autoři je často vyvěsí i jinde), knihovnu (vědeckou) nebo místního akademika.<br />
<br />
<h3>
Hodnocení programátorských dovedností</h3>
Andreas Mühling představil nástroj pro testování porozumění několika základním konceptům v programování. Přínos práce není v tom, že vymyslel nějaké úlohy, úloh je hromada. On je ale validoval pomocí Raschova modelu a IRT (item-response theory). Podrobnosti jsou v <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818320&CFID=681722234&CFTOKEN=52381538" title="článku">článku</a>, nám postačí, že jde o statistické nástroje, díky kterým můžeme rozpoznat různě nevhodné úlohy (příliš těžké, vzájemně závislé apod.). Výsledkem testování na několika (málo) stovkách studentů je sada ověřených úloh na sekvence, podmínky, opakování atp., o nichž víme, jak se chovají. Dlouhodobým cílem je získat katalog hodnotících nástrojů, <a class="https" href="https://www.physport.org/assessments/" title="jaký mají např. fyzikáři">jaký mají např. fyzikáři</a>. Při jejich použití bude samozřejmě na místě opatrnost, např. konkrétní podmínky v jednotlivých třídách nelze zcela eliminovat.<br />
<br />
Vedlejším efektem podobných výzkumů je leckdy překvapující pohled na obtížnost různých témat. Zde se například zdá, že úlohy s opakováním byly pro studenty snazší než úlohy s prostými podmínkami. Stojí za to zjišťovat, jestli je to vlastnost testu, důsledek konkrétní výuky, nebo opravdu vlastnost učiva v daném kontextu (něco jako robot Karel).<br />
<br />
Čím víc studentů se do testování zapojí, tím přesnější budou výsledky. Jestli máte desítky studentů vládnoucích němčinou či angličtinou (na úrovni mateřského jazyka), nebo jste ochotni úlohy pro studenty přeložit do češtiny (je jich vždycky nanejvýš tucet), autora kontaktujte, velmi rád bude spolupracovat.<br />
<br />
<h3>
Frame-based editing</h3>
Často se objevují úvahy (ale i zkušenosti), jak přechod z blokového prostředí (Scratch, Code.org) na textové (Python) působí žákům potíže. Kolektiv autorů z Univerzity v Kentu se k tomu zkusil <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818331&CFID=681722234&CFTOKEN=52381538" title="postavit konstruktivně a vyvinout nástroj na půli cesty">postavit konstruktivně a vyvinout nástroj na půli cesty</a>. Žáci se dívají na text, který už vypadá skoro jako klasický zdroják, ale ještě nemají úplnou svobodu psát kamkoliv cokoliv a systém je drží v mantinelech správné syntaxe. Tahle základní myšlenka vlastně není nijak převratná, přínos práce vidím v tom, že autoři prvotní nápad do detailu rozpracovali a především <a class="http" href="http://www.greenfoot.org/frames/" title="implementovali">implementovali</a>.<br />
<br />
Zajímavý je výčet potíží, kterým žáci při přechodu k textovým jazykům čelí (přehlednost kódu, překlepy, zavírání závorek, zapamatování klíčových slov, psaní výrazů, formátování kódu a odsazování atd.). Autoři je pak roztřídili na ty, které jejich nástroj eliminuje, a ty, které zůstávají. A učinili prima pozorování: ty potíže, které zůstávají, jsou ty, které <i>chceme</i>, aby zůstaly, protože jsou nějak zajímavé a souvisí s tím, co se žáci mají naučit (což fakt není hlídání středníků). Z toho plyne zajímavá myšlenka: frame-based editing by mohli a měli používat i profíci. Pohled z druhé strany dává smysl: frame-based editing je doplňování kódu a spol. dotažené asi tak na 1562 %. Pochopitelně to vyžaduje ještě dost práce (a já se těším na její výsledky).<br />
<br />
Nástroj si <a class="http" href="http://www.greenfoot.org/frames/" title="můžete vyzkoušet">můžete vyzkoušet</a>!<br />
<br />
<h3>
SCRUM v projektové výuce</h3>
Petra Kast a Ralf Romeike zkouší <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818336&CFID=681722234&CFTOKEN=52381538" title="vylepšit projektovou výuku prostřednictvím agilních metodik">vylepšit projektovou výuku prostřednictvím agilních metodik</a>. Místo jednoho velkého cíle, plánu, termínů pro jednotlivé navazující fáze se postupuje po mnohem menších krocích. Žáci se častěji (a opakovaně) sejdou, aby vyhodnotili postup, identifikovali nedostatky dosavadního řešení a rozhodli se, které budou řešit. I z tohohle jednoduchého popisu je zřejmé, že se stráví víc času řízením práce na projektu, postup je prostě o něco strukturovanější. Na druhé straně jsou jednotlivé krůčky menší a častěji je vidět výsledek vlastní práce. Ukazuje se, že ten druhý efekt převáží a agilní pojetí projektů funguje lépe než pojetí klasické („vodopádové“). S ohledem na zkušenosti vývojářů to vlastně není překvapení.<br />
<br />
<h3>
Informatické myšlení a Bloomova taxonomie</h3>
Hutnou teoretickou práci představila Cynthia Selby ze Southamptonu. Hledala vztah <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/09/informaticke-mysleni-2-ruzna-vymezeni.html" target="_blank">informatického myšlení</a> k různým rámcům a taxonomiím, zejména (ale nejen) Bloomově. Samozřejmě přitom narážela na limity použitých modelů. Zajímavé je pozorování, že pociťovaná obtížnost jednotlivých dovedností (podle dotazníků a rozhovorů) vychází skoro přesně naopak, než pořadí odpovídající výuky. Vnucuje se tak otázka, co je špatně. Já soudím, že že použití těch modelů, resp. interpretace výsledků výzkumu. Dekompozice či abstrakce mohou znamenat ledasco a s různou úrovní obtížnosti a má jen malý význam je vzájemně porovnávat. Ale <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818315&CFID=681722234&CFTOKEN=52381538" title="přečtěte si článek">přečtěte si článek</a> a posuďte sami.<br />
<br />
<h3>
Roboti a jejich (ne)výhody</h3>
Tým z Lancasterské univerzity <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818340&CFID=681722234&CFTOKEN=52381538" title="porovnal výuku informatiky">porovnal výuku informatiky</a> pomocí <a class="http" href="http://scratch.mit.edu/" title="Scratche">Scratche</a>, <a class="http" href="http://www.modrobotics.com/cubelets/" title="Cubeletů">Cubeletů</a> a <a class="http" href="http://csunplugged.org/" title="Unplugged">Unplugged</a>. Kromě samotného porovnání stojí za pozornost skutečnost, že se jednalo o děti ve věku 5-7 let. V návaznosti na <a class="http" href="http://www.ceskaskola.cz/search/label/programov%C3%A1n%C3%AD" title="nedávnou diskusi o informatice od první třídy">nedávnou diskusi o informatice od první třídy</a> představuje tenhle výzkum pěkný empirický příklad, že taková výuka možná je.<br />
<br />
Další srovnání se týká <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818342&CFID=681722234&CFTOKEN=52381538" title="programování počítačů, robotů a nositelné elektroniky">programování počítačů, robotů a nositelné elektroniky</a>. Zajímavé jsou mj. závěry tom, který způsob jak zaujme děvčata ve srovnání s chlapci, nebo kterým způsobem se kdo naučí víc.<br />
<br />
<h3>
Učebnice s Runestone</h3>
Já osobně jsem se nejvíc těšil na příspěvky o on-line interaktivních učebnicích (nejde o barevné blbinky, ale možnost spouštět programy přímo na stránce učebnice). Jednu totiž <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/09/do-noveho-roku-s-novou-ucebnici.html" target="_blank">taky píšu</a>. Svoje zkušenosti (a především záměry) <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818319&CFID=681722234&CFTOKEN=52381538" title="popsal tým z Oxfordu">popsal tým z Oxfordu</a>. Mě ale zajímala především <a class="http" href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2818335&CFID=681722234&CFTOKEN=52381538" title="práce týmu z Georgijské techniky">práce týmu z Georgijské techniky</a>. Ti v rámci zavádění nového kurzu pro středoškoláky (<a class="http" href="http://apcsprinciples.org/" title="AP Computer Science Principles">AP Computer Science Principles</a>) připravují zdroje <a class="http" href="http://interactivepython.org/runestone/static/StudentCSP/index.html" title="pro studenty">pro studenty</a> i učitele (o učitelskou verzi učebnice si napište na <a class="mailto" href="mailto:cslearn4u@gmail.com" title="cslearn4u@gmail.com">cslearn4u@gmail.com</a>, jsou v ní totiž řešení úloh). A přistupují k tomu jako správní výzkumníci.<br />
<br />
Zjistí, co o efektivních učebnicích říká literatura a svoje vlastní výsledky testují. Což je paráda, protože já pak můžu jejich poznatky použít ve vlastní práci. Takže například vím, že <a class="http" href="http://interactivepython.org/" title="Runestone">Runestone</a> je z hlediska uživatelů knížky nejlepší volba pro interaktivní Python, nebo že se použití interaktivních prvků projevuje v závěrečných testech. To by blbej neřek, ovšem oproti rozšířenému názoru se ukazuje, že není nutné kód <i>psát</i>, aspoň ne pořád. V diskusi s Barbarou Ericson pak padly i další zkušenosti — příště prostě přijeďte taky.
