Code Week: Další kampaň na podporu informatiky

Informace o kampani EU Code Week se šíři různými kanály, přesto je teoreticky možné, že vás dosud minula. Tedy: V týdnu od 11. do 17. října vyvrcholí pořádání rozličných lokálních akcí propagujících programování. Před několika dny jsme překročili magickou hranici 1024 akcí po celé Evropě.

I u nás proběhne několik zajímavých akcí:

• Bobřík informatiky připravil speciální sadu otázek z programování a algoritmizace.
• NCBI připravuje v Praze Setkání mladých programátorů.
• Webinář Programování jako způsob rozvíjení logiky a kreativity připravil Dům zahraničních služeb.
• Twitter válcuje virální kampaň, kterou zároveň použijí soutěžící jako data do soutěže.

Pod hlavičku Code Week se přidaly také brněnské PyLadies, pravidelné setkání dam, které se učí programovat v Pythonu. Koho Python (vč. využití ve výuce) zajímá, může se zastavit na pravidelné akci Pyvo (v Praze, Brně či Ostravě) a probrat své plány či potřeby s přátelskou pythonskou komunitou.

Nejvíc akci by ale mělo tak jako v zahraničí proběhnout v jednotlivých školách a podobných zařízeních, kde se sejdou zájemci o programování (resp. zvědavci, co by rádi zjistili, co to je), a organizátor akce (místní učitel informatiky) je do programování uvede. Příklad jsem našel namátkou na Slovensku. Nečeká se samozřejmě, že za odpoledne napíšou novou verzi Bakalářů. K seznámení využijí nástroje na odpovídající úrovni a naprogramují třeba malou hříčku.

Aby se taková událost objevila mezi ostatními, stačí ji zaregistrovat.

Hm, už zase?

Ani ne před rokem přitom proběhla jiná, leč podobná kampaň: Computer Science Education Week (CSEdWeek) a jeho Hour of Code (popsal už tehdy Spomocník). Model je na první pohled podobný: Na různých místech zároveň ve stejnou dobu probíhá seznámení s programováním pomocí jednoduché úvodní lekce. Využívají se bloky á la Scratch, želví grafika apod., takže jsou aktivity přístupné i nejmladším. Letos se tato podobná kampaň uskuteční 8. až 14. prosince (připomíná narození Grace Hopper, kromě důležitějších věcí jí vděčíme za „debugging“), dobrovolníci pracují na kvalitnějším počeštění materiálů.

Jak se tedy obě akce liší? Předně každá vychází odjinud, z jiných podmínek, a sleduje tedy trochu jiné cíle.

Spojené státy předpokládají podobně katastrofický nedostatek profesionálů v informatice jako Evropa. Za oceánem šli však poněkud hlouběji po příčinách toho, že studentů informatiky ubývá: Informatika není zahrnuta do jejich ekvivalentu maturity ani jako volitelná, takže studenti nejsou motivováni si ji vybírat a školy ji nabízet.

Cíl americké kampaně je proto poměrně konkrétní: prosadit informatiku jako rovnocenný předmět. Nutno říci, že se to postupně daří. Je to výsledek tlaku z různých stran: od jednotlivých učitelů, učitelských asociací, zájmových sdružení i velkých IT firem. Americká kampaň je tedy otevřeně PR kampaní, včetně třeba zapojení celebrit, a výsledky se dostavují. Miliony lidí, kteří si vyzkoušeli krátké lekce, jsou vlastně „vedlejším produktem“, bez kterého by to ale nešlo. I proto organizátoři nabízí potřebné materiály, a dokonce i materiály na úvodní hodinu navazující.

Kromě zařazení informatiky do škol cílí americká kampaň na menšiny. Typickým informatikem v USA je bílý muž, protože víc než polovinu potenciálních informatiků a informatiček odrazují nesprávné představy o tom, co informatika je a k čemu lze využít. I tohle se kampaň snaží změnit.

 

A teď tu máme evropský Code Week. Neorganizuje ho neziskovka, ale Evropská Komise, resp. její družina mladých poradců. Situace v Evropě je přitom ještě rozrůzněnější, než v USA. Na jedné straně máme země jako Estonsko či Slovensko s již tradiční výukou informatiky, pak Velkou Británii, která změnu spustila letos, no a pak je tu třeba Česká republika.

Code Week si tedy nestanovuje tak konkrétní cíle jako CSEdWeek, je to prostě propagační kampaň. Poutá pozornost k tématu. Vzhledem k situaci přitom nechává volnější ruce jednotlivým dobrovolníkům — není žádná předepsaná „hodina kódu“. Materiály nabízí, ale sama téměř nevyvíjí (což dává smysl, s ohledem na evropskou rozmanitost a fakt, že existují materiály americké).

Srovnání nabízí také tato dvě videa:



Rozdíl je mj. v tom, že Barack Obama podpořil rozjetou iniciativu. Komisařka Neelie Kroes naopak v případě té evropské stojí u jejího zrodu. Miloš Zeman ani Marcel Chládek bohužel motivační video nenatočili, nicméně MŠMT kampaň Code Week podporuje.

To teď máme dvakrát ročně programovat?!

Jasně, a v listopadu nezapomenout na Bobříka. Ale vážně: máme tu přinejmenším dvě výrazné programovací kampaně a nabitý školní rok. Jak se k nim postavit?

Nejlépe, myslím, jako k šanci. Akce se svým pozadím liší, ale to je mimo rozlišovací schopnost účastníků. A o ně se jedná především. V našich podmínkách je „podreprezentovaná“ informatika. Iniciátoři mají strach za společnost, tedy že nám budou brzo chybět informatici. My se ale dívejme z pohledu žáků: v informatice jsou příležitosti, o kterých by každý měl aspoň vědět.

Pokud myslíte, že např. vašim žákům prospěje akce v říjnu, uspořádejte a zaregistrujte akci v říjnu. Jestli jim lépe sedne hodina kódu v prosinci, zapojte se v prosinci (materiály lze samozřejmě využít i kdykoliv jindy). Pokud potřebují obojí, zúčastněte se obojího. Cílem je podpora informatiky, jemnější nuance nechme pro ty, které to zajímá.

Programovat nemáte dvakrát ročně, ale dokud to žáci nebudou uspokojivě umět. Ideální bude, až prostě zapojování do podobných akcí nebude potřeba. Jen si to představme: celoevropská kampaň vysvětlující, co to je fyzika, a že je potřeba — divné, ne? Kéž by to tak divné bylo i v případě informatiky.

(Tento příspěvek píšu částečně jako jeden z ambasadorů kampaně u nás.)