Článek na Lupě: Co se ve skutečnosti skrývá za „povinným programováním od první třídy“?

V posledním příspěvku jsem uvažoval, že asi napíšu něco delšího k připravovaným změnám ve výuce informatiky podle digitální strategie. V průběhu té malé internetové bouře jsem se spojil s jedním z jejích účastníků, Martinem Malým. Díky vstřícnosti jeho a šéfredaktora Lupy mohl ten můj (o hodně) delší text nakonec vyjít přímo na Lupě. Tak jestli vás to zajímá, běžte si ho tam přečíst. Je určený těm, kteří se o výuku informatiku aspoň dosud zajímali nanejvýš okrajově, ale třeba tam něco nového objevíte i vy.
Tady si dovolím ukázku:

Riziko ztráty smyslu výuky je ve skutečnosti spíš až někde ke konci procesu. Mnohem dřív se může stát, že do realizace strategie někdo s rozhodovací pravomocí prostě hodí vidle, nebo že nějaká spřátelená firma zavětří penězovod. Asi největší současné nebezpečí je, že zájem ministerstva jednoduše vyhasne, nestane se vůbec nic a osnovy budou učitelům dál předepisovat výuku uživatelských dovedností z roku 2004. Napovídá tomu i výsledek (ne)realizace informační kampaně, která má být součástí strategie: diskutujeme tady o nesmyslném programování v první třídě.

Mimochodem, pod článkem probíhá celkem živá diskuse. Sám mám příjemný dojem, že je víc k věci, než diskuse pod předchozími články. To mě těší, je to jeden z cílů, kterého jsem chtěl článkem dosáhnout.

Spokojená ale nejsem. Předmětem té diskuse totiž pod mým článkem i jinde zůstává programování, místo informatického myšlení, nebo aspoň algoritmického myšlení, nebo aspoň informatiky. Asi jsem měl ve škole málo mediální výchovy. Možná je potřeba se slovu programování prostě úplně vyhnout. Patrně i když se napíše "nebavme se o programování", následná diskuse se vede o programování. Příště si na to zkusím dát pozor.