Hodina kódu 2015

Připomínám, že i letos se můžete zapojit do Hodiny kódu, tentokrát v týdnu od 7. prosince. Je to bezpracná šance vystavit žáky 45 minutám základů programování. Potřeba je prohlížeč pro každou dvojici žáků. Řešením posloupnosti úloh se žáci seznámí třeba s rozhodováním a cykly. Učitel nemusí vědět celkem nic, takže se nebojte Hodinu kódu doporučit i dosud nezkušeným kolegům. Hodina kódu jim má práci usnadnit, není to „himbajs už zase nějaká akce, a kdy máme jako učit?!“

Střípky z konference WiPSCE 2015

Nedávno jsem se vrátil z konference WiPSCE (Workshop in Primary and Secondary Computing Education) v Londýně. Didaktici z různých koutů světa (i když nejvíc z Evropy) tam představují svoje výsledky a pomáhají tomu, aby se učitelé v hodinách mohli rozhodovat poučeně, a nikoliv odhadovat od boku. Takže jsem si přivezl spoustu námětů a zajímavostí a o některé se podělím.

Didaktika informatiky a neužiteční vědátoři

Ideální učitel by odhadl skutečné pořadí četnosti chyb a své značky by umístil přesně na modrou osu. Nejlepší učitel byl ten s kroužky. Učitel s křížky nemá tušení (a koreluje negativně), jenže dost mimo je i střední učitel s čtverečky. Zdroj: Neil Brown, Educator Beliefs vs Student Data

Občas se setkám s nějakou variantou názoru, že vědci (didaktici) z univerzit nejsou pro praxi (výuku informatiky) užiteční. Ať už se jedná o to, že přeci vše potřebné víme, nebo o to, že přeci dobrý učitel správný postup vycítí, fakta ukazují opak.
Nechci v tomhle krátkém příspěvku zabřednout do nuancí, ani nepředkládám jednoduché řešení (ano, cesta od teoretického poznatku k využití ve třídě je dlouhá, a výzkumníci tomu ne vždy pomáhají). Chci jen upozornit na zajímavý výzkum, na kterém ukážu, jak je spoleh na vlastní úsudek nebezpečný.

Jak nezprasit povinnou výuku informatiky?

Ilustrace: Dívka sleduje výklad učitelky informatiky a čeká na konec hodiny. Public domain.

Volně pokračuji v sérii reakcí na připravované změny výuky informatiky. Martin Malý má starost, že se z výuky informatiky v podání našeho školství stane nudný opruz. Nebo přesněji: starost mám já. On si je celkem jistý, že to tak opravdu dopadne. Nemám v úmyslu ho přesvědčovat o opaku, zatím víme příliš málo (navíc pokud budou lidé z MŠMT „pracovat“ jako dosud, není se o čem bavit). Přesto chci okomentovat několik souvisejících aspektů.