<br />
<br />
<br />
Příspěvků z WiPSCE uveřejním asi ještě víc, sem jsem shromáždil spíš různé drobnosti. Příští ročník se uskuteční společně s konferencí ISSEP <b>v Münsteru 12.—14. října 2016</b>.
<br />
<br />
<br />Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-1265904794276042082015-11-16T12:28:00.000+01:002015-11-16T12:28:28.860+01:00 Didaktika informatiky a neužiteční vědátoři<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right; width: 325px;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://academiccomputing.wordpress.com/2014/08/13/educator-beliefs-vs-student-data/" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqygr18WpN0WReyNk_jBd_NFAW49cs7Ey3Q00WEE6RnShRQ-MmAWv9VSTLH92tJmfR0ewsennTkr7dijtmDld70d00WrpNH5LnCP_8aCPDelKeSU28jDSlyOzjxXXZtZETiiUbeCGeq9w/s320/didaktika_accord_example1.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><div class="entry-title">
<span style="font-size: x-small;">Ideální učitel by odhadl skutečné pořadí četnosti chyb a své značky by umístil přesně na modrou osu. Nejlepší učitel byl ten s kroužky. Učitel s křížky nemá tušení (a koreluje negativně), jenže dost mimo je i střední učitel s čtverečky. Zdroj: Neil Brown, <a href="https://academiccomputing.wordpress.com/2014/08/13/educator-beliefs-vs-student-data/" rel="bookmark">Educator Beliefs vs Student Data</a></span></div>
</td></tr>
</tbody></table>
Občas se setkám s nějakou variantou názoru, že vědci (didaktici) z univerzit nejsou pro praxi (výuku informatiky) užiteční. Ať už se jedná o to, že přeci vše potřebné víme, nebo o to, že přeci dobrý učitel správný postup vycítí, fakta ukazují opak.
<br />
Nechci v tomhle krátkém příspěvku zabřednout do nuancí, ani nepředkládám jednoduché řešení (ano, cesta od teoretického poznatku k využití ve třídě je dlouhá, a výzkumníci tomu ne vždy pomáhají). Chci jen upozornit na zajímavý výzkum, na kterém ukážu, jak je spoleh na vlastní úsudek nebezpečný.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Příklad: chyby při programování v Javě
</h3>
Neil Brown a Amjad Altadmri z Univerzity v Kentu se zajímali o to, jaké chyby studenti dělají při programování v Javě a jaké chyby od nich očekávají učitelé (čerpal jsem z <a href="https://academiccomputing.wordpress.com/2014/08/13/educator-beliefs-vs-student-data/" target="_blank">popisu stručně a lidsky</a>, dostupný je i <a href="http://twistedsquare.com/Educators.pdf" target="_blank">vědecký článek</a>).
<br />
<br />
Motivací je pochopitelný předpoklad, že dobrý učitel má studentům pomoci přestat ty chyby dělat, a že jim to půjde snáz, když budou relevantní chyby očekávat. Výzkumníci určili typické chyby, např. zmatení kulatých a hranatých závorek, volání metod se špatnými typy parametrů, záměna porovnání a přiřazení. Učitele požádali, aby chyby seřadili podle četnosti výskytu. Studenty nechali ty chyby prostě udělat, a pak je spočítali a seřadili.<br />
<br />
Zajímalo je, nakolik se vzájemně shodují názory 76 zúčastněných učitelů a nakolik se názory učitelů shodují se skutečnou četností chyb (resp. s pořadím podle četností). Výpočet <a href="http://portal.matematickabiologie.cz/index.php?pg=aplikovana-analyza-klinickych-a-biologickych-dat--analyza-a-management-dat-pro-zdravotnicke-obory--zaklady-korelacni-analyzy--spearmanuv-korelacni-koeficient" target="_blank">Spearmanova koeficientu pořadové korelace</a> ukázal, že se učitelé shodují překvapivě málo (0,400 — čím blíž k 1, tím lepší shoda). Že se málo shodují s realitou, už pak překvapení není (názory celé skupiny učitelů se různí, takže skutečným hodnotám jich bude zákonitě odpovídat jen málo). Vysvětlení se nabízelo: mezi učiteli bylo mnoho začátečníků, třeba výsledky „kazili“. Autoři tedy zkusili vybrat jen zkušené učitele. Výsledek byl stejný!<br />
<br />
Není na místě začít ukazovat na učitele s tím, že neví, co dělají. Výsledky studie lze interpretovat všelijak. Myslím ale, že jde o pěknou ukázku nespolehlivosti vlastního úsudku, zejména pokud jej máme zobecnit (třeba byl odhad učitelů pro jejich vlastní třídy správný).<br />
<br />
Přidám ještě pozitivnější a hlavně <a href="https://computinged.wordpress.com/2015/07/29/how-to-learn-computer-programming-efficiently-through-computer-games-michael-lee-and-gidget/" target="_blank">využitelnější ukázku</a>. Výzkum např. ukázal, jak zlidštěné chybové hlášky (např. „S tímhle nevím, co mám dělat, tak zkusím prostě pokračovat dalším krokem“ spolu se smutným obličejem herní postavičky místo obvyklejšího „Syntax error“) pomáhají studentům vytrvat a ve výsledku se víc naučit.
<br />
<h3>
Závěrem</h3>
Didaktika je humanitní věda a jako taková trpí poněkud nepříjemnou vlastností. Její výsledky, <i>když už je máme</i>, často působí triviálně. Zejména technicky zaměřeným lidem (např. mnoha informatikům) tak připadá, že se didaktika zaměřuje na zbytečné pitvání věcí, na které přece stačí zdravý rozum. Něco ale přehlíží: chtějí se tady spoléhat na stejný zdravý rozum, který nám říká, že Země je <i>přece</i> placatá, stroje těžší vzduchu <i>přece</i> nemohou létat a programování <i>přece</i> zvládnou jedině nadaní žáci (a jednou za dva roky možná i jedna žákyně).<br />
<br />
Nejpozději od střední školy a dál se učíme, jak se nenechat ošálit vlastními dojmy a co je na světě jinak, než se na první pohled zdá. Není důvod, aby vzdělávání fungovalo jinak. Někde se s názorem trefíme, někde ne (příkladů najdeme bohatě třeba v historii). Ale nebudeme to vědět, dokud to pečlivě a metodicky neověříme. Bez didaktiky a výzkumu zbyde jen hádání.
