Drobná aktualita z poslední doby. 8. dubna 2016 na Zemi přistála raketa Falcon. Přistála. Raketa. A vlastně přistála na vodě. Když jsem chodil do školy, byly rakety na jedno použití, přistávat uměly raketoplány. Ale proč o tom píšu na blog o výuce informatiky?
Jednak se podívejte na záznam, jak tryska raketu průběžně vyrovnává.
Nebo radši na tenhle, aby bylo zřejmější, že to není taková legrace.
Že se u řízení takové (čtyřicetimetrové, dvacetitunové) rakety významně uplatní počítač, je asi zřejmé. Máme tedy zajímavou aplikaci pro žáky, a to hodně daleko od světa uživatelského software, se kterým běžně pracují. Ta loď, na kterou rakety přistávají, je také řízena automaticky.
Pro doplnění kontextu: dlouhodobým cílem celé aktivity je kolonizovat Mars jako formu záložního plánu pro lidstvo. Jednou z překážek na cestě k tomuto cíli jsou peníze. Rakety schopné přistání a pak opětovného startu jsou způsob, jak náklady ušetřit. A navíc si přivydělat dodávkami pro ISS, vynášením satelitů atp. Přistání na pevninu se povedlo už v prosinci.
Elon Musk má všeobecně sklon plnit ambiciózní plány. Je to ten stejný člověk, který vyrábí elektromobily Tesla. V češtině o něm a jeho aktivitách vyšla biografie (recenze Michala Kašpárka), v angličtině série článků dlouhých, ale kratších než kniha (a možná zábavnějších).
A proč to píšu? (Tedy kromě toho, že význam Muskových aktivit je řadí do všeobecného rozhledu a kdo o nich dosud nevěděl, právě kliká na odkazy a doplňuje si vzdělání, pak se sem vraťte, děkuju.) Protože pro utváření představ žáků o nejrůznějších oborech a povoláních jsou důležité vzory. Elon Musk se v dětství naučil programovat tak, že ve dvanácti prodal svou první počítačovou hru. Programováním se neživí, ale asi by souhlasil, že mu tahle zkušenost pomáhá např. posuzovat obtížnost problémů.
Z rozhovoru vypíchnu několik zajímavých momentů.
2:00: Co vlastně David Pavlík dělá? To, o čem říkáme, že se hodí a bude hodit takřka kdekoliv a každý by o tom měl mít představu (aspoň na té úrovni, aby poznal, že to potřebuje): automatizaci zpracování dat, aby to nebylo potřeba dělat ručně, tedy pracně a pomalu, ale naopak snadno a rychle. Hmatatelným výsledkem je možnost častějšího startu raket. A poslechněte si jak moc častějšího.
4:35: Pro občankáře: Jak dostal David Pavlík práci ve SpaceX? Na inzerát v novinách reagoval zasláním strukturovaného životopisu, jak jinak.
6:20: Pro Bořivoje Brdičku a ostatní, kteří vidí, jak se mění vzdělávání: v oboru Davida Pavlíka je normální učit se z blogů kolegů. Nic jiného prostě není. Stesky o tom, jak dnes každý s dírou pod zády může publikovat na těch internetech a kam ten svět spěje, jsou v tohle kontextu hořce úsměvné.
Na závěr, aby si každý mohl obtížnost takového přistání zkusit, odkážu na simulaci ve Scratchi:
 |
| Pro ty, kdo Scratch tolik neznají,připomínám, že se můžou volně podívat na zdrojový kód a případně projekt zkopírovat a podle svého upravit. |
Díky za tip, poslechl jsem si rozhovor s D. Pavlíkem a je to fakt k zamyšlení, kam ten svět spěje. Změna perspektivy a všechno vypadá o poznání jinak (staré pochybnosti se vyjkasňují, nové se objevují). "Na inzerát v novinách reagoval zasláním strukturovaného životopisu" -- to je fakt výstižné! Rád bych ještě upozornil na to, jak pan Veselovský ten "rozhovor přes oceán" vede, on taky dost umí svoji práci (např. jak se dokáže pozastavit nad 110 procenty tak, aby se p. Pavlík neurazil, nešprajcnul a nepřestal říkat zajímavé věci). Kdysi jsem se o podobnou práci taky pokoušel, tak vím, že vést rozhovor není snadné. I.R.
OdpovědětVymazatOno těch věcí ze života programátora je fakt dost a člověk by ani neřekl, k čemu se během té své kariéry dostane. Třeba já jednu dobu programoval rekuperace, respektive ten software do nich. A tolik domů a bytů, které jsem za půl roku navštívil... to jsem měl pocit, že vlastně ani nevím, kde je moje doma. :)
OdpovědětVymazat