Na konferenci toho bylo zajímavého hodně, takže navážu na předchozí díl a přidám ještě jeden příspěvek se zápisky. Připomínám, že vystupující dali své prezentace k dispozici.
2x roboti slovenských doktorandek
Doktorandky z Bratislavy zkoumají výuku na základních školách s pomocí robotů. Jde obvykle o menší, ale o to lépe zacílené a precizněji provedené studie. Díky nim se dozvídáme, co se vlastně při výuce děje, k čemu to vede, a jak takovou výuku realizovat: Jak velké volit skupiny, jak by měly být složené? Kolik času věnovat seznámení se stavebnicí, výkladu nové látky, návrhu dalšího robota, konstrukci, ladění, zpětné vazbě, procvičení? Co které žáky nejvíc baví a čím se nejvíc naučí? A co vlastně? Jde jim lépe stavění, nebo programování? Naučí se plánovat si práci? Jak si poradí s neočekávanými problémy? Je výhodnější jasný návod s jednotlivými kroky, nebo volnější zadání? Jak vlastně vypadají výtvory žáků, když už stavebnici dobře ovládají a dostanou volné zadání?Scratch, vyprávění příběhů a rozvoj gramotností
Miroslava Černochová a Hana Šandová (z PedF UK) vyvinuly a testují vzdělávací program, kde se používá Scratch. Nepíšu, že jde o programování, protože vlastně nejde. Program je pojatý mnohostranně. Jednotící linkou je vyprávění příběhu a aktivity jsou záměrně postaveny tak, aby rozvíjely rozmanité gramotnosti, nikoliv jen třeba informatické myšlení.Projekt zasahuje do různých předmětů. Žáci nejprve příběh ústně vypráví. posléze jej nakreslí, následně jej popíší ve vyprávění. Teprve s takto vypracovaným plánem se dostávají ke Scratchi, kde příběh ztvární s pomocí pohybu postaviček (těch vlastnoručně nakreslených) a bublinových dialogů.
Ve výsledku tak třeba zjišťujeme, jaký má práce (nejenom) se Scratchem dopad na schopnosti spolupracovat nebo na vyjadřování. Z druhé strany lze naopak sledovat, jaký je vliv strukturovaného postupu (vč. např. kreslení storyboardů) na později osvojené programátorské dovednosti.
Na internetu jsou k dispozici materiály k výuce. Aktivita je součástí širšího mezinárodního projektu Literacy from Scratch.
Je Python vhodný programovací jazyk pro střední školy?
Na to se ve svém výzkumu ptala Eva Mezsárosová. Špičkové vysoké školy postupně na Python přecházejí (tady je několik důvodů). Ta otázka se tedy nabízí. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, co na to říkají učitelé z praxe. Při objektivním srovnání kladů a záporů vychází Python opravdu dobře, jenže v praxi se především drží to, co je lety osvědčené. Na Slovensku, stejně jako u nás, je to parta Pascal/Delphi/Lazarus. Mezi zpovídanými učiteli byla nicméně nemalá část, která se chystá na Python přejít.Objektová architektura vs. algoritmizace
Rudolf Pecinovský už tradičně mluvil o počáteční výuce programování pomocí objektů v BlueJ. Tedy přesněji: metodou architecture first. Argumentuje, že je vhodná pro všechny začátečníky, a že klasický algoritmický přístup jejich myšlení de facto omezí. Na tohle téma bych uvítal příspěvky pro tenhle blog. Já totiž spíš napíšu něco ve prospěch té „klasické algoritmizace“, ale zajímal by mne i ucelený pohled z druhé strany (jeden takový článek před lety uveřejnil Ivan Ryant).Rudolf Pecinovský také hledá zájemce o testování jeho metodiky a vývojáře pro pomoc s prací na prostředí BlueJ.
Letos se konference DidactIG konala potřetí a tentokrát už bez grantové podpory. Zdá se tedy, že před sebou má světlou budoucnost. Přestože je poměrně malá, nabízí každoročně příspěvky zajímavé pro didaktiky z univerzit i učitele z praxe. Už se těším, co se dozvím zase za rok.
Žádné komentáře:
Okomentovat