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com5tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-83631994543911816702015-11-03T10:34:00.000+01:002016-04-13T10:03:14.800+02:00Jak nezprasit povinnou výuku informatiky?<br />
<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right; width: 330px;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu1ibQDXge2-0UH039DVsUVbT7JQeLa-pLHmbEPBktIFVVN10NKrU_wj9idZje7-BV4aK9_I1fxZ6dD90iSbe9lxBSV1NzuTW5HBq4zyn1fc-N-dzUquuwKi5O9VE7i1ZvPPNvLsg-utk/s1600/book-15584_640.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="213" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiu1ibQDXge2-0UH039DVsUVbT7JQeLa-pLHmbEPBktIFVVN10NKrU_wj9idZje7-BV4aK9_I1fxZ6dD90iSbe9lxBSV1NzuTW5HBq4zyn1fc-N-dzUquuwKi5O9VE7i1ZvPPNvLsg-utk/s320/book-15584_640.jpg" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ilustrace: Dívka sleduje výklad <a href="http://www.misantrop.info/takova-vyuka-programovani/" target="_blank">učitelky informatiky</a> a čeká na konec hodiny. <a href="https://pixabay.com/cs/kniha-nuda-vysok%C3%A1-%C5%A1kola-vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-15584/" target="_blank">Public domain</a>.</td></tr>
</tbody></table>
Volně pokračuji v <a href="http://www.ceskaskola.cz/search/label/programov%C3%A1n%C3%AD" target="_blank">sérii reakcí</a> na připravované změny výuky informatiky. Martin Malý <a href="http://www.misantrop.info/takova-vyuka-programovani/" target="_blank">má starost</a>, že se z výuky informatiky v podání našeho školství stane nudný opruz. Nebo přesněji: starost mám já. On si je celkem jistý, že to tak opravdu dopadne. Nemám v úmyslu ho přesvědčovat o opaku, zatím víme příliš málo (navíc pokud budou lidé z MŠMT „pracovat“ jako dosud, není se o čem bavit). Přesto chci okomentovat několik souvisejících aspektů.<br />
<a name='more'></a><br />
<h3>
Příprava</h3>
Pro jistotu sem napíšu i to zjevné: výuka informatiky nebude úspěšná bez pečlivé přípravy. Nemyslím tím jen vzdělání vyučujících. Potřebujeme vytvořit materiály pro výuku (nebo přeložit, to je jedno, prostě učinit přístupné těm, kdo je sami od sebe hledat nebudou). Potřebujeme nejen učitele vyškolené naráz pro zvládnutí prvního roka výuky, ale také udržitelný systém průběžného vzdělávání. Potřebujeme <a href="http://www.computingatschool.org.uk/" target="_blank">fungující komunitu informatikářů</a>, kteří si pomáhají, sdílejí své nápady a vzájemně se učí. Potřebujeme fungující výzkum v didaktice informatiky. Dobrá zpráva je, že na tyhle podmínky schválená <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/11/strategie-digitalniho-vzdelavani-vyuka.html" target="_blank">strategie</a> více či méně myslí. Závazné změny ve vzdělávacích programech mají přijít, až když je vše připraveno. Ano, píšu tenhle článek z optimistické pozice. Tak dál.<br />
<br />
<h3>
Víme jak</h3>
V <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/10/povinne-programovani-od-prvni-tridy.html" target="_blank">předchozím přípsěvku</a> jsem argumentoval tím, že matematika (složitá, abstraktní, nepotřebná) ve škole celkem nikoho nevzrušuje a není důvod se vzrušovat programováním (v mnohém podobným) jen proto, že na to nejsme zvyklí a nemáme představu, jak to může vypadat ve škole. Martin Malý to vtipně obrátil a správně upozorňuje, že ale matematiku nemá skoro nikdo rád. K tomu ani nemusí spekulovat, existují celkem jasná data. Stran příčin různí mediální i skuteční odborníci soudí, že je to mj. důsledkem způsobu, jakým matematiku ve školách vyučujeme. Já souhlasím, pan Malý nejspíš taky.<br />
<br />
<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIDQMM1YIRkSxeMj3tN85_wDcCAqOSXWuDQrPCUlXra97sGUChvp7z7AR9AXqk1jb9hRqOh9TQkJg73v0KHxefT0gdSenTWV5k2E03vqHv8XPhlvB4UKnZFK6Ad-MJXJRYPdBa3aoa7qo/s1600/KtKNmXG.png" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIDQMM1YIRkSxeMj3tN85_wDcCAqOSXWuDQrPCUlXra97sGUChvp7z7AR9AXqk1jb9hRqOh9TQkJg73v0KHxefT0gdSenTWV5k2E03vqHv8XPhlvB4UKnZFK6Ad-MJXJRYPdBa3aoa7qo/s1600/KtKNmXG.png" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeden aktuální příklad způsobu, jak zničit vztah k matematice (<a href="https://www.reddit.com/r/pics/comments/3pmyh3/teachers_logic_in_grading_math/" target="_blank">odsud</a>), pokud nemáte vlastní. Trochu se teď střelím do nohy a odkážu na článek, který <a href="https://medium.com/i-math/why-5-x-3-5-5-5-was-marked-wrong-b34607a5b74c" target="_blank">tohle obhajuje s odkazem na informatiku</a> (odkaz od <a href="https://067.cz/" target="_blank">067</a>, to čtěte). Nekecám. Naštěstí neučím matematiku, hned bych měl potřebu to řešit. Za informatiku jen řeknu, že ne, matematikáři, kvůli nám tohle fakt dělat nemusíte.</td></tr>
</tbody></table>
Teď bych chtěl ukázat, že to jde i jinak, a jsou lidé, kteří vědí jak. Postupné prosazování <a href="http://www.h-mat.cz/hejneho-metoda" target="_blank">výuky matematiky orientované na budování schémat</a> („Hejného metody“) trvá už roky a výsledky jsou pozitivní. Děti si k matematice nepěstují odpor, místo toho si zachovávají zvědavost a rozvíjí schopnost přemýšlet. Souvislost s výukou informatiky: když to jde v matematice, mělo by to jít i v informatice. Máme kde se poučit.<br />
<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/xm0xsBjdMe4" width="560"></iframe>
<br />
V informatice by to dokonce mělo jít snáz. Je to sice přízemní (tím spíš v porovnání s tím, proč děti baví Hejného metoda), ale naše výukové nástroje jsou barevné, hýbou se a dělají zvuky. Navíc to, jak se hýbou, mají děti přímo pod kontrolou, můžou to měnit, sdílet, vylepšovat... Ten parádní pocit, že jsme něco pochopili, je v informatice umocněn nejen vyřešenou úlohou, ale třeba funkčním robůtkem. Myslím si, že <b>zkazit výuku informatiky dá víc práce, než zkazit výuku matematiky</b> (jakkoliv nechci Malého českou učitelku<span class="st">™ podceňovat)</span>. Kdo ví, třeba si nakonec budou brát ostatní předměty z informatiky příklad.<br />
<br />
<br />
Informatika je navíc oproti zavedeným předmětům v unikátní pozici. Učí se na skoro zanedbatelném počtu škol a neexistuje sdílená představa o tom, jak to dělat správně. Dokonce ani o tom, co tam vůbec patří (nebo proč). To je nevýhoda a problém, ale taky příležitost udělat to tentokrát pořádně. Nepřecpat předmět obsahem, abychom si pak stěžovali, že se to nedá stíhat a musíme hlavně probírat učivo. Nechat žákům čas, aby si vše osahali, prozkoumali, a měli prostor zkusit svoje řešení. Nenavazovat na věkem zkamenělé přístupy k výuce a vyjít místo toho ze současných poznatků.<br />
<br />
<br />
<h3>
Pro a proti</h3>
<br />
Riziko, že informatika ve školní praxi nebude taková paráda, jak si ji malujeme, tady samozřejmě je. Tím spíš, že bude mít každá škola možnost výuku pojmout po svém (to bude mimochodem změna, pokud teď někdo informatiku učí, dělá to státu navzdory). Budou tady žáci, které inforamtika nebude bavit, a bude jich zajisté víc, než dnes. Na druhé straně bude také mnohem víc těch, které bavit bude. To je dáno prostě tím, že jich dnes většina vůbec neví, co je informatika zač.<br />
