Informatika v RVP G. Kde je?

zdroj: Ralf Roletschek / roletschek.de

V jednom z předchozích příspěvků jsem poukázal na neukotvenost pojmu informatika. A to jsem to ještě ani nezamlžil otázkou, co je informatika ve vzdělávání. O tu nám přitom na tomhle blogu jde především. Než se tedy pustíme do dalšího, zasmějeme se ještě hořce nad pojetím informatiky v našich rámcových vzdělávacích programech (RVP). Omezím se na program pro gymnázia (RVP G). Znám ho nejlépe, a v programu pro základky se beztak informatika dost těžko hledá. A to mi směšné nepřipadá, takže se to do dnešního příspěvku nehodí.




Co je tedy obsahem předmětu Informatika na gymnáziu? Předně, ve školách už nemáme jednotně definované předměty. Máme vzdělávací oblasti. Jak konkrétně škola uspořádá cíle a obsah oblastí (toho, co je v RVP) do konkrétních vyučovaných předmětů (tedy toho, co je v rozvrhu hodin a na vysvědčení), je pak na rozhodnutí školy samotné. Pro informatiku máme vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie. Najdeme ji mezi oblastmi jako poslední, tedy za hudebkou, výtvarkou a tělocvikem.


V celkovém vyznění je patrný důraz na uživatelské dovednosti, což navazuje na pojetí oblasti v základním vzdělávání. RVP sice deklaruje snahu o vyšší cíle („porozumění základním pojmům a metodám informatiky jako vědního oboru“, žák „aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů“ atp.), tyto snahy ale shazuje jejich zmatečnost.


RVP G např. ztotožňuje základní úroveň informační gramotnosti se schopností využívat digitální technologie. To je ovšem poněkud úzké pojetí. RVP G také pracuje s obraty „informatika jako vědní obor“, „informační a počítačové vědy“. a „teoretická a aplikovaná informatika“. To by bylo možné vnímat pozitivně, kdyby bylo možné spolehlivě zjistit, co se tím myslí (že to není jasné samo o sobě, jsme ukázali minule). Dočteme se ale např., že:

„V rámci oblasti Informatika a ICT se žák seznámí se základy informatiky jako vědního oboru, který studuje výpočetní a informační procesy z hlediska používaného hardwaru i softwaru,“ (RVP G, str. 63)

Dočetli jste k místu, kde se spolu můžeme hořce zasmát. Možná jsem při vysokoškolském studiu informatiky něco minul, ale s takto popsaným vědním oborem jsem se nesetkal. V informatice jako vědním oboru přeci ty procesy studujeme bez ohledu na používaný hardware a software! RVP G tady promarnilo svou šanci se konečně někde odpoutat od konkrétních technologií. Místo toho dojem, že právě technologie jsou středem našeho zájmu, jen posílilo. V tomto světle se lze domýšlet, co potom znamenají zmíněné informační a počítačové vědy a teoretická a aplikovaná informatika.


Těžko se potom divit, když pohled kolegů-neiformatikářů vystihuje doporučení „Hlavně je nauč ty aplikace“.

Framework Education Programme

Mám tušení, že uvedený popis informatiky jako vědy je výsledkem nějakého překladu (nevím, jestli se nepovedl překlad, nebo i originál). Od téhle myšlenky je pak jen krůček k pokusu o vyjasnění s pomocí anglického oficiálního překladu RVP G. V průniku anglických a českých významu by se mohly nacházet ty správné, totiž původně zamýšlené.


První, co sice možná zarazí, ale leccos objasní: Informatika v názvu oblasti je přeložena jako Information Science. Tedy to, co dnes česky označujeme jako informační věda. Historicky je sice označení dnešní informační vědy jako informatiky opodstatněné, ale v současnosti se jedná o okrajové chápání. Myslím si, že pro mnoho informatikářů, kteří v dobré víře učí informatiku a ICT, je tato interpretace RVP G překvapující. S tím také souvisí otázka: kde se vlastně rekrutuje takový kvalifikovaný informatik? Může pak informatiku učit, když si doplní „minimum“?

Tomu, co ve skutečnosti máme v informatice učit, říkáme v informatice zjednodušeně knihovnictví. Je to dobře rozlišující označení, není v něm totiž žádné „info-“.
Tenhle pěkný obrázek mi dal aspoň příležitost vyhlásit malou soutěž, viz vedlejší příspěvek:
Co a k čemu je zařízení na obrázku vlevo dole?
(Z důvodu soutěže si dovolím neuvést zdroj obrázku zde, ale až u zveřejněného řešení.)

Čtěme ale dál. Výše zvýrazněná věta o vědě zkoumající „výpočetní a informační procesy z hlediska používaného hardwaru i softwaru“ se v angličtině významově shoduje. Tedy až na to, že informatika jako vědní obor je zde opět information science, tedy informační věda. Jenže i to je rozhodně něco jiného, než co popisuje uvedená věta.


Poznatky „informačních a počítačových věd“ jsou přeloženy jako „information and copmuter-science knowledge“. „Teoretická a aplikovaná informatika“ potom v souladu s přechozím jako „theoretical and applied information science“.


Shrňme to. Vědní stránka (jakékoliv) informatiky v RVP G je popsaná fatálně špatně. Co s tím udělá informatikář? Vzpomene si, že ze sporné teorie lze vyvodit cokoliv, a bez ohledu na text RVP G učí to, co mu připadá nejvhodnější? Snad ano. Alternativou je rezignace na něco vědeckého a výuka používání digitálních technologií. Těm je totiž v RVP G rozumět celkem dobře.

Jak tedy vypadá školská informatika ve světě?

Všelijak. Což je skvělý materiál na další příspěvky, pohled za hranice je v mnohém poučný. Tady navrhnu jen jeden nepřímý ukazatel, jak vypadá výuka informatiky v různých zemích. Nebo přesněji, jak by v těch zemích chtěli, aby vypadala. Bobřík informatiky je mezinárodní soutěž, které se naposled zúčastnilo více než 734 000 žáků. Probíhá zatím ve třiceti zemích, a ze třiceti zemí pocházejí také úlohy. Na úlohy lze tedy nahlížet (opravdu klikněte!) jako na jistý konsenzus o tom, k jakému způsobu uvažování a k jakým dovednostem by výuka informatiky na základních a středních školách měla vést. Za mnohé státy se navíc na tvorbě úloh podílí špičkoví pracovníci z oboru a jejich pracoviště.


Je pak smutné se od našich učitelů informatiky dozvídat, že „to vlastně není ani moc žádná informatika, spíš taková nějaká logika či matematika“. Ve světle obsahu našich RVP to ale není nijak překvapující.