O prázdninách jsem si dal od blogování volno, a čas využil k práci na učebnici informatiky pro gymnázia. Už je toho dost na to, aby to bylo pro někoho zajímavé, nebo aby to šlo dokonce použít ve výuce, proto dávám k dispozici odkaz:
http://ksvi.mff.cuni.cz/ucebnice/
Je to zároveň konstruktivní odpověď na otázku „Jak?“ v záhlaví tohoto blogu. Materiály budou dále postupně přibývat. Ocením samozřejmě každou zpětnou vazbu.
Ilustrace z učebnice: Zjišťování čísla půlením intervalu odpovídá jeho zakódování do dvojkové soustavy |
Cílem učebnice je přiměřeně pokrýt vědní obor informatika a rozvinout nějaké ty kompetence. Učebnice se proto jen zcela okrajově věnuje uživatelským dovednostem. Informatika také není totéž, co programování. To se v učebnici objeví, ale jen jako seznámení. Takový purismus mi umožňuje jednak ukázat, že i „samotná“ informatika má co nabídnout, ale hlavně poskytuje jisté mantinely a tím šanci, že práci jednou dokončím. Učebnice tedy nemá ambici pokrýt vše, co se má gymnazista během studia dozvědět. Zbývají přinejmenším nějaké ty uživatelské dovednosti, ale také např. poznatky o tom, jak se vlivem technologií mění fungování společnosti.
Tak jako výuka fyziky neprobíhá ze sta procent v laboratoři, ani podle učebnice není v každém okamžiku potřeba počítač. Mnohé aktivity jsou „papírové“, protože by při nich počítač jen odváděl pozornost od principu. Co je ale potřeba téměř neustále, je přemýšlení. Upozorňuji na to zvlášť, protože zkušenost ukazuje, že na to studenti leckdy nejsou zvyklí. Počáteční přirozený odpor se ale vyplatí překonat — ti stejní studenti po delší době nutnost přemýšlení ocení. Další potřebné informace by měla poskytnout předmluva.
Hotová učebnice se má stát přílohou mojí disertační práce. Jedním z přínosů (kromě přímé použitelnosti samotné učebnice) je umožnění konkrétní diskuse. Když náhodou někde k diskusi o obsahu informatického vzdělávání dojde, vynoří se problém: co je tedy míněno tou opravdickou informatikou, a dá se to vůbec v daném věku učit? Učebnice poskytuje ověřený prototyp. Budeme moci říct: informatika může vypadat takto, a když takto vypadá, tak se naučit dá. V tu chvíli se můžeme konečně začít bavit o např. tom, jak podpořit širší uplatnění takového pojetí na školách, nebo jak by to pojetí šlo vylepšit. Už ale nikdo nemůže tvrdit, že informatika nemá dost obsahu, nebo že se to „nedá“.
Paráda samozřejmě bude, až koncepcí vznikne víc a budeme moci porovnávat a vybírat to nejlepší. Zcela jinou učebnici píše např. Ivan Ryant, aktuální verze zveřejňuje na RVP.cz.
Mezi prací na učebnici a na dalších úkolech (např. diskusi o strategii digitálního vzdělávání) si v příštích dnech najdu čas i pro tento blog, abych se vrátil k tématům započatým v minulém školním roce.
Žádné komentáře:
Okomentovat