<br />
Otázka, jak moc bude výuka informatiky sama o sobě dobrá nebo špatná, je podružná. Podstatné je, jestli stojí za to. Jestli energie vložená do příprav, čas žáků i učitelů strávený výukou atd. nelze využít lépe. Nemá smysl hodnotit výuku informatiky na nějaké absolutní škále. Má smysl uvažovat, jestli je to lepší možnost proti alespoň stejně realistickým alternativám (nechat současný stav, víc hodin matematiky, dílen, víc „volných“ hodin, o kterých rozhoduje škola, obědy zdarma dokonce až do páté třídy...). Co je lepší, než učit informatiku?Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com19tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-69014096768275596562015-10-29T11:40:00.000+01:002016-04-13T10:03:14.781+02:00Článek na Lupě: Co se ve skutečnosti skrývá za „povinným programováním od první třídy“?<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://www.lupa.cz/clanky/co-se-ve-skutecnosti-skryva-za-povinnym-programovanim-od-prvni-tridy/" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2ryVI4ezNYM0JD6t704Y7JacykzrOFKizYnnzoEVmj8euS2Vc_pVCfEN8pCWadiS7r-hKvY8OqMJdBhKKg83teewImn_nfvbRy-I90Y2PFzm3Jr4vGbrqVkkRRmIxT15aT7KgA3ButD8/s1600/logo-lupa.png" /></a></div>
V <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/10/povinne-programovani-od-prvni-tridy.html" target="_blank">posledním příspěvku</a> jsem uvažoval, že asi napíšu něco delšího k připravovaným změnám ve výuce informatiky podle <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/11/strategie-digitalniho-vzdelavani-vyuka.html" target="_blank">digitální strategie</a>. V průběhu té <a href="http://www.ceskaskola.cz/search/label/programov%C3%A1n%C3%AD" target="_blank">malé internetové bouře</a> jsem se spojil s jedním z jejích účastníků, <a href="https://maly.cz/" target="_blank">Martinem Malým</a>. Díky vstřícnosti jeho a šéfredaktora <a href="http://www.lupa.cz/" target="_blank">Lupy</a> mohl ten můj (o hodně) delší text nakonec <a href="http://www.lupa.cz/clanky/co-se-ve-skutecnosti-skryva-za-povinnym-programovanim-od-prvni-tridy/" target="_blank">vyjít přímo na Lupě</a>. Tak jestli vás to zajímá, běžte si ho tam přečíst. Je určený těm, kteří se o výuku informatiku aspoň dosud zajímali nanejvýš okrajově, ale třeba tam něco nového objevíte i vy.<br />
<a name='more'></a>Tady si dovolím ukázku:
<br />
<div style="border: 1px solid black; margin: 1em; padding: 1em;">
<i>Riziko ztráty smyslu výuky je ve skutečnosti spíš až někde ke konci
procesu. Mnohem dřív se může stát, že do realizace strategie někdo
s rozhodovací pravomocí prostě hodí vidle, nebo že nějaká spřátelená
firma zavětří penězovod. Asi největší současné nebezpečí je, že zájem
ministerstva jednoduše vyhasne, nestane se vůbec nic a osnovy budou
učitelům dál předepisovat výuku uživatelských dovedností z roku
2004. Napovídá tomu i výsledek (ne)realizace informační kampaně, která
má být součástí strategie: diskutujeme tady o nesmyslném programování
v první třídě.</i>
</div>
<br />
Mimochodem, pod článkem probíhá celkem živá diskuse. Sám mám příjemný dojem, že je víc k věci, než diskuse pod předchozími články. To mě těší, je to jeden z cílů, kterého jsem chtěl článkem dosáhnout.<br />
<br />
Spokojená ale nejsem. Předmětem té diskuse totiž pod mým článkem i jinde zůstává programování, místo informatického myšlení, nebo aspoň algoritmického myšlení, nebo aspoň informatiky. Asi jsem měl ve škole málo mediální výchovy. Možná je potřeba se slovu programování prostě úplně vyhnout. Patrně i když se napíše "nebavme se o programování", následná diskuse se vede o programování. Příště si na to zkusím dát pozor.Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com2Pirátské centrum, Řehořova 943/19, 130 00 Praha-Praha 3, Česká republika50.0863825 14.44220689999997424.564348 -26.866387100000026 75.608417 55.750800899999973tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-89264848043704800882015-10-18T23:08:00.001+02:002016-04-13T10:03:14.804+02:00Povinné programování od první třídy — zamkněte děti doma!<table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="float: right; margin-left: 1em; text-align: right;"><tbody>
<tr><td style="text-align: center;"><a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Scratch_Fr_D%C3%A9mo.png" imageanchor="1" style="clear: right; margin-bottom: 1em; margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIE6NgFhc3KDlZviBgFb5QQBG1irnlUpZz7RvcKJjalLwPiZ8vIi47x4V-7UoUJFAta8JEMKYfYmqf7wcUozcaH2F8uciDqxMKUoTnHL3BO34zo1fXS1HoFDrUMtZm86TIXocRHHshxFY/s320/Scratch_Fr_D%25C3%25A9mo.png" width="320" /></a></td></tr>
<tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nápověda redakcím: dětské programování vypadá <br />
třeba právě takhle, nikoliv <a href="https://www.google.cz/search?sa=X&hl=cs&authuser=0&biw=1602&bih=1015&tbs=simg:CAESpwEapAELEKjU2AQaAggBDAsQsIynCBpiCmAIAxIowR7CHt0XhheCF5UXwx68HoMXxh6BN4g0gzeJNIA3mjWMPb8n4zb9Nhowfp1PkOa7ffVNUtUTbU9NLx6ZRdfVVi4ZBM_1Fd-nlWKF3fjv8nvgMyAMZmtDUbDInIAIMCxCOrv4IGgoKCAgBEgRQFAZFDAsQne3BCRoSChAKDmRpc3BsYXkgZGV2aWNlDA&q=programming+abstract&tbm=isch&ved=0CCIQsw5qFQoTCJajsIP1zMgCFYS4GgodKA0KlQ&dpr=1.09" target="_blank">takhle</a>. CC-SA,
<a href="https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Infofiltrage" title="User:Infofiltrage">Infofiltrag </a></td></tr>
</tbody></table>
Tento týden se urodilo (asi že je <a href="http://codeweek.cz/" target="_blank">Code Week</a>). Kromě <a href="http://www.dzs.cz/file/3394/computing-our-future_final-pdf" target="_blank">přehledu EUN o programování v evropských školách</a> vyšel v Hospodářkách článek <a href="http://archiv.ihned.cz/c1-64734570-deti-se-budou-ucit-programovat-novinka-ve-vyuce-ma-byt-povinna-uz-od-prvni-tridy" target="_blank">Děti se budou učit programovat. Novinka ve výuce má být povinná už od první třídy</a> a na Lupě pak senzorická reakce M. Malého <a href="http://www.lupa.cz/clanky/senzory-martina-maleho-nechte-povinne-programovani-byt/" target="_blank">Nechte povinné programování být</a>. Článků na tohle téma možná (snad!) bude přibývat. Asi k tomu napíšu víc, teď jen v rychlosti to nejdůležitější, abych měl kam posílat lidi, co kladou ty nejjednodušší (a pochopitelné) otázky.<br />
<a name='more'></a>Hlavní problém původního článku vidím ve slově <i>programování</i>. Jasně, informatika čtenářům tolik neřekne. Pod programováním si přeci jen něco představí. Je tu ovšem drobná potíž: představí si něco jiného. Obrázek o tomhle nedorozumění si uděláte v diskusích pod články, HN dokonce oslovily <a href="http://nazory.ihned.cz/thinktank/c1-64736080-mela-by-byt-uz-od-prvni-tridy-zakladni-skoly-povinna-vyuka-programovani" target="_blank">skupinu odborníků</a>.<br />
<br />
Asi nejjednodušší je uvědomit si, jak vypadají ostatní školní předměty. Vyvolává hrůzu představa výuky matematiky v první třídě? Ale vždyť je to tak obtížná a abstraktní věda, kterou v životě skoro nikdo nepotřebuje! A jako společnost přece nepotřebujeme mít ze všech žáků matematiky.<br />
<br />
Aha! Ona se vlastně ve škole neučí ani tak matematika, jako spíš školní předmět matematika. Ten samozřejmě z matematiky vychází, ale není to totéž. Školáci se nesnaží dokazovat matematická tvrzení. Dokonce při své činnosti ani nevychází z axiomů. Místo toho počítají kroky a rozdělují dorty. V hodinách matematiky si osvojují určitý způsob myšlení a vyjadřování, učí se základním početním algoritmům, rýsování a dalším dovednostem. Taková představa výuky matematiky nikoho neleká.<br />
<br />
Se školním programováním se to má podobně. Cílem není naučit se vyvíjet software, syntaxi konkrétního jazyka, zapsat zpaměti konkrétní řadicí algoritmus. Cílem programování ve škole je rozvoj tvořivosti a <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/09/informaticke-mysleni.html" target="_blank">myšlení</a>. Samotné prgramování je (skvělým) nástrojem k dosahování těchto cílů. Programováním ve škole si žáci také udělají přesnější představu o fungování programů a počítačů. To je součástí všeobecného přehledu, asi tak jako fungování chladničky či fotosyntézy. Nikdo přitom myslím nečeká, že by žáci měli umět chladničku (nebo uzavřený skleníkový ekosystém) sestavit.<br />
<br />
<br />
Dosadit do argumentace o informatice jiný předmět je mimochodem dost užitečný trik. Pomůže odhalit, kdy je argument opravdu o informatice, a kdy jde třeba spíš o instinktivní (a ne moc promyšlenou) obranu proti novotám. Najít korektní argumenty proti přemýšlení ve škole vyžaduje víc úsilí než obvyklý komentář pod článkem.<br />
<br />
<br />
Pro úplnost <a href="https://code.org/learn" target="_blank">několik</a> <a href="http://miloslavkhas.blogspot.de/2014/11/codemonkey-napis-kod-utrhni-banan.html" target="_blank">příkladů</a>, <a href="http://scratch.sandofky.cz/?lang=cz" target="_blank">jak</a> <a href="http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/18815/SCRATCH---VYUKA-ZAKLADU-PROGRAMOVANI-NA-ZAKLADNI-SKOLE.html/" target="_blank">může</a> <a href="http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20019/NASTROJE-PRO-VYUKU-PROGRAMOVANI.html" target="_blank">programování</a> <a href="http://spomocnik.rvp.cz/clanek/20143/HRAVE-PROGRAMOVANI.html" target="_blank">ve škole</a> <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.de/2014/12/novorocni-ohnostroj.html" target="_blank">vypadat</a>. Záměrně vybírám ty jednoduché, pokročilé aktivity jsou ještě mnohem bohatší. Vidět je to třeba na rozmanitostí <a href="http://events.codeweek.eu/" target="_blank">akcí</a> v rámci <a href="http://codeweek.cz/" target="_blank">kampaně Code Week</a>.<br />
<br />
Když si <a href="http://archiv.ihned.cz/c1-64734570-deti-se-budou-ucit-programovat-novinka-ve-vyuce-ma-byt-povinna-uz-od-prvni-tridy" target="_blank">původní článek</a> přečtete znovu s tím, že si za programováním představíte aktivity z uvedených příkladů, tak najednou dává docela smysl a plánované změny (nebo spíš zavedení) výuky informatiky nezní jako úplná ptákovina.<br />
<br />
<br />
Sečteno a podtrženo: <u>programování ve škole není to, co si myslí obvyklý čtenář novin. Cílem není, aby žáci a žákyně psali programy, ale aby se naučili přemýšlet.</u><br />
<br />
<br />
<span style="font-size: x-small;">(Technicky vzato je taky na místě podotknout, že nevidím, jak by stát „programování“ v prvních třídách nařídil, pokud nechce nějak upravovat koncepci RVP. Může předepsat počet hodin informatiky, ale neurčí konkrétní témata pro jednotlivé ročníky.)</span>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-43006574928974937282015-10-09T07:03:00.000+02:002015-10-09T07:03:00.318+02:00Pozvánka: Pásmo webinářů První hodina programování
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0GJSp1DGX0z6H3p06KJzhYkh0lkmjSF-0fKy4ZKtmstBqPtBKWFY4B3ZZvvtKxkfsLlht24HTU8cX0tW5s9-fdA0AAOYigvROOkHKXZmjziY9eJuzvJZBlgeeI9b2jXctUFFKleR0V4s/s1600/555px-Scratchcat.svg.png" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="CC-BY-SA-3.0. See trademark information here: http://info.scratch.mit.edu/Scratch_License/1.4License" border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0GJSp1DGX0z6H3p06KJzhYkh0lkmjSF-0fKy4ZKtmstBqPtBKWFY4B3ZZvvtKxkfsLlht24HTU8cX0tW5s9-fdA0AAOYigvROOkHKXZmjziY9eJuzvJZBlgeeI9b2jXctUFFKleR0V4s/s200/555px-Scratchcat.svg.png" title="CC-BY-SA-3.0. See trademark information here: http://info.scratch.mit.edu/Scratch_License/1.4License" width="185" /></a></div>
V pondělí 12. 10. v podvečer proběhne série webinářů určená kolegům, kteří by možná rádi výuku programování zkusili, ale potřebují předtím vědět víc. Cílem webinářů je vybavit účastníky tak, aby už jim k první hodině nic nechybělo.<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<br />
Co vůbec od programování ve škole očekávat? Jak může programování ve škole vypadat, co může být výsledkem? Co se žáci při programování naučí? Co je na tom zajímá a baví? Na co se připravit, které nástroje použít, co s nimi dělat? <b>Ti, kdo budou dávat pozor, dovedou večer pod vedenim lektorky naprogramovat drobnou, ale vlastní hru.
</b><br />
<br />
<h4>
Webinář je online seminář</h4>
Přes prohlížeč se připojíte do virtuální místnosti, kde můžete živě sledovat lektora a jeho prezentaci a komunikovat s ostatními účastníky. Stačí tedy počítač s reproduktory či sluchátky připojený k internetu. K webináři se připojíte přes <a href="http://kisk.phil.muni.cz/cs/komunita/3653-codeweek-prvni-hodina-programovani-codeeu" target="_blank">web akce</a> krátce před jejím začátkem.<br />
<br />
<h4>
Program
</h4>
<b>
16:00</b> Zahájení Codeweeku a webinářové minikonference
<br />
<b>
16:05</b> Hanka Šandová: Spolupráce mezi předměty a programování ve Scratchi
<br />
<b>
16:30</b> Dan Lessner: Proč učit ve škole programování a informatiku
<br />
<b>
17:00</b> Vladimíra Pavlicová: Náměty na využití programování v různých předmětech a projektech
<br />
<b>
17:30</b> Markéta Jedličková: Využití robotiky ve výuce
<br />
<b>
18:00</b> Dan Lessner: Programování jako řešení problémů
<br />
<b>
18:20</b> Jarda Mašek: První hodina programování
<br />
<b>
19:00</b> Jiří Vaníček: Úlohy rozvíjející informatické myšlení
<br />
<b>
19:30</b> Hanka Šandová: Jak na Scratch
<br />
<b>
19:50</b> Martina Kupilíková: Naprogramuj si svoji vlastní hru
<br />
<b>
20:30</b> závěr
<br />
<br />
Podrobé anotace jednotlivých bloků a další informace naleznete na <a href="http://kisk.phil.muni.cz/cs/komunita/3653-codeweek-prvni-hodina-programovani-codeeu" target="_blank">webu akce</a>.<br />
<br />
<br />
Většině čtenářů tohohle blogu účast na webináři nejspíš nic moc nepřinese. Pozvánku sem dávám proto, abyste ji předali dál — právě těm kolegům ve vašem okolí, kterým by mohla pomoci.
Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-67122223864840197342015-10-02T08:18:00.000+02:002015-10-02T08:18:00.176+02:00Kdybych byl matikářem, používal bych Desmos<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.desmos.com/calculator/cahqdxeshd" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="195" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdlAv1OZxn6S3yAGue7aZGXoEafAh8js2DzSrCFvM43x4ppIRoeMWRuyngErlNQ3L7KaupFZpptR4nxB0G6J_3UDm8xYaNhizdlLfavNlDwyLOn1JySPETw2bp83dJdl1I2yRSr657SwA/s200/desmos_bezier.png" style="clear: right; float: right;" width="200" /></a></div>
<a href="https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=3325970264770911498" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a>Dnes představím interaktivní grafickou kalkulačku <a href="https://www.desmos.com/" target="_blank">Desmos</a>, třeba ji dosud někdo nezná. Kalkulačka sice patří spíš do hodin matematiky, ale jednak hodně z nás učí s informatikou zároveň matematiku, a navíc jde kalkulačka využít i ve výuce informatiky. Běží v prohlížeči, čímž hodně věcí zjednoduší. Nechce se mi popisovat základní funkce, ty objevíte vlastním zkoumáním (nebo <a href="http://reasonandwonder.com/learn-desmos/" target="_blank">tady</a>). Stejně jako nějaké didaktické výhody, např. že zapsané výrazy jsou docela pěkně vysázené. Místo toho ukážu pár konkrétních výsledků a zajímavostí.<br />
<a name='more'></a><br />
<a href="https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=3325970264770911498" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a>Osobně se mi líbí jednoduchost použití v kombinaci s možnostmi, které mi stačí. Desmos kreslí grafy funkcí, nerovnosti, body (třeba z tabulky naměřených hodnot) a regresní křivky (<a href="https://preview.desmos.com/calculator?tour=regressions" target="_blank">zkuste je!</a>), v kartézských i polárních souřadnicích. Jednotlivé výrazy lze vzájemně provázat a parametrizovat a zkoumat tak poměrně komplexní chování. Uvedené možnosti přitom nijak nepřekáží, prostředí je přehledné.<br />
<br />
Možnosti nástroje nejlépe přiblíží nahlédnutí do <a href="https://www.desmos.com/math" target="_blank">vybraných příkladů</a>.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=3325970264770911498" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a><a href="https://www.desmos.com/math" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="181" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihXqEkURQCv58ffuNdxm26GnK3pQUVXx-dd7zPMViUhAoDn8Sc3X7kH3cbM-B_AYjOCfmzvQDtEdla53Q85In1dDRkJoDCSQlPhkODOYGyi4ihrylnNJS2tIjFNMCBCoLwLzVPhuX4oHI/s320/desmos_math_examples.png" width="320" /></a></div>
<br />
Najdeme např. <a href="https://www.desmos.com/calculator/lac2i0bgum" target="_blank">parabolu definovanou třemi body</a>. Ty body lze myší posouvat a zároveň sledovat, jak to ovlivňuje výpočet příslušných parametrů paraboly.<br />
Dalším interaktivním příkladem je ukázka <a href="https://www.desmos.com/calculator/jurnqtcltf" target="_blank">derivace pomocí limity</a>. Můžeme sledovat, jak se směrnice postupně přibližuje tečně křivky.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.desmos.com/calculator/lac2i0bgum" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="181" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhA-lqYYSR4Z7r5VoWW8qSVZnpkvUvPegZUe_SfoaJ2a0ogOgMhBG0WCgU_HVIzRmKoGO14Okqd-9H_tlWDPH4nnboch1ia5423WuYCkRUjGRuU0oa6RN6U5tqPa23cSVZ17Y-isMMU_Os/s320/desmos.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
<br />
Na to navazuje <a href="https://www.desmos.com/calculator/m2wajnfmyg" target="_blank">hra</a>, kde už musí žáci zapsat nějaký výraz do levé části. Musí najít vyjádření delta (to z epsilon-delta definice derivace), které funguje pro každé epsilon.<br />
<br />
Mě osobně uchvátily ukázky pro ještě o kousek vyšší matematiku, protože <a href="https://www.desmos.com/calculator/hmmutc9ija" target="_blank">Taylorovy</a> ani <a href="https://www.desmos.com/calculator/lab9nylxsi" target="_blank">Fourierovy</a> řady jsem do té doby takhle namodelované neviděl (nutno zapnout zobrazení té první křivky klepnutím na prázdný kroužek vlevo od jejího předpisu). Opět interaktivně, takže můžeme sledovat, jak se aproximace postupně zlepšují.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.desmos.com/calculator/hmmutc9ija" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="185" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiX1rvKIqio1sJGm52f5qxBtMces-tkmZfRY4g9at_HemnRm55VYJtAAxu4C5mOH-lcUfhF_STbySY6abUQaJTOoKRSj2aUhgjql_Px1xkl5T1O8eHk0BAddsMNJmHdF5nTs1f73JdM4J0/s320/desmos_taylor.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
Desmos lze ale samozřejmě využít i pro elementární matematiku, např. pro procvičení <a href="https://www.desmos.com/calculator/e3m5tzxd0f" target="_blank">dělení se zbytkem</a> nebo <a href="https://www.desmos.com/calculator/xo6srnwks5" target="_blank">znázornění počítání se zlomky</a>. Nebo pro <a href="https://www.desmos.com/calculator/kr7sgmkc6x" target="_blank">lineární funkce</a> (klepáním na kroužky úplně vlevo zobrazíte jednotlivé úlohy).<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=3325970264770911498" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em;"></a><a href="https://www.desmos.com/calculator/e3m5tzxd0f" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="287" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiw7ETRxsJleAq4L9mGY6vTTOw2KoGw5HEIo2LY44EDK7xCAwljQRWw_YamUdLKuoemrRn-fdi5c2uGEdDQdH6nHFHAyRTH6fw8GIjx0AVaFSec3D4ASqF_JHHNuogDGTm6kRZXKAt2Xik/s320/desmos_6x5plus4eq34.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
Desmos si oblíbili také lidé tvořiví a prostřednictvím výrazů kreslí leckdy <a href="https://www.desmos.com/art" target="_blank">neuvěřitelná díla</a>.<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://www.desmos.com/art" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" height="181" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjUGJttfFyCIL7oN3Q-gqC2K56xlsxKLW0wpZf2fiAdPuPUkWfOlXUGktwIKAZIzsYm4Bo1gAnpNY9sY7LAGaPTnIvY74rHbRmbRNtmvOhPU1FxwEolc-743kdye18cVoh9y9yCzbVvQhc/s320/desmos_art_examples.png" width="320" /></a></div>
<br />
<br />
Odhaduji, že se při tom naučí i něco z té matematiky.
<br />
<blockquote class="twitter-tweet" lang="cs">
<div dir="ltr" lang="en">
Superb job on graphing names! <a href="https://twitter.com/hashtag/studentwork?src=hash">#studentwork</a> <a href="https://twitter.com/hashtag/progress?src=hash">#progress</a> <a href="https://twitter.com/hashtag/algebra1?src=hash">#algebra1</a> <a href="https://twitter.com/hashtag/desmos?src=hash">#desmos</a> <a href="https://twitter.com/hashtag/unbelievablediscussions?src=hash">#unbelievablediscussions</a> Next: Rubric. <a href="https://twitter.com/drMi">@drMi</a> <a href="http://t.co/uSUFr4HwPx">pic.twitter.com/uSUFr4HwPx</a></div>
— JLCastellini (@JLCastellini) <a href="https://twitter.com/JLCastellini/status/568903358213427200">20. Únor 2015</a></blockquote>
<script async="" charset="utf-8" src="//platform.twitter.com/widgets.js"></script>
<br />
<br />
<a href="https://www.blogger.com/blogger.g?blogID=3325970264770911498" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"></a>Další zajímavé ukázky souvisí se <a href="http://mathogram.desmos.com/" target="_blank">svátkem sv. Valentýna</a>. U nich je na čase prozradit, že ta šipka u posuvníků s parametry vypadá jako tlačítko na přehrávání proto, že je to tlačítko na přehrávání. Změny hodnot parametrů se samozřejmě okamžitě projevují i va grafickém zobrazení.<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiU5ljgp11AWZgt4lfA4E6fvm7k8BX_i8uiZBCVUK2DuIUvfMoumTv3LmToHwIeIeJZaeEh_PjagtLwQblIxLGaBvGPVG4-u9ekDzdTIbUsqd7KOdMSb1cBwkbIog8AOrPTBUzh0lmwZUM/s1600/desmos_play.png" /></div>
<br />
<br />
To myslím pro první seznámení stačí. Desmos umí několik dalších věcí, ale to si nechám na jindy. Jestli máte kolegy, kteří tenhle článek ocení, tak jim prosím dejte vědět.
<br />
<br />
Příjemnou zábavu!Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-67397693222812779072015-09-07T08:33:00.000+02:002015-09-07T08:33:00.299+02:00Marcel Chládek kurzy programování nepotopil úplně<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://cty.jhu.edu/" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhqIyF56TtqA_SZzRydN35mlIv_bp3RDlM1o8NJY-CEqrtPHnPAJJlx6a_F6geCfDgipRlQOtrSHuO33Xz8dGaFXVA672coDRNsMtVDTt0fUlXHS1vE1raw-nrmK4WBJ2IA-ugolMJ_eKo/s200/kQJynwgB.jpeg" width="200" /></a></div>
První příspěvek školního roku zahájím restem, který je teď ale aktuální. Před několika měsíci jsem zde informoval o tom, jak <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/01/msmt-potapi-kurzy-pro-talentovane.html" target="_blank">se tehdejší ministr Chládek rozhodl potopit kurzy pro nadané studenty</a>, včetně kurzů programování. Příběh má v rámci možností šťastný konec a připadlo by mi nefér mít na blogu zprávu jenom o tom, že pan ministr nedodržel slib. Kurzy budou i letos a <a href="http://objevitelske-soboty.cz/cty-online/registrace" target="_blank">do 11. září je možné se přihlašovat</a>.<br />
<br />
<br />
<a name='more'></a><br />
Krátce připomenu: <a href="http://objevitelske-soboty.cz/cty-online" target="_blank">Kurzy CTY</a> Online jsou příležitostí pro nadané studenty, jak se „zabavit“ na několik hodin týdně navíc, naučit se něco dosti nad rámec učiva střední školy a pocvičit se v angličtině a sebeovládání. Kurzy jsou totiž on-line. Instruktoři sice pomáhají jak mohou, k pravidelné a náročné práci navíc se ale studenti musí přimět sami.<br />
<br />
Loni v červnu pan ministr slíbil podpořit nadané studenty ve studiu amerických online kurzů, počkal, až se studenti zapíší, kurzy se rozběhnou, a slib odvolal. Není nutno dodávat, že do nepříjemné a neuvěřitelné situace uvedl především studenty.<br />
<br />
Po značném tlaku z nejrůznějších stran naštěstí pochopil, co způsobil, a <a href="http://www.denik.cz/z_domova/ministr-chladek-rozhodl-kurzy-pro-nadane-ctyonline-proplati-20150202.html" target="_blank">odvolal, co odvolal</a>. A nejen to, v tomto případě slovo dokonce dodržel a po pěti měsících průtahů peníze poslal. Studenti mohou v klidu dostudovat a nemusí nic nečekaně doplácet.
<br />
<br />
Možná bych tyto řádky psal smířlivěji, kdyby pan ministr dokázal celý výsledek korektně komunikovat. Místo toho jsme se dozvěděli, že <a href="http://afcsls.org/" target="_blank">organizace AFCSLS</a>, která v posledních letech program dotovala více než dvaceti milony korun z vlastních prostředků, je prostředníkem, který patrně není dostatečně důvěryhodný a peníze je třeba převést jinou cestou.<br />
<br />
Dále jsme se dozvěděli, jak pan ministr dokázal uspořit: slíbenou částku 5 milionů korun ministr snížil na 3,3 miliony. Jak? Ne tím, že by třeba tvrdě vyjednával a dosáhl slevy na kurzovném. Ministr rozhodnutí porušit daný slib a kurzovné studentům neuhradit ohlásil v době zápisů do jarních kurzů. V takové situaci jsme se pochopitelně omluvili, zapsané studenty odepsali a další již nepřijímali. Úspora ministra Chládka spočívá v tom, že na jaře žádné další kurzy neproběhly.<br />
<br />
Ostatní fauly ani rozvádět nebudu. V diskusi se mimo jiné objevil argument, že by stát neměl podporovat nadané studenty, pokud tím zároveň zvyšuje šance, že snad vycestují do zahraničí. Myslím ale, že k tomu pan ministr studenty motivoval mnohem lépe, než nějaké online kurzy.
<br />
<h4>
Šťastný nový školní rok 2015/2016</h4>
Příspěvek bych chtěl zakončit pozitivně. Naši studenti dosáhli u Advanced Placement testů (mezinárodní zkouška, pomáhá mj. v přijímacím řízení na americké univerzity) <a href="http://objevitelske-soboty.cz/cty-online/zpravy/gratulujeme-studentum-ke-skvelym-vysledkum-v-mezinarodnich-ap-zkouskach" target="_blank">skvělých úspěchů</a>. Marcel Chládek pomohl kurzy zviditelnit v médiích, některá tak o <a href="http://www.ceskaskola.cz/2015/09/stredoskolaci-boduji-v-zkousce-advanced.html" target="_blank">výsledcích</a> <a href="http://ona.idnes.cz/cesti-stredoskolaci-predcili-svet-v-odbornych-zkouskach-pes-/deti.aspx?c=A150905_122503_lidicky_lf" target="_blank">také</a> <a href="http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/215411000100905/obsah/420980-uspech-ceskych-stredoskolaku" target="_blank">informovala</a> — děkujeme!<br />
<br />
Nadace AFCSLS se rozhodla program dále podporovat a udělovat stipendia, která vysoké kurzovné částečně uhradí (v nutných případech i úplně). Studovat lze programování v <a href="http://cty.jhu.edu/ctyonline/courses/computer_science/intro_java.html" target="_blank">Javě pro začátečníky</a> i <a href="http://cty.jhu.edu/ctyonline/courses/computer_science/advanced_java.html" target="_blank">pokročilé</a>, popř. v podobě <a href="http://cty.jhu.edu/ctyonline/courses/advanced_placement/ap_computer_science.html" target="_blank">AP kurzu</a> (tedy hodně a rychle), <a href="http://cty.jhu.edu/ctyonline/courses/computer_science/intro_web_design.html" target="_blank">základy</a> (i <a href="http://cty.jhu.edu/ctyonline/courses/computer_science/advanced_web_design_wd2.html" target="_blank">pokračování</a>) webdesignu a <a href="http://www.afcsls.org/up2u/reg/courseListReadOnly.php?country=cz" target="_blank">celou řadu dalších témat</a> (některá dosti unikátní, třeba <a href="http://cty.jhu.edu/ctyonline/courses/mathematics/competitive_math.html" target="_blank">olympijskou matematiku</a>, <a href="http://cty.jhu.edu/ctyonline/courses/mathematics/cryptography.html" target="_blank">kryptografii</a>, nebo <a href="http://cty.jhu.edu/ctyonline/courses/science_engineering/intro_forensics.html" target="_blank">forenzní vědy</a>).<br />
<br />
Do pátku jsou <a href="http://objevitelske-soboty.cz/cty-online/registrace" target="_blank">otevřené registrace</a>. Jestli máte ve třídě nadané studenty, navrhněte jim účast!<br />
<br />
<span style="font-size: xx-small;">Drobným písmem pod čarou: Do projektu
jsem zapojený jako lektor informatických a matematických kurzů. </span>Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-22196954879807836852015-08-20T14:51:00.001+02:002015-08-20T16:08:31.025+02:00Finanční podpora pro akce v rámci Týdne kódu<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="http://codeweek.jsi.cz/" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmHUd7gF0YHZyqR1pBlvCtbuLbUNWfqQvahOKYYM6OLQzz3eD_jB0_rsMe2NjAWF2V984kTnAcfAeetQDQsGWjtfpOZXDVgebukdG5iVF69ytgys6TCa5MIQPWbski8Us3LqC4lIIg5G8/s200/codeweek_2015_logo.jpg" width="200" /></a></div>
Přerušuji blogovací prázdniny s dobrou zprávou pro organizátory akcí na podporu programování a informatiky. Mohou totiž na svou akci získat podporu ve výši až 3700 EUR. Ale popořádku.
<br />
<a name='more'></a><br />
<a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/10/code-week-dalsi-kampan-na-podporu.html" target="_blank">Týden kódu</a> je <a href="http://codeweek.eu/" target="_blank">celoevropská</a> akce na podporu programování a informatiky především (ale nejen) ve školách. I když přesnější by bylo říct, že je to <i>meta-akce</i>. Ambasadoři podporují organizování <a href="http://events.codeweek.eu/?past=yes" target="_blank">jednotlivých rozmanitých místních akcí</a>. Dny otevřených dveří robotických kroužků, zařazení <a href="http://hourofcode.com/" target="_blank">hodiny programování</a> do běžné školní výuky ICT, přehlídky studentských prací, speciální akce pro seniory, ženy, soutěže atd. Česká republika se <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2014/10/skoncil-code-week.html" target="_blank">zapojila už loni</a>.<b> Letos soustředíme většinu akcí do týdne 10.—18. října.</b>
<br />
<h4>
Jak podporu získat</h4>
<h4>
</h4>
Máte-li v plánu sami něco zorganizovat (třeba s pomocí <a href="http://codeweek.jsi.cz/zdroje-a-materialy" target="_blank">těchto zdrojů</a>), zbystřete. Google nabízí <a href="http://blog.codeweek.eu/post/126971709495/google-offers-funding-for-eu-code-week-event" target="_blank">podpořit akce zacílené na mladé lidi do 18 let</a>, zejména dívky a další podreprezentované skupiny.<br />
<br />
<div style="padding-left: 30pt;">
<br /></div>
<b>
Uzávěrka <a href="https://docs.google.com/forms/d/1Cxn0v-_NHTalD--VCQ33cxb4ofAqVHN0mUcOgWCy7sI/viewform" target="_blank">on-line žádostí</a> je konec srpna</b>. S vyplněním ale neváhejte, žádosti jsou vyhodnocovány průběžně.<br />
<br />
<br />
Ze zkušenosti navíc můžu říct, že finanční podpora od Googlu znamená ve srovnání např. s evropskými granty téměř nulovou administrativní zátěž. Příkladem budiž, že jsou v tomto příspěvku uvedeny téměř všechny formální podmínky. Kdybyste nicméně potřebovali nějak poradit či jinak pomoct (ať už s žádostí o podporu nebo s vlastní akcí), obraťte se na některého <a href="http://events.codeweek.eu/ambassadors/#Czech%20Republic" target="_blank">národního ambasadora</a>.<br />
<br />Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3325970264770911498.post-89996116584853492015-06-19T12:43:00.000+02:002015-06-19T12:46:36.950+02:00Střípky z konference Didinfo 2015 (3): Výuka informatiky a hudba<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgy3Z_By8W-0DUBAa0LQBuh49yEoavyEAkp0BsUwJ5N_VBIWM2CYY6y1FDXVrT9HIpckP5GujSOdQJ__1M9aU0ERTF90hGwqMTEAxTx7SEQ2tgRvjJeo3cOYpthtxq7U8QN6zNMln3B9Kc/s1600/didinfo-logo.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgy3Z_By8W-0DUBAa0LQBuh49yEoavyEAkp0BsUwJ5N_VBIWM2CYY6y1FDXVrT9HIpckP5GujSOdQJ__1M9aU0ERTF90hGwqMTEAxTx7SEQ2tgRvjJeo3cOYpthtxq7U8QN6zNMln3B9Kc/s1600/didinfo-logo.jpg" /></a></div>
V polovině dubna proběhla v Banské Bystrici konference <br />
<a href="http://didinfo.umb.sk/" target="_blank">Didinfo</a>. Jeden z příspěvků, které jsem nestihl, se týkal hudby. V té souvislosti přidám pár námětů.<br />
<a name='more'></a><h3>
</h3>
<br />
Bohužel jen z doslechu vím o příspěvku Jana Járy z PF JČU „Informatika v bicím
sekvenceru ukrytá“. Hudba jako cesta k algoritmizaci není taková
ptákovina, jak to leckomu na první poslech zní. Ukazují to i nedávné
články Miloslava Khase (<a href="http://miloslavkhas.blogspot.cz/2015/04/algoritmus-aneb-konec-muzikantu-v.html" target="_blank">Algoritmus aneb konec muzikantů v Čechách</a>, <a href="http://miloslavkhas.blogspot.cze/2015/04/algoritmus-v-hudebni-vychove-prace-s.html" target="_blank">Algoritmus v hudební výchově - práce s chybou</a>).<br />
<br />
Zájemcům o tenhle směr doporučuji k prozkoumání nástroj <a href="http://earsketch.gatech.edu/" target="_blank">EarSketch</a>. Webová <a href="http://earsketch.gatech.edu/earsketch2/" target="_blank">aplikace</a>
obsahuje množství samplů a intepret Pythonu, který k nim má přístup.
Hudbu tedy umožňuje doslova programovat (z těch připravených kousků,
popř. z vlastních). EarSketch jde použít oběma směry: programování
použít jako nástroj ke zkoumání hudby a její struktury (co to je výška
tónu, hlasitost, rytmus...), nebo naopak od hudby k informatice (jak
úsporně napsat ty bicí, jak může hrát víc nástrojů zároveň, jak na
vlastní efekty. Jestli vám to zní fantasticky a poněkud neurčitě,
podívejte se na připravené <a href="http://earsketch.gatech.edu/uncategorized/teacher-curriculum/teacher-curriculum-module-1" target="_blank">podklady pro výuku</a>.<br />
<br />
<iframe allowfullscreen="" frameborder="0" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/mGc6clf_Wt4" width="560"></iframe>
<br />
<br />
Přes muziku a další média učí informatiku také <a href="https://computinged.wordpress.com/" target="_blank">Mark Guzdial</a>
v USA. V rámci systému, kdy si studenti univerzity vybírají obor až v
průběhu studia, si informatiku zapisuje leckdo. Počty přihlášených a pak
neúspěšných studentů vedly tamní tým k mnoha úvahám o užitečnosti
informatiky pro ostatní obory, motivaci kurz dokončit a případně
pokračovat a o hledání <a href="https://computinged.wordpress.com/2015/05/13/how-to-teach-computer-science-with-media-computation/" target="_blank">způsobů, jak tedy informatiku učit smysluplně</a>.
Výsledkem je kurz <a href="http://coweb.cc.gatech.edu/mediaComp-teach" target="_blank">Media Computation</a>, kde studentí pomocí Pythonu manipulují s obrázky i zvuky a dosahují v mnoha směrech lepších výsledků, než tradiční "CS 101". Navíc se zapisuje (a dokončuje) nadprůměrně hodně studentek. Dosažené úspěchy možná souvisí s tím, že je kurz předmětem dlouhodobého <a href="http://dl.acm.org/citation.cfm?id=2493394.2493397" target="_blank">systematického výzkumu</a>.<br />
<br />
Protivahou těchto těžkých kalibrů může být <a href="http://typedrummer.com/">typedrummer.com</a>, zmíněný v <a href="http://ucime-informatiku.blogspot.cz/2015/03/stripky-z-konference-didactig-2015-2.html" target="_blank">minulém příspěvku</a>.<br />
<br />
Kdo něco souvisejícího zkusíte, podělte se prosím do diskuse!Anonymoushttp://www.blogger.com/profile/10912654722252915269noreply@blogger